Mezi Prahou, Vídní a Bratislavou

Jihomoravský kraj je třetím nejlidnatějším v republice (po Praze a Středočeském kraji). Zatímco jeho severní část je spíše průmyslová, na jihu převažuje zemědělství. Strategická poloha - to je často zmiňovaná výhoda Jihomoravského kraje. Zejména Brno a okolí si od této skutečnosti slibují příchod dalších investorů a rozvoj podnikání.

Jihomoravský kraj je třetím nejlidnatějším v republice (po Praze a Středočeském kraji). Zatímco jeho severní část je spíše průmyslová, na jihu převažuje zemědělství.

Strategická poloha - to je často zmiňovaná výhoda Jihomoravského kraje. Zejména Brno a okolí si od této skutečnosti slibují příchod dalších investorů a rozvoj podnikání. Moravská metropole totiž leží na dálniční i železniční křižovatce a je odtud téměř stejně daleko do Prahy, Vídně i Bratislavy. Vedení kraje proto vidí jako jednu z priorit další rozvoj dopravní infrastruktury -modernizaci a dostavbu dálnic, železniční sítě (včetně přestavby hlavního nádraží v Brně), investice mají směřovat také do rozšíření mezinárodního letiště v Brně-Tuřanech.

Svou rozlohou patří Jihomoravský kraj na čtvrté místo v republice. Žije zde zhruba 11 procent obyvatel České republiky, o něco menším podílem -kolem deseti procent - se kraj podílí na hrubém domácím produktu Česka. Sídlem kraje je moravská metropole a zároveň druhé největší město v republice - Brno, kde se mimo jiné každoročně koná přibližně čtyřicet veletrhů s celkově více než milionem návštěvníků z celého světa.

Vedle moravské metropole si většina lidí vybaví hlavně také vinařskou tradici regionu a turistická lákadla kraje - Lednicko-valtický areál zapsaný v seznamu kulturního dědictví UNESCO, jeskyně Moravského krasu nebo Moravský Krumlov proslulý díky Muchově Slovanské epopeji.

Mezi tradiční obory v Jihomoravském kraji patří strojírenství, energetika, chemický a farmaceutický průmysl, textilní průmysl, potravinářství a zemědělství. I když teplé podnebí a úrodná půda zemědělství přeje, pracuje v tomto odvětví méně než šest procent obyvatel. Neopomenutelné jsou pro jižní Moravu již zmíněné vinice - nalézá se zde celkem devadesát procent všech vinic v celé republice (polovina z nich se nachází v okrese Břeclav). Velký rozvoj nastal v posledních letech v oblasti elektroniky a telekomunikačních technologií, naopak textilní průmysl prožívá dlouhodobou recesi.

Více než polovina (56 procent) obyvatel kraje má úplné středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, což jej řadí na druhou příčku v žebříčku vzdělanosti v republice. Na Masarykově univerzitě, Vysokém učení technickém, Univerzitě obrany a dalších státních a soukromých vysokých školách studuje v Brně přes šedesát tisíc studentů, tedy asi pětina všech vysokoškoláků v Česku. V poměru k necelým 400 tisícům obyvatelům Brna jde o nejhustší koncentraci studentů v celé republice.

Silná základna vzdělaných pracovníků je příslibem pro rozvoj podnikání v celém kraji, protože právě odvětví orientované na činnosti s vysokou přidanou hodnotou patří k nejperspektivnějším. Úspěch již slaví například projekty Technologický inkubátor nebo Český technologický park Brno.

PODNIKÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (údaje k 31. 12. 2004)

*) podle nové metodiky MPSV EKONOMICKÉ SUBJEKTY | počet jednotek v registru ekonomických subjektů celkem |252 506|
| z toho1) : - soukromí podnikatelé včetně rolníků |201 508|
| - státní podniky|90 |
| - obchodní společnosti|30 406|
| - družstva |1492 |
1) pouze výběr subjektů pramen: ČSÚ

NEZAMĚSTNANOST PODLE OKRESŮ (v procentech)

Pramen: MPSV, čísla jsou uvedena podle takzvané nové metodiky NEJVĚTŠÍ MĚSTA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

podle počtu obyvatel**

Pramen: ČSÚ (k 31. 12. 2004)