Jak politikové obcházejí otravné zákony zakazující dary od korporací
Federální právo nemůže být jasnější. Korporacím je zakázáno věnovat peníze na federální politické kampaně. Je to uzavřená záležitost? Ne tak docela. Jak je tomu ve Washingtonu často, existují zákony, a pak existují mezery v zákonech.
Korporace a jejich politické akční výbory (PACs) mohou voliče lákat různými způsoby, aniž porušují literu zákona. Některé jsou dobře známé: poskytování štědrých finančních záruk za shromáždění jmenující kandidáty na prezidentský úřad a věnování velkých darů oblíbeným dobročinným spolkům politiků nebo výborům starajícím se o vedení osobních kampaní politiků. Existují však skrytější mezery, o nichž jste patrně neslyšeli, jako například ta, kterou společnosti využívají, aby republikánský senátor Trent Lott za stát Mississippi a další zákonodárci mohli stylově a pohodlně létat.
Pak existuje výstřednost, která rádoby kandidátům na prezidentský úřad umožňuje, aby přijímali neomezenou korporátní hotovost – pokud je adresována výborům založeným ve státě Virginie. A členové Kongresu s touhou dostat se do Bílého domu mohou využívat zcela legálního úhybného manévru, který přináší prospěch uchazečům o prezidentskou funkci, kteří už mají místo ve federální správě (viz tabulku).
Přitom jak se kandidáti a jejich finanční podporovatelé rozhýbávají na boje spojené s polovinou jejich funkčního období v roce 2006 a na zápolení o prezidentský úřad v roce 2008, lze počítat s tím, že budou používat všechny tyto manévry, jež umožňuje volební zákon.
Lobbování za letu.
Společnosti mají od roku 1974 zakázáno darovat federálním kandidátům hotovost a jakékoli poskytnuté služby se jim musejí refundovat v „přiměřené tržní hodnotě“. Korporace však našly skulinu v předpisech Federální volební komise, díky níž mohou nechávat politiky létat elegantními tryskovými letadly určenými pro řídící pracovníky. Takto přepravovaní politikové mohou nahrazovat výlohy svým hostitelům, jako kdyby si od nich koupili elitní letenku první třídou. To vede k tomu, že členové Kongresu a prezidentští kandidáti mohou létat v přepychu a ušetřit tím až devadesát procent ceny, kterou by zaplatili za pronájem soukromého letadla. Společnosti zase získávají vděk mocných lidí a příležitost k exkluzivnímu lobbování za letu.
Litera zákona.
Nestranná organizace PoliticalMoneyLine, která sbírá data o financování politických kampaní, tvrdí, že od roku 2001 podniklo na palubě firemních letadel 192 kandidátů zhruba 2300 letů. Ze současných zákonodárců absolvoval největší počet letů senátor Lott: minimálně 116. Jeho politické výbory nahradily výlohy 27 společnostem a jedné právnické firmě v celkové částce 165 724 dolarů, což je jen zlomek toho, co by byl zaplatil za pronájem soukromých tryskových letadel. Průměrně použil jedno firemní letadlo každých čtrnáct dnů. Mezi jeho oblíbené dárce patří firmy UST a R. J. Reynolds Tobacco. Lott ani tyto společnosti nereagovali na žádosti o vyjádření.
Další politikové a jejich poradci tvrdí, že firemní lety obstarávají pohodlnou dopravu na předvolební akce v domovských okresech a na další místa, jež nejsou snadno dosažitelná pro komerční lety. „Bylo by téměř nemožné tyto cesty spojené s politickými kampaněmi podnikat, kdyby členové občas neměli přístup k firemním tryskovým letadlům,“ tvrdí Jim Manley, mluvčí vůdce demokratické senátní menšiny Harryho Reida (demokratického senátora za stát Nevada), který se mezi senátory využívajícími podniková letadla umístil jako druhý. „Řídíme se všemi nezbytnými zákony,“ dodává Manley.
Ovšem ne všechny cesty jsou politické povahy. Jejich cíle zahrnují rekreační střediska, golfová hřiště, a dokonce i Super Bowl – finále ligy amerického fotbalu. V jednom mimořádném případě společnost R. J. Reynolds přepravila loni v říjnu Toma DeLaye (republikánského poslance za stát Texas), který tehdy vedl republikánskou většinu ve Sněmovně reprezentantů, domů kvůli obvinění z trestného činu praní politických příspěvků. DeLay, který v dubnu ohlásil svou rezignaci, tvrdí, že do jeho zcela zaplněného rozvrhu nezapadal žádný komerční let a že firma Reynolds měla jedno letadlo k dispozici.
David Bolger, washingtonský lobbista společnosti United Parcel Service, přiznává, že tu a tam mu ve čtvrtek nebo v pátek volají zákonodárci, kteří ve spěchu hledají nějaké firemní letadlo. Omluvně je informuje, že UPS nemá letku pro řídící pracovníky: „Říkáme jim: Máme sice hodně tryskových letadel, ale ty nemají žádná sedadla.“ FedEx, hlavní konkurent UPS, je druhým největším podnikovým leteckým přepravcem. Mluvčí FedExu uvádí, že společnost je otevřená žádostem o lety a „plně dodržuje zákon“.
