TUZEMSKÉ FINANČNÍ INSTITUCE JSOU NA JEDNOTNOU EVROPU PŘIPRAVENÉ Banky a finanční instituce se budou muset v mnohém přizpůsobit Unii. Jen minimum změn však souvisí přímo s novou legislativou, spíše je ovlivní větší konkurence díky otevření trhu.
TUZEMSKÉ FINANČNÍ INSTITUCE JSOU NA JEDNOTNOU EVROPU PŘIPRAVENÉ Banky a finanční instituce se budou muset v mnohém přizpůsobit Unii. Jen minimum změn však souvisí přímo s novou legislativou, spíše je ovlivní větší konkurence díky otevření trhu. Ostřejší konkurence ovšem není jedinou novinkou, která finanční sektor čeká po vstupu do Unie. Jsou věci, na něž se může vyloženě těšit. Především v EU se obecně finančních služeb využívá mnohem více než u nás, kde zatím pod pojmem osobních a firemních financí kralují hlavně účty. BANKY: ŽÁDNÁ REVOLUCE
Tuzemské banky tvrdí jako jeden muž, že už se na vstup připravily a nyní nemají co měnit. Žádné zvyšování poplatků za vedení účtu nebo transakce by proto nemělo jejich klienty čekat. Všechny banky již nyní umožňují operace v eurech a ani tady se nedá počítat s velkou změnou. N ěkteré banky přesto připouštějí, že by tyto transakce mohly být levnější, ale rozhodně ne od 1. května. Už v okamžiku vstupu by se měly odbourat poslední bariéry možností uložit peníze v kterémkoliv zahraničním ústavu, který působí v EU. Tyto banky budou mít také díky tzv. univerzální evropské licenci možnost kdykoliv vstoupit na tuzemský trh. Ze vstupu do EU budou tuzemské banky těžit až později, až lidé převezmou zvyky „Evropanů“. Průměrný Evropan si totiž půjčuje mnohem více. Zadluženost Čechů je v poměru k HDP asi 10 %, zatímco v členských státech je to 47 %. Rozšiřovat by se - vedle hypoték - postupně měly i spotřebitelské úvěry. Rozmach splátkových prodejů v posledních měsících dokazuje, že míč je stále na straně bank, které mohou ještě získat nové klienty, pokud drobné úvěry zpřístupní většímu okruhu zájemců. Totéž platí u drobných podnikatelských úvěrů. Právě krátkodobé půjčky menším firmám jsou hodně žádané a půjčit si narychlo nějakých sto dvě stě tisíc je stále jistý problém. Právě to by se mělo otevřením trhu prolomit.
STAVEBNÍ SPOŘENÍ PRO VŠECHNY
Ani další novinka - možnost, aby občané EU mohli střádat v tuzemských stavebních spořitelnách - není hitem posledních dnů. Do systému tohoto populárního typu spoření získali vstupenku od 1. ledna, a to se všemi výhodami. Musejí však splnit několik podmínek. Zároveň platí, že čeští klienti spořitelen mohou své platby zasílat ze zahraničí a i v cizí měně. Příspěvek od státu mohou nově získat jen klienti, kteří budou občany ČR nebo se zařadí do kategorie státní příslušníci EU s povolením k přechodnému pobytu v ČR. Nárok na poskytované výhody získají v neposlední řadě také cizí státní příslušníci s rodným číslem a trvalým bydlištěm v ČR. Občané jiných států EU a výše zmínění cizinci si u nás mohou za stejných podmínek jako Češi vyjednat řádný či překlenovací úvěr, ale to pouze za podmínky, že si takto financované bydlení pořídí na území ČR.
POJIŠTĚNÍ S VYŠŠÍ KVALIFIKACÍ
EU přinese změny pro prodejce pojištění, od nichž bude vyžadovat potřebnou kvalifikaci. V souladu s legislativou EU u nás tuto změnu upravuje nový zákon. Kromě toho se zpřísnilo i fungování pojišťoven při likvidaci pojistných událostí. „Ty budou muset od května pojišťovny vyřizovat nejdéle do tří týdnů,“ říká Tomáš Kratochvíl ze společnosti Loss Adjusters, která se poradenstvím v této oblasti zabývá. Změny čekají také oblast povinného ručení a jeho minimálních limitů, které se zvedají tak, aby odpovídaly unijním normám.
