Střednědobá ekonomická strategie
Plánování naordinovala Evropská unie České republice a dalším čekatelským zemím jako jeden z parametrů připravenosti na vstup do integrované Evropy. Nejedná se pochopitelně o renesanci někdejšího všemocného pláňáku. Jde o renesanci vý znamu střednědobé hospodářské strategie jako prostředku pro koordinaci hospodářské a rozpočtové politiky vlády s měnovou politikou centrální banky.
Střednědobý horizont je základní rámec politiky Evropské unie a úkol vypracovat střednědobou ekonomickou strategii se objevuje už v pozičních dokumentech připravených pro vyjednávání o vstupu do Evropské unie vládou Josefa Tošovského. Předc hozí vláda přitom počítala výslovně se zvláštním „orgánem státní správy odpovědným za přípravu strategie hospodářské politiky a koordinaci státních orgánů při její realizaci . V pojetí Zemanova kabinetu by měl úlohu tohoto koordinátora a r ealizátora střednědobého plánování plnit tým místopřed- sedy vlády pro hospodářskou politiku Pavla Mertlíka.
Přístup k vlastní střednědobé hospodářské strategii je ovšem u obou vládních garnitur velmi blízký a zřetelně preferuje odbornost před politikařením. V Národní strategii pro integraci do Evropské unie, jak se nazývají poziční dokumenty současné vlády, se také výslovně konstatuje, že dnešní hospodářská strategie pro vstup do Evropské unie navazuje na dokumen t obdobného názvu, zpracovaný loni expertní skupinou řízenou Pilipovým ministerstvem financí a Českou národní bankou.
Skupinu tvůrců této strategie vedl Oldřich Dědek, nynější viceguvernér ČNB, a na dokumentu je patrný rukopis národní banky, zejména pokud jde o bezkonfliktní hodnocení dosavadní měnové a kursové politiky a kontinuitu vývoje v té to oblasti, pasáž o cenové konvergenci s Evropskou unií a podobně. Celkově vzato však jde o drobné nuance, protože ani strategie současného týmu kolem Mertlíka a jeho náměstka Jana Mládka neoznačuje - na rozdíl od pojetí ODS a&nb sp;Václava Klause - Českou národní banku za hlavního viníka současných ekonomických problémů.
Jak v Dědkově dokumentu, tak v současné národní strategii integrace se po-užívá termín „dlouhodobě udržitelný ekonomický růst , který vždy osobně akcentoval Tošovský. Na tomto základě se také rýsuje kompromis a posílení součinnosti mezi v ládou jako tvůrcem hospodářské politiky a centrální bankou jako institucionálně nezávislým garantem měnového a kursového vývoje. Největší rozdíly jsou dnes patrně v pohledu na inflaci, kde centrální banka prosazuje dezinflaci a udržen í cenového růstu na co nejnižší úrovni, zatímco v pojetí Mertlíkova týmu a celé vlády by byla snesitelná jakákoli jednociferná inflace. Zde zbývá ještě hodně pro diskusi vlády a ČNB, neboť EU žádá strategii, na níž se oba tvůrci hospodářské politiky shodují.
Nyní už prakticky hotový dokument nazvaný poněkud propagačně Hospodářská strategie vstupu do Evropské unie: konkurenceschopnost - růst - zaměstnanost - solidarita je strukturován do kapitol nazvaných Makroekonomický rámec, Strukturální politika, Systémo vé reformy a Společnost solidarity (sociální oblast). Aby bylo ale možné skutečně hovořit o střednědobé ekonomické strategii, bude muset být doplněn o strategické záměry jednotlivých resortů a také o střednědobou fiskální strategi i.
Z resortních problematik je zatím nej-ucelenější strategie úseku místopředsedy vlády Vladimíra Špidly, ovšem především pokud jde o jeho vlastní resort práce a sociálních věcí. Méně zřejmé je to ve školství a především zdravotnictví. Ostat ní resortní střednědobé strategie - průmyslová, dopravní, energetická, zemědělská, regionální politika, životní prostředí, výzkum a vývoj - jsou zatím v hrubých rysech naznačeny a budou muset být konkretizovány. Což ani v jednobarevné vládě zřejmě nebude jednoduché - viz průmyslová politika, respektive revitalizační program.
Nejméně propracovaná je střednědobá rozpočtová strategie. EU požaduje výhled státních financí na čtyři roky dopředu. Tisková mluvčí ministerstva financí Jana Vargová sice týdeníku EURO sdělila, že zástupci úřadu průběžně spolupracují s Mertlíkov ou skupinou a střednědobá rozpočtová strategie by mohla mít konkrétní podobu v průběhu druhého čtvrtletí, ve zmíněné skupině ale o tomto termínu nic nevědí.
Rok 2003 se sice stále oficiálně považuje za termín našeho vstupu do unie, ale neoficiálně každý ví, že je to nesmysl.
Přesto si v Bruselu nechávají s velkou nedůvěrou překládat každý zveřejněný dokument zpracovaný českými vládními úředníky a žádají vysvětlení. V centru pozornosti je nyní diskuse kolem revitalizačního programu.