Společnosti uvádějí, že přínosy letecké přepravy legislativců bohatě kompenzují náklady. „Rozhodně nám to dává příležitost mluvit s volenými funkcionáři o legislativě, která je důležitá pro naše zákazníky a jejich voliče,“ prohlašuje Joe Chandler, mluvčí společnosti BellSouth, čtvrtého největšího podnikového leteckého přepravce. Carol A. Coxová, viceprezidentka firmy Barr Pharmaceuticals, vysvětluje, že let „dává společnosti příležitost diskutovat o spletitých záležitostech týkajících se zdravotnictví… v prostředí, kde mohou být složitosti těchto otázek důkladněji projednány v delším a nepřerušovaném rozhovoru“. UPS sice nemá letku pro řídící pracovníky, ale jak Bolger říká, společnost si vystačí „lobbováním postaru: prošoupává si podrážky a je přítomna v každém okrese, kde se volí do Kongresu“.
Kritikové poukazují na to, že ačkoli jsou zlevněné lety zákonem dovolené, jsou neetické. Poskytují „členům Kongresu jejich vlastní soukromé letectvo, laskavost od společností, které to zcela zřejmě dělají proto, aby jim podlézaly“, prohlašuje Fred Wertheimer, výkonný předseda organizace Democracy 21, která podporuje reformu financování politických kampaní.
Někteří zákonodárci si své praktiky začínají rozmýšlet. Počátkem letošního roku dva odlišní politikové, liberál Barack Obama (demokratický senátor za stát Illinois) a konzervativec Rick Santorum (republikánský senátor za stát Pensylvánie) neúspěšně prosazovali návrh na zákaz zlevněného leteckého cestování. „Chceme-li svým voličům vážně ukázat, že bojujeme za ně, a nejen za bohaté a mocné,“ uvádí Obama, „nemůžeme dovolit, aby úzký okruh zvláštních zájmů subvencoval naše cestování.“
Ovšem ani Obama nedokázal kouzlu firemních letů odolat. Tento senátor, který svůj úřad zastává v prvním volebním období, přiznává, že loni jich využil dvacet tři. Teď je moudřejší a rozhlašuje, že buď bude platit plnou cenu, nebo bude využívat komerční lety.
Létající Kongres Tito zákonodárci a jejich politické akční výbory nahlásili nejvyšší celkové náhrady za cestování firemními letadly za období 2001 až 2005. Vyplacené částky jsou jen zlomkem ceny letů. Vpravo jsou uvedeny společnosti, které dostaly nejvyšší náhrady.
PRVNÍCH DESET ČASTÝCH PASAŽÉRŮ
TRENT LOTT 165 724 USD
(rep. senátor za Mississippi)
ROY BLUNT 125 187
(rep. člen Sněmovny za Missouri)
MICHAEL OXLEY 108 710
(rep. člen Sněmovny za Ohio)
DON YOUNG 83 077
(rep. člen Sněmovny za Aljašku)
HARRY REID 69 551
(dem. senátor za Nevadu)
JOE LIEBERMAN 66 242
(dem. senátor za Connecticut)
BILL FRIST 64 347
(rep. senátor za Tennessee)
TOM REYNOLDS 63 185
(rep. člen Sněmovny za New York)
TOM DELAY 62 513
(rep. člen Sněmovny za Texas)
HENRY BONILLA 57 361
(rep. člen Sněmovny za Texas)
PRVNÍCH DESET DÁRCOVSKÝCH FIREM
UST 407 048 USD
FEDEX 278 429
BARRON & BUDD (právnická firma) 208 982
BELLSOUTH 164 114
BURLINGTON 112 886
NORTHERN SANTA FE
R. J. REYNOLDS 110 969
TOBACCO
BARR 98 299
PHARMACEUTICALS
WELDBEND 95 646
UNION PACIFIC 73 728
SWISHER 71 404
INTERNATIONAL
Pramen: PoliticalMoneyLine. BusinessWeek
Další způsoby, jak dávat dary Toto jsou mezery v zákonech, jež společnosti využívají mimo nabídku relativně levného cestování firemními letadly:
VIRGINSKÁ SPOJKA Virginie se stala útočištěm pro dárcovské korporace, protože jim umožňuje věnovat neomezené částky politickým výborům registrovaným v tomto státě. Na federální úrovni je tento druh „inflačních peněz“ zakázán.
CAPITOL HILL JAKO ZLATÝ DŮL Federální funkcionáři mohou převádět zbylé fondy z kongresových kampaní do bojů o prezidentský úřad, což je při shromažďování korporátních financí politických akčních výborů zvýhodňuje nad guvernéry a dalšími uchazeči o Bílý dům.
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
ČLÁNKY DO MAILU