Města podporují přímý prodej

Ve srovnání s jinými zeměmi vypijí Češi ročně asi polovinu mléka. Řada radnic tak začala podporovat rozvoj automatů na prodej čerstvého mléka přímo od výrobců. Veterináři ale upozorňují, že tento prodej budou bedlivě kontrolovat.

Autor: Martin Siebert

V Česku dnes funguje kolem stovky automatů na mléko, další desítky chtějí zemědělské podniky instalovat v následujících několika týdnech. Obce většinou snahu zemědělců podporují. Na brněnském sídlišti Nový Lískovec se snaží dát prostor zemědělcům, kteří by tam prodávali své výrobky. Koncem března tam například podnik Agros Vyškov-Dědice začal provozovat mléčný automat. „Místní radnice uvažuje i o tom, že otevře trh s výpěstky, které by tam prodávali přímo zemědělci,“ říká starostka Jana Drápalová.

Automatů na mléko přibývá po celé zemi. Zatímco loni na jaře třeba obyvatelé v Moravskoslezském kraji neměli žádnou možnost načepovat si čerstvé kravské mléko, v současné době to umožňuje kolem dvacítky automatů. Například v Ostravě stojí už tři zařízení, dalších nejméně 15 by se mělo objevit v letošním roce. První ostravský automat zprovoznili v únoru manželé Dudkovi před svou prodejnou potravin v Ostravě-Heřmanicích. Mléko odebírají od zemědělského podniku AGROZEA z Hlučína-Darkoviček na Opavsku.

„Mléko z automatu si kupuje už devět z deseti našich zákazníků. Spotřeba krabicového mléka sice klesla, ale prodáváme například více pečiva. Díky automatu prodejna zvýšila obrat o pětinu,“ pochvaluje si Miroslav Dudek. Podle něho lidé také oceňují, že si mohou ze syrového mléka obsahujícího živočišný tuk vyrábět kyšku, kefír, tvaroh či jogurt.

S tím počítají i v Brně. Podle Drápalové se radnice prodej mléka snaží podpořit i tak, že lidem ke koupi nabízí příručku Domácí zpracování mléka. Dozví se tam například, jak si ze syrového kravského mléka připravit tvaroh.

Starostka se navíc brání výrokům, že nákup mléka v automatu má svá rizika. „Jako vystudovaná agronomka jsem se osobně byla podívat v Dědicích. Krávy tam jsou zdravé, chov ve výborném stavu, nádoby na mléko se pečlivě čistí,“ popisuje.

Mléko nelze hned vypít

Podle Jany Laštovičkové z Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje by lidé k syrovému mléku měli přistupovat stejně jako k syrovému masu a vejcím. Když chtějí mít jistotu, že zničí choroboplodné zárodky a zároveň v mléce uchovají cenné látky a vitaminy, mohou ho tepelně upravit. Doporučuje dlouhodobou pasteraci – zahřátí na 63 stupňů a udržení na této teplotě po dobu 30 minut. Mléko se pak má rychle zchladit.

Lidé by podle Laštovičkové měli mléko tepelně zpracovat ihned po přinesení domů, a ne těsně před konzumací. „Mléko je živý organizmus, není sterilní. Když ho zpracuji až později, budu tam mít násobné množství mikroorganizmů,“ uvádí Laštovičková. Navíc dodává, že mléko naopak obsahuje cenné bílkoviny, aminokyseliny, minerální látky, hlavně ty důležité pro růst kostí, i vitaminy.

Kvůli rizikům začíná v současné době veterinární správa kontrolovat mikrobiologickou kvalitu mléka z automatů po celé republice. Podle Ivany Krčmářové z moravskoslezské krajské veterinární správy už veterináři provedli několik kontrol dříve a neobjevili žádné nedostatky. „Až tepelná úprava zajišťuje úplnou likvidaci patogenních organizmů,“ upozorňuje Krčmářová.

Určité nebezpečí samozřejmě existuje. „Z nejvýraznějších možných problémů jmenujme akutní průjmové onemocnění. Lokálním problémem může být i přenos klíšťové encefalitidy přes nepasterované mléko,“ říká ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Jan Mareček. Podle něj mléčný dobytek, který se pase na louce, může od přisátého klíštěte virové onemocnění dostat. Virus se pak dostane do mléka,“ připomíná Mareček.

Hygienici zatím v Česku nezaznamenali jednoznačný případ, kdy by se konzumací mléka z automatu nakazili lidé nějakou chorobou.

„V jedné lokalitě byl zaznamenán vyšší výskyt průjmových onemocnění,“ říká Mareček. Podle hlavního hygienika Michaela Víta pilo nepřevařené mléko z automatu více než sedm desítek lidí z jižních Čech, u kterých byla následně zjištěna kampylobakterióza.

„Zdá se, že velká část spotřebitelů nerespektuje povinné upozornění na nutné převaření mléka z automatů,“ poukazuje Jiří Hlaváček ze Státní veterinární správy na nedávný případ zvýšeného výskytu průj­mových onemocnění způsobených bakterií Campylobacter. „V rámci republiky nejde o žádné dramatické zvýšení, ale na jihu Čech to je zhruba trojnásobek. Zatím ale nikdo neprokázal, že původ kampylobakteriózy je v mléčných automatech. Hygienici říkají jen to, že 170 lidí onemocnělo a z nich 70 řeklo, že si koupilo syrové mléko, nepřevařilo ho a vypilo. Ale to pro mě ještě není důkaz, že je to opravdu z toho mléka. Může to ale spolu souviset a to riziko by si spotřebitelé měli uvědomit,“ vysvětluje Hlaváček.

Mlékomaty jsou pro výrobce výdělečné

O přímém prodeji mléka zemědělci začali více uvažovat na podzim minulého roku. Rozhodli se tak řešit trvale nízké výkupní ceny této komodity. Za litr tepelně nezpracovaného mléka z automatu inkasují nejčastěji 15 i více korun, tedy více než dvojnásobek toho, co by jim zaplatila mlékárna. „Výkupní cena mléka byla loni pouhých 6,50 koruny, přitom náklady jsou průměrně osm korun,“ vypočítává jednatel podniku Agrozea Alois Fichna, který už třetinu své produkce prodává přes automaty.

„Velmi se nám to osvědčilo. Lidé jsou spokojení. Díky tomu jsme vytvořili i další tři pracovní místa. Nemusíme čekat dva měsíce, až nám mlékárna zaplatí. Takto máme peníze hned. Navíc se zemědělství, domácí produkce a české potraviny více přiblíží lidem. Veřejnost začíná měnit na zemědělce názor,“ souhlasí předsedkyně Agrodružstva Roštění Jarmila Čermáková.

Podle údajů Agrární komory v důsledku pádu výkupních cen mléka loni farmáři utržili o více než šest miliard korun méně než předloni, řada chovatelů redukovala svá stáda či s mléčnou produkcí úplně skončila.