Letošní rok uzavře EGAP svou dvacetiletou historii rekordním obchodním výsledkem. Pojistí vývozy v hodnotě 84 miliard korun
Během několika dní nastoupí do státem vlastněné Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) nový šéf. Třiatřicetiletý ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády a ještě nedávno také hlavní analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka má s EGAP velké plány. Mluvit o nich chce až po svém jmenování, které se dle informací týdeníku Euro odehraje tento týden. Za dvacet let existence EGAP jde teprve o třetího šéfa, což je v oblasti státních, ale i finančních institucí výjimečné.
Žádné trafiky V posledních měsících čelila EGAP obrovské vlně kritiky. A to nejen za to, že jí v portfoliu narostly pojištěné úvěry, které se zejména v důsledku celosvětové finanční krize dostaly do potíží, neboť dlužníci přestali splácet.
Naposledy se mezi hlavní ekonomické události dostala před několika týdny v souvislosti s rezignací Karla Plevy, který pojišťovnu vedl od února 2009. Spekulace, že se jedná o tah, jak namísto Plevy vybrat politicky loajálnější figuru anebo jen šikovně uklidit někoho z rebelujících poslanců, byly definitivně rozprášeny v polovině listopadu, kdy padlo jméno Jana Procházky.
Kromě byznysu se bude snažit také o vylepšení image pojišťovny. EGAP se rozhodně má čím chlubit. Například 600 miliardami korun pojištěného vývozu zboží, služeb a investic za celou dobu své existence. Anebo tím, že patří mezi základní pilíře státní podpory českého exportu a bez této pojišťovny by se neuskutečnily transakce, které měly pro tuzemskou ekonomiku obrovský přínos.
EGAP navíc patří k institucím, jež byly založeny lidmi, kteří jsou i v současné době považováni za špičku v oboru. Rozjeli tento státem vlastněný gigant s cílem probudit komunistickým režimem přidušený český export. Tehdy nešlo o žádné politické handly o místa ve vedení ani o podivné zřizování státních podniků, kudy by mohly utíkat peníze do soukromých kapes.
Sedm statečných Posláním této státem vlastněné pojišťovny je pojišťovat vývoz českého zboží do teritorií, který by komerční pojišťovny z důvodu příliš vysokých rizik nikdy nepojistily (viz Jednovaječná dvojčata). EGAP ale začínala jako instituce nabízející nekomerční i komerční pojištění. Píše se rok 1991 a někdejší vláda v čele s Mariánem Čalfou sepisuje v rámci programu transformace komunismem zdevastované ekonomiky pětadvacet proexportních bodů, které je nutné pro nastartování tržního hospodářství splnit. Vznik instituce s cílem pojišťování vývozních úvěrů byl jedním z těchto bodů. „A lze říct, že také jeden z mála, který se podařilo splnit,“ říká jeden ze zakladatelů a také první generální ředitel EGAP Pavol Parízek. Ještě coby zaměstnanec ministerstva financí byl tehdy v sedmičlenném přípravném výboru, jehož úkolem bylo pojišťovnu rozjet. „Nejprve jsme zjišťovali, jak to funguje v zahraničí,“ popisuje Parízek.
V bývalém Československu podobná instituce neexistovala, v centrálně plánované ekonomice nedávala smysl. Dvě třetiny vývozu putovaly směr Rusko. „Už tehdy jsme se snažili zohlednit pravidla Evropské unie.
Jakkoli se to mohlo zdát podivné, že zbytečně nadbíháme a předbíháme, při vstupu do EU o mnoho let později se to ukázalo jako velmi prozíravý tah,“ tvrdí Parízek. Legislativa pojištění exportních úvěrů se státní podporou se kvůli pravidlům EU nemusela složitě přepracovávat. A to nejen díky Parízkovi.
Mistr úředník „Konzultace při přípravě vzniku EGAP probíhaly na úrovni pracovních skupin také s OECD či WTO. Ptali jsme se na zkušenosti i ve francouzské společnosti Coface nebo u německé pojišťovny Hermes. Vytvořili jsme si tím velmi cenné kontakty, které nám v následujících letech pomáhaly,“ připomíná Václav Petříček, další z „otců zakladatelů“ EGAP, který v té době pracoval jako náměstek na federálním ministerstvu hospodářství. Mimochodem ministrem hospodářství byl tehdy současný uchazeč o prezidentskou funkci Vladimír Dlouhý.
