Menšina na kufrech

Na romskou otázku má zatím Evropa jediný recept - restrikci

Do Evropské unie vstoupilo Slovensko zatíženo dvěma závažnými specifickými problémy. Vysokou mírou nezaměstnanosti a vysokým podílem romského obyvatelstva, z velké části vyčleněného z majoritní společnosti. Oba problémy spolu úzce souvisejí. V romských osadách a ghettech je nezaměstnanost většinou stoprocentní a Romové se podstatnou měrou podílejí na celkovém počtu lidí bez práce.

Extrém.

Podíl nezaměstnaných na celkovém počtu pracovně aktivních obyvatel na Slovensku dlouhodobě vysoce překračuje průměrnou úroveň v Evropské unii. Mezi novými členskými zeměmi je na zhruba stejně vysoké úrovni pouze v Polsku, v ostatních státech je míra nezaměstnanosti výrazně menší. Jestliže v Česku považujeme téměř osmiprocentní nezaměstnanost (počítáno podle evropských standardů, podle české metodiky je výsledek ještě vyšší – pozn. red.) za varovnou, je třeba říct, že na Slovensku je více než dvakrát větší. Loni činila podle srovnatelných údajů Eurostatu průměrná míra nezaměstnanosti v Česku 7,7 procenta, zatímco na Slovensku to bylo 17,2 procenta. Polsko, pro srovnání, dosáhlo 19,3 procenta a Litva, která byla mezi novými členskými zeměmi na třetím místě, 12,7 procenta. Průměr EU činil osm procent, nejvyšší nezaměstnanost v zemích evropské patnáctky byla loni ve Španělsku – 11,3 procenta.

Nejvyšší hustota.

Pokud jde o podíl romského obyvatelstva na celkové populaci, je Slovensko v rámci nynější pětadvacítky členských států EU bezkonkurenčně v čele. Bohužel, exaktní údaje neexistují, což se nyní nejen na Slovensku, ale celoevropsky jeví jako problém. Opíráme-li se o kvalifikované odhady, pak institucionálně nejautoritativnější zdrojem je šetření Liégeoisa Rady Evropy. Podle něj žilo v polovině devadesátých let na Slovensku asi půl milionu romských občanů, tedy téměř deset procent populace. Z ostatních dosavadních i nových členských zemí Evropské unie žije podle Rady Evropy početně víc Romů jen ve Španělsku a Maďarsku. Z hlediska podílu na celkovém počtu obyvatel však tyto země se Slovenskem soupeřit nemohou.
Řada expertů se domnívá, že tyto údaje ze šetření Liégeoisa jsou přehnaně vysoké. I podle střízlivějších odhadů, například slovenských autorů Borise Vaňa a Evy Haviarové v publikaci Souhrnná zpráva o Romech na Slovensku, ale činí podíl romské populace na Slovensku asi sedm procent, tedy 370 až 375 tisíc lidí. Tentýž zdroj uvádí, že je přitom na Slovensku vůbec nejvyšší podíl dětí v romské populaci – 43,3 procenta. Podstatná část Romů žije na východním Slovensku, které je společně s východním Polskem a východním Maďarskem nejchudší oblastí EU.

Pochodem v chod?

Boris Vaňo, šéf Výzkumného demografického centra při slovenském Institutu informatiky a statistiky Infostat, předpokládá, že do roku 2020 by měl počet Romů na Slovensku přesáhnout půl milionu a dosáhnout opravdu oněch deseti procent populace. To je ovšem závislé na tom, zda se slovenští Romové nedají do pohybu a nezamíří dále na západ. Nejprve do Česka a potom do dalších zemí skýtajících lepší sociální zaopatření a možná i menší míru rasových předsudků. Statut občana členského státu Evropské unie jim k tomu dává mnohem lepší podmínky než dosud.
Hrozba masového přesunu slovenských Romů, ve velké míře žijících v otřesných, neevropských podmínkách, je většinou odborníků považována za reálnou. Za „průkopnickým“ Slovenskem by mohlo následovat Rumunsko a Bulharsko. Obě země jsou v současné době účastníky procesu přistoupení k EU. V Rumunsku podle Rady Evropy žije v ještě větší chudobě než na Slovensku možná 1,8, možná dva a půl milionu Romů, nebo možná o něco míň, v Bulharsku sedm set až osm set tisíc.

Nevítaní hosté.

Opozice na Slovensku podezřívá vládní koalici z toho, že se radikálním snížením sociálních dávek v loňském a předloňském roce sama snaží vyhnat Romy ze země. To samozřejmě ministr práce, sociálních věcí a rodiny Ľudovít Kaník i další představitelé odmítají. Skutečností ale je, že na řešení romské otázky chybějí na Slovensku jak peníze, tak know-how. Koneckonců stejně jako v celé Evropě. Evropská unie není na případný exodus Romů ze Slovenska a dalších východních států připravená. Teprve jeho vysoká reálnost udělala z romské otázky kontinentální problém.
Ačkoliv se demografický růst v EU zpomaluje a roste podíl lidí starších 65 let, který bude potřeba řešit „dovozem“ pracovní síly, Romové s jejich kulturou chudoby mezi vítané imigranty nepatří. Evropským příspěvkem k řešení romské otázky jsou zatím tudíž různé obdoby toho, oč v Česku usiluje ministr vnitra Stanislav Gross: maximální možné komplikace při překračování hranice a usazování v zemi včetně zatím posledního návrhu na zákonné omezení počtu cizinců v bytech. Pokusy udržet slovenské Romy doma jsou ovšem za současných podmínek málo perspektivní. Nehledě na to, že Slovensko není schopno sociální a společenský problém romské menšiny samostatně řešit, což hrozí nepředvídatelnými důsledky. Na druhé straně případné masové stěhování slovenských Romů k českým příbuzným může způsobit vážné sociální a společenské problémy i v Česku. Každá rada je drahá.

Země s největším počtem Romů v Evropě Počet Podíl

• Slovensko 480 – 520 9,5

• Česko 250 – 300 2,7

• Bulharsko 700 - 800 8,9

• Francie 280 - 340 0,5

• Maďarsko 550 – 600 5,6

• Makedonie 220 – 260 12,3

• Rumunsko 1 800 – 2 500 9,5

• Španělsko 650 – 800 1,9

• Ukrajina 300 – 500 0,8

Počet v tisících, podíl v procentech celkového počtu obyvatel. Jedná se o odhad Rady Evropy v rámci šetření Liégeoisa z roku 1995. Podle některých expertů jsou uvedená čísla nadhodnocená a skutečnost bude pravděpodobně na dolní hranici limitu, možná pod ní. Česká Meziresortní komise pro záležitosti Romské komunity a Socioklub například odhadly v roce 2000 počet Romů v ČR na 150 až 200 tisíc.