I v nedávné minulosti v této části areálu Národního divadla bývala restaurace. Nedokázala se však významněji zapsat mezi ty vyhledávané. Peripetie okolo vlastnických práv k objektu, ve kterém se nacházela, pomohly jejímu zániku a potom se dlouho nedělo nic. Až před krátkým časem jsem kdesi objevil poutač na „Restauraci s tváří“, doprovázený magickým logotypem ne nepodobným středoamerickým kresbám s kosmickou tématikou. Zvědav na každý nový podnik, využil jsem první příležitosti a zavítal do Národního divadla, abych navštívil Magickou zahradu.
Již samotný vstup není bez zajímavosti. Hledaný restaurant se nachází v jedné z tolik kontroverzních staveb, které jsou součástí moderní dostavby Národního divadla. Monstrózní hala, horizontálně rozdělená na dvě podlaží, je úspěšnou ukázkou toho, jak lze skloubit zdánlivě neslučitelné. Skleněné stěny a v matném kovu pojednaná konstrukce samy o sobě nejsou nositeli příliš těšivé atmosféry. Ale v červené s oranžovými doplňky vyvedená malba zbývajících zdí prohřívá prostor jakoby palčivým žárem mexického slunce. K tomu zajímavě pojednané vybavení interiéru, kdy uprostřed sálu je jakési pódium, na kterém tvoří stoly a židle, separované přepážkami, samostatné „šámbry“, snadno od sebe oddělitelné textilními „oponami“. Pro milovníky divadla dobrá iluze jeviště, na němž se mohou usadit.
Já jsem si vybral stolek u „výlohy“ s výhledem ven. Také v tomto případě má host dvojí volbu. Buď se usadit směrem do nádvoří a zkoumat, jakže spolu vlastně korespondují kov a kámen moderní provozní budovy společně s „monitorovou“ fasádou Nové scény se stále kouzelnou, dominující stavbou Zítkovou. Nebo zasedne na straně opačné a má možnost hledět do upravené Voršilské zahrady.
Pohledem na poklidnou scenérii zahrady jsem se nekochal dlouho. Pozorný číšník mi nedal vydechnout a ihned mě zásobil jídelním a nápojovým lístkem. Velice rychle jsem zkomponoval objednávku, byla to Sopa de jara – zeleninová polévka z konývky, Fajitas – tortily a grilovaná zelenina na pánvi s proužky svíčkové - a na závěr horké višně se zmrzlinou. V nápojovém lístku, který co do informací o vínech pokulhává stejně jako ve většině restaurací, jsem našel mně zcela neznámý mexický Cabernet Sauvignon, a tak jsem se pro něj rozhodl. Chtěl jsem se opět vrátit do nostalgické nálady v zahradě Voršilek, ale nebylo mi dopřáno. Ihned poté, kdy číšník převzal moji objednávku, byl zpět s bujónkou a polévkou v konvičce. Tou zalil směs lehce ogrilované zeleniny a masa snad z půl kuřete v misce, popřál dobré chuti a odešel pro víno. Zklidněn, dobře naložen a dychtiv jsem se pustil do polévky. Byla znamenitá. Křišťálově čistý zeleninový vývar, z něhož „kapaly“ vitamíny, báječně souzněl s měkkou, máslem jen lehýnce “naparfémovanou“ zeleninou a jemným masíčkem. Vonělo a chutnalo to – jen což! Plátek citronu, který se vznášel na hladině dodal chuti pikantnost a napohled působil jako bledavý kotouč zimního slunce. Po polévce jsem krátkým pohledem přejel interiér, abych se ujistil, že i nesourodé materiály mohou spolu žít v přijatelné symbióze. Dřevo, kov i sklo jsou zde plnohodnotnými partnery a kupodivu utvářejí celek s atmosférou, která vás opanuje a po dobu návštěvy nepustí. A k tomu podmanivě kvílí kytary nebo stakatově buší kastaněty. Iluze je působivá, přivírám oči a přede mnou v širokém sombreru prochází Elli Valach coby Calvera.