KAPITÁLOVÝ TRH: VÝHODY PRO INVESTORY
České akcie sice prožívají boom, který je odůvodnitelný právě blížícím se vstupem do Unie, ale tuzemský kapitálový trh má nemalé slabiny. „V stup do Evropské unie by mohl možná nastartovat zánik či zúžení českého kapitálového trhu. Pražská burza a RM-Systém se nejspíš budou muset spojit a začlenit do evropských struktur nebo je v konkurenčním boji prostě pohltí jiný organizátor trhu,“ říká analytik společnosti Afin Brokers Josef Stoulil. Samotných investorů se však tento proces prakticky nedotkne. Stejně jako dosud se totiž obrátí se svým požadavkem na obchodníka s cennými papíry, a ten už vše zařídí. „Nikdo nemusí mít ani obavy z toho, že by nebylo možné si třeba za deset let koupit akcie tuzemské banky nebo významného podniku,“ dodává analytik Afin Brokers. Řada českých firem totiž umisťuje svoje cenné papíry na světových burzách a jejich řady se určitě rychle rozrostou. Změnit by se však měl přístup k informacím. Tuzemští emitenti budou muset zveřejňovat více informací. To nesouvisí jen s novou legislativou, která k nám pravděpodobně přijde, ale už jen se samotným faktem, že se akcie českých subjektů budou zřejmě častěji objevovat na zahraničních burzách. Investice do podílových fondů a do akcií by měly být v budoucnu mnohem rozšířenější i mezi obyvateli ČR. Jedním z faktorů, který by k tomu měl přispět, bude zvýšená ochrana těchto investic. Pokud u nás zkrachuje banka, má klient nárok až na 25 tisíc eur, tedy zhruba 800 tisíc korun. V případě krachu obchodníka s cennými papíry je to maximálně 400 tisíc. Právě pravidla kolektivního investování musí Česká republika ještě upravit. V první fázi se však o pojištění vkladů do podílových fondů ani do penzijního připojištění neuvažuje. Zákon o kolektivním investování, který se projednává v zákonodárných orgánech, je navržen podle západoevropských vzorů a měl by přinést mnohem lepší ochranu investorů a omezit jejich rizika.
90. léta - období prvotního rozvoje finančního sektoru. Kuponová privatizace a s ní související investiční fondy (první vlna proběhla v roce 1991) poskytly impulz vzniku velkých finančních skupin . Ruku v ruce s tím šlo postupné rozšiřování nabídky finančních produktů soukromé i firemní sféře. Vysokou popularitu získává stavební spoření . Většina dospělé populace si také zřizuje bankovní účet a platební kartu, v rámci privatizace si kupuje akcie. Po negativních zkušenostech s krachy bankovních domů se zvyšuje ochrana klientů bank . Postupně se náhrada ztrát poškozených klientů zvýšila až na současných 90 % vkladu, ale jenom do výše 25 000 eur.
1997 - začala faktická privatizace domácích bank . S výjimkou Živnostenské banky, která privátního majitele získala už v roce 1992, se s ní totiž vyčkávalo. Postupně získaly nového majitele (bez výjimky šlo o zahraniční subjekty) ČS, ČSOB (spolu s IPB) i KB. V současnosti má u nás bankovní licenci 35 společností. V roce 2003 začaly orgány EU prověřovat státní podporu bankovního sektoru, který byl v procesu privatizace „očištěn“ o problémové úvěry.
2003 - začínají fungovat úvěrové registry fyzických i právnických osob, prudce se rozvíjí segment spotřebitelských a hypotečních úvěrů. Zrušením ohlašovací povinnosti o zřízení účtu padla pro fyzické osoby poslední bariéra využívání služeb zahraničních bank. V peněžním oběhu se začíná objevovat euro , průkopníky jsou na tomto poli velké obchodní řetězce.
2004 - do praxe vstoupily nové zákony, které uváděly jednotlivé segmenty finančního trhu do souladu se standardy EU.