Petříček patří k nejdéle sloužícím vysokým státním úředníkům v Česku. Od roku 1990 do roku 2007 byl nepřetržitě náměstkem ministra průmyslu. V současné době je generálním manažerem Komory pro hospodářské styky se SNS a patří k vysoce ceněným expertům. Rozjezd EGAP, která byla založena v únoru 1992, tudíž nemohl být v lepších rukou. Pro transformující se malou ekonomiku znamenal vznik této pojišťovny obrovskou vzpruhu. Už v roce 1993 se EGAP chlubila více než třemi miliardami objemu pojištěného vývozu se státní podporou. „Podařilo se tuto instituci slušně rozjet. Velmi brzo se ukázalo, že by bylo třeba mít vedle pojištění i určitou formu financování se státní podporou,“ vzpomíná Petříček. V roce 1995 se proto z EGAP vyčlenila Česká exportní banka (ČEB). V minulosti financovala veškerý vývoz Československá obchodní banka (ČSOB), která vznik ČEB velmi ostražitě sledovala, zda jí náhodou nebude brát byznys. „Vznik ČEB jsme velmi dlouze konzultovali s ministerstvem financí,“ zdůrazňuje Petříček.
Na konci devadesátých let už objem pojištění se státní podporou v portfoliu EGAP šplhal ke třiceti miliardám korun. Prostřednictvím investičního pojištění instituce podpořila například privatizaci vodních elektráren v Bulharsku, výstavbu automobilky v Indii či kaolinky ve Vietnamu. To vše za účasti českých firem. Mimochodem modernizace a rekonstrukce zmiňovaných bulharských elektráren provedly z pětasedmdesáti procent tuzemské společnosti, jako například ČKD Blansko Engineering, Strojírny Brno, Exmont Brno, Ostroj Opava, Brush Plzeň nebo Mavel Benešov.
Jednovaječná dvojčata Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) je úvěrová pojišťovna se zaměřením na tržně nepojistitelná politická a komerční rizika spojená s financováním vývozu zboží, služeb a investic z České republiky.
Česká exportní banka (ČEB) podporuje české vývozce, aby jejich výrobky a služby obstály na světových trzích. Je vlastněna čtyřmi ministerstvy, a to ministerstvem financí, průmyslu a obchodu, zemědělství a zahraničí. Resorty drží po 20 procentech akcií. Zbytek drží EGAP, kterou ovládají také čtyři ministerstva, každé vlastní čtvrtinu akcií.
U nás doma a venku Systém samostatné instituce poskytující pojištění se státní podporou funguje ve většině evropských zemí. Výjimkou je v tomto směru například Slovensko. Tamní Eximbanka poskytuje pojištění i financování vývozu se státní podporou pod jednou střechou. Nevýhodou je ale fakt, že transakci může buď zafinancovat, anebo pojistit. Právě z tohoto důvodu se v Česku vyčlenila ČEB, která je samostatnou bankou, a se státní podporou je tudíž možné transakci zafinancovat i pojistit. Například ve Francii poskytuje veřejnoprávní exportní záruky z pověření francouzského státu Coface. K největším světovým hráčům v oblasti pojištění exportních úvěrů patří německý Euler Hermes.
Letošní rok bude pro EGAP rekordní, neboť dle předběžných odhadů na základě nově uzavřených smluv prý pojistí vývoz českého zboží, služeb a investic v celkové hodnotě přibližně 84 miliard korun. „Bez vzniku EGAP by česká ekonomika byla jen těžko v tak dobré kondici, pokud jde o export,“ poznamenal Petříček. l
Graf
Rekordní letošek Objem pojištění se státní podporou (v mld. Kč)
pramen:EGAP
kam směřují vývozy pojištěné EGAP
pramen:EGAP
O autorovi| Petra Pelantová • pelantova@mf.cz
