„Otázka dosažení cílů pařížské dohody by mohla být otázkou přežití pro celý kontinent,“ uvedla Merkelová na fóru ve švýcarském letovisku.
Na konferenci v Paříži v roce 2015 si na 200 států světa určilo za cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období, a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Podle Merkelové se za současné situace tohoto cíle dosáhnout nepodaří.
Svět musí podle německé premiérky postupovat společně, přispět k ochraně klimatu musí ale každá země. Do roku 2050 musí být Evropa podle Merkelové klimaticky neutrální.
Myslíte si, že ochrana klimatu se může stát otázkou přežití pro celou Evropu?
Klimatická neutralita je označení pro model, kdy produkce škodlivých emisí bude kompenzována mechanismy pro odstraňování oxidu uhličitého a dalších škodlivých plynů z atmosféry.
Šéf Siemensu chtěl uplatit „německou Gretu“ funkcí ve vedení firmy. Naštval tím aktivisty
Na klimatické neutralitě se premiéři a prezidenti EU dohodli na summitu v Bruselu loni v prosinci. Dodržení tohoto cíle bude podle německé kancléřky vyžadovat „transformaci gigantických, historických rozměrů“. „Tato transformace v podstatě znamená, že budeme muset v příštích třiceti letech opustit celkově způsob hospodaření a života, na jaký jsme si v průmyslovém věku zvykli,“ zdůraznila.
Starší generace, k níž se sama řadí, musí podle 65leté Merkelové „pozitivně a konstruktivně“ reagovat na „netrpělivost“ mladých lidí, s jakou vyzývají k boji s klimatickými změnami. Dialogem je podle kancléřky nutné překonat i příkopy mezi lidmi, kteří klimatické změny popírají, a těmi, kteří vyzývají k jejich naléhavému řešení.
Velkou příležitostí v otázce ochrany životního prostředí vidí Merkelová ve spolupráci s Čínou. Boj proti klimatickým změnám bude podle ní i jedním z velkých témat plánovaného summitu EU a Číny, který se uskuteční letos v září v Německu. Kromě spolupráce s Čínou chce Německo, které bude v druhé polovině letošního roku předseda Radě EU, rozvíjet především vztahy s Afrikou.
Na Světovém ekonomickém fóru se dnes nehovořilo pouze o klimatických změnách. Například místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová moderovala debatu o ochraně osobních údajů. V minulé komisi Jeana-Claudea Junckera ještě jako řadová eurokomisařka pomáhala Češka prosadit nařízení o obecné ochraně údajů (GDPR).
To, že je třeba lépe chránit osobní údaje se podle Jourové začalo ukazovat v posledních letech, mimo jiné v souvislosti se skandálem kolem poradenské firmy Cambridge Analytica, která neoprávněně získala informace o desítkách milionů uživatelů facebooku. „My jako Evropané nechceme, aby svět doslova zkopíroval GDPR. To je nemožné. Ale opravdu bychom rádi viděli vysoký standard ochrany soukromí, obzvlášť v zemích, se kterými obchodujeme a udržujeme jiné druhy partnerství,“ řekla Jourová.
Čtěte také:
Začíná zelená pětiletka. Při investování bude hrát roli i ekologický aspekt
Zdeněk Tůma: Zatím se neříká, které země jsou ty špinavé
Drahé, ale reálné: přechod na čistou energii do roku 2050 bude stát 73 bilionů dolarů
Greta nestačí. Zapojme více dětí do debaty o klimatu, vyzvala OSN
