Hudebník a podnikatel Michael Kocáb se společně s horolezcem a podnikatelem Martinem Kratochvílem dostali minulý týden opět na první stránky. A zase v souvislosti s investičním fondem Trend. Tentokrát se ale na čtenáře deníků neusmívali jejich přátelské tváře.
Správce konkursní podstaty Trendu Vítězslav Hálek oznámil, že na ně a na jejich společníky podal trestní oznámení. Podezírá je, že se transakcemi s akciemi v držení fondu nezákonně obohatili o 318,4 milionu korun a že fondu způsobili celkovou škodu 464 milionů.
Krátce předtím o případu napsal zajímavý článek do časopisu Ekonom bývalý policejní vyšetřovatel závažné hospodářské kriminality Václav Láska. „Oba konce mostu, jeden vede od Elektráren Opatovice a druhý z fondu Trend, se potkávají uprostřed řeky. Zatímco akcie přešly po mostě bez úhony, kdesi v proudu se ztratilo zhruba 360 milionů korun… Nabízí se otázka, proč orgány činné v trestním řízení při vyšetřování kauzy Trend neobvinily i původní vedení fondu, přestože dostatek informací o nestandardnosti prodeje fondu zjevně měly. Podle policistů, kteří se v té době okolo kauzy Trend pohybovali, razantnějšímu vystoupení proti podnikateli Kocábovi bránilo jeho úzké přátelství s tehdejším prezidentem Havlem. Policisté měli obavu, že by okamžitě přineslo pro Kocába milost, a tak navěky zmařilo možnost trestního stíhání,“ napsal Láska.
Kde je pravda v tomto případě, zatím zřejmé není. Jasno však je v jednom. Bývalý významný policejní vyšetřovatel oznamuje, že další případ je načasován podle politické konstelace.
Jen o pár dnů dříve policie teatrálně před televizními kamerami odvedla v poutech uhelného magnáta Viktora Koláčka, spoluvlastníka OKD, Českomoravských dolů a Metalimexu. I zde je obvinění podnikatele ze zneužití informací v hospodářském styku těžké nevnímat v kontextu aktuální politické situace. Je totiž v podezřelé časové shodě s právě probíhající privatizací Severočeských dolů, která už stála místo šéfa ČEZ Jaroslava Míla.
Míl byl přesvědčen, že ČEZ se má privatizačního tendru zúčastnit. A byl odvolán. OKD se také přihlásila do soutěže. A Koláček skončil v poutech. I důvěřivý občan ztrácí sílu věřit, že jde o shodu čistě náhodnou.
Ve stejném týdnu ministr vnitra Stanislav Gross rozhodne, že nezbaví mlčenlivosti bývalého policejního agenta Ondřeje Hocha, který veřejně oznámil, že má informace o nevinně Jaroslav Liznera. Tento bývalý šéf Centra kuponové privatizace skončil v roce 1996 ve vězení za přijetí osmimilionového úplatku. Vinu nikdy nepřiznal, když seděl, rozvedla se s ním jeho žena, dodnes splácí soudem uloženou milionovou pokutu a usiluje o obnovení procesu. Jenže zatím má zřejmě smůlu, protože klíčový svědek nebyl zbaven mlčenlivosti.
I v tomto případu se nabízí vysvětlení, jak je třeba případ časově posunout. Prodej akcií klatovských mlékáren a s ní související operace, v soudním spise popsaná jako převzetí úplatku, proběhla v říjnu 1994. Je možné, že tehdy byl spáchán jiný závažný trestný čin, k jehož objasnění by mohla vést Hochova výpověď, a že se čeká na uplynutí desetileté promlčecí lhůty.
Mediálně obratný ministr vnitra by jistě zvládl tato tři současná problematická angažmá policie vysvětlit. Vyšetřování opět spuštěné po mnoha letech (v Trendu jde o rok 1995, v OKD o rok 1997) by mohl vykreslit jako výsledky standardní policejní práce na mimořádně složitých případech a problematické politické kontexty jako náhodné shody okolností v čase.
Kdyby vše vysvětlovala jen pomalost, nebylo by to nejhorší. Ve vzduchu však visí podezření, že politici časují práci policie (případně sama policie svoji práci) podle aktuálních politicko-ekonomických potřeb a s tím spojené hmotné zainteresovanosti zúčastněných na „správném“ výsledku procesu. Připomeňme, že výsledky výzkumu společnosti Transparency International ukázaly, že Česko je velmi zkorumpovanou zemí. V jejím letošním žebříčku jsme na 54. místě společně s Brazílií a Bulharskem, přičemž sousední Rakousko je čtrnáctém a do unie rovněž vstupující Slovinsko na 29 místě.
Bez ohledu na to, zda je Kocáb vinen, či nikoliv, bude mít čaroděj Merlin horkou sezonu. Stačí si připomenout, jak dopadl bývalý tenista a podnikatel Milan Šrejber, když jeho ochránce Václav Klaus (Šrejber sponzoroval ODS) přišel o politickou moc.
Stejně jako Kocáb získával Šrejber v kuponové privatizaci „diky“ na své jméno. Podílníci jeho fondů byli sice mezi akcionáři všech ostatních fondů vítězi, ale on byl odsouzen na pět let vězení za to, že obohatil svoji investiční společnost o třináct milionů korun. Nechejme stranou, zda investory okradl, či nikoli. Nehorázné bylo, jak byl zahájen výkon jeho trestu. Policie jej vytáhla z nemocničního lůžka, přes protesty lékařů, pouhý den po operaci nosních dutin. Producent muzikálu Excalibur by měl hledat za Kocába v roli Merlina náhradu.