Opět jsem ale nesnil dlouho. Intenzivní vůně mne přinutila prozřít a přede mnou se, ani nevím jak, objevila pánvice se zlověstně prskajícím, báječně však vyhlížejícím a omamně vonícím hlavním chodem. Nakladl jsem na placku něco směsi z pánve a okusil první sousto. Bylo báječné a všechna další také. Vláčné maso plné šťáv, dokřupava připravená zelenina, drzé papričky a hustá zakysaná smetana v alternaci s ostrou salsou byly prvky, které způsobily úžasnou kompozici chutí, pro mexickou stravu typický. Jídlo pálilo. Pálilo ale jen jaksi ve „druhém plánu“, ostrá příchuť nebyla ovládajícím elementem, ale jen jakýmsi přiznáním, které gradovalo celý dojem a vyneslo jej o schůdek výše. Dokonale vyvážená přítomnost razantních ingrediencí byla tak vycizelovaná, že byla patrná, nikoliv však podmaňující, stála v popředí, ne však v čele „batalionu“ chutí v jídle obsažených. Neutrální Fajitas jen uhladily případné růžky, které se zdály některému soustu už už narůst. A všechno umně doladil mexický Cabernet, vonný a hutný. Neměl sice onu mazlivou hladivost svých slavných bratranců z Chile, ale jistá, v mezích udržená drsnost a robustní stavba byly přesně tím, co se dokázalo popasovat s výrazným pokrmem a katalyzovat celkový dojem.
Sympatický číšník, úslužný tak, jak tomu pomalu již odvykáme, nikoliv však servilní, dávkoval svou přízeň a péči v přesně načasovaných okamžicích. V jednom z nich mi předložil dezert. Ten byl vystavěn tak, že mohl soutěžit s originalitou budov za sklem. Z Rohu Hojnosti jako ňadra v rozpuku vykukovaly kopečky zmrzliny, zalité višněmi, černými jako hřích. Vše počáráno tmavou a bílou čokoládou bylo pastvou pro oči a pohádkou pro ústa. Výtečný závěr výtečného oběda. Ještě Café Calva na závěr, k vylepšení dobrého.
Peníze, které jsem zaplatil, bylo to 722 korun, mi přinesly krom dobrého jídla i konejšivý pocit pohody a společně s péčí a umem personálu, podmanivou atmosférou mne vybavily pro zbytek dne nadhledem a dobrou náladou.
Restaurant & Café Magická zahrada
Národní 6, Praha 1 (areál Národního divadla)
Tel.: 224 93 13 58, fax: 224 93 13 59
http://www.magickazahrada.cz
Otevírací doba: pondělí–neděle 10.00–24.00
Počet míst: přízemí 80, poschodí 60, zahrádky 50
Druh kuchyně: mexicko-argentinská
Přijímané platební karty: VISA, Maestro, Dinners Club, JCB
Jídelní lístek: angličtina, španělština
Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina, španělština
Země původu nabízených vín: Argentina, Česká republika, Francie, Mexiko
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 9 bodů z 10
Prostírání 8 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 9 bodů z 10
Chování personálu 9 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 19 bodů z 20
Celkem: 54 bodů ze 60
Výběr z jídelního lístku:
Verdura fresca – syrová zelenina se třemi omáčkami 69,-
Nachos – Nachos zapečené se sýrem, papričkami jalapeňos a fazolovým dipem 117,-
Sopa de habichuela negra – hustá polévka z černých fazolí, grilovaných paprik s lupínky opečené anglické slaniny 49,-
Chilli mexicano – Mexické chilli – pikantní mleté maso, černé fazole a rajčatová omáčka 139,-
Enchilada – zabalená kukuřičná tortilla posypaná sýrem a zapečená – podávaná vždy se zakysanou smetanou – con bolas de carne s masovými knedlíčky, mexickou rýží, fazolemi, omáčkou guacamole 148,-
Pollo con tocino – dva kousky kořeněných kuřecích prsou se slaninou, čedarem a omáčkou z hořké čokolády 187,-
Plátano asado – Pečený banán 68,-
Výběr z vinného lístku:
Veuve Cliquot 3200,-
Ryzlink bílý 160,-
Tramín – pozdní sběr 470,-
Chardonnay (bílé) – Mexiko 890,-
Frankovka 160,-
Norton Privada (červené) - Argentnina 1790,-
Beaujolais (červené) 720,-
