Jihomoravský kraj je třetím nejlidnatějším v republice (po Praze a Středočeském kraji). Zatímco jeho severní část je spíše průmyslová, na jihu převažuje zemědělství. Strategická poloha - to je často zmiňovaná výhoda Jihomoravského kraje. Zejména Brno a okolí si od této skutečnosti slibují příchod dalších investorů a rozvoj podnikání.
Jihomoravský kraj je třetím nejlidnatějším v republice (po Praze a Středočeském kraji). Zatímco jeho severní část je spíše průmyslová, na jihu převažuje zemědělství.
Strategická poloha - to je často zmiňovaná výhoda Jihomoravského kraje. Zejména Brno a okolí si od této skutečnosti slibují příchod dalších investorů a rozvoj podnikání. Moravská metropole totiž leží na dálniční i železniční křižovatce a je odtud téměř stejně daleko do Prahy, Vídně i Bratislavy. Vedení kraje proto vidí jako jednu z priorit další rozvoj dopravní infrastruktury -modernizaci a dostavbu dálnic, železniční sítě (včetně přestavby hlavního nádraží v Brně), investice mají směřovat také do rozšíření mezinárodního letiště v Brně-Tuřanech.
Svou rozlohou patří Jihomoravský kraj na čtvrté místo v republice. Žije zde zhruba 11 procent obyvatel České republiky, o něco menším podílem -kolem deseti procent - se kraj podílí na hrubém domácím produktu Česka. Sídlem kraje je moravská metropole a zároveň druhé největší město v republice - Brno, kde se mimo jiné každoročně koná přibližně čtyřicet veletrhů s celkově více než milionem návštěvníků z celého světa.
Vedle moravské metropole si většina lidí vybaví hlavně také vinařskou tradici regionu a turistická lákadla kraje - Lednicko-valtický areál zapsaný v seznamu kulturního dědictví UNESCO, jeskyně Moravského krasu nebo Moravský Krumlov proslulý díky Muchově Slovanské epopeji.
Mezi tradiční obory v Jihomoravském kraji patří strojírenství, energetika, chemický a farmaceutický průmysl, textilní průmysl, potravinářství a zemědělství. I když teplé podnebí a úrodná půda zemědělství přeje, pracuje v tomto odvětví méně než šest procent obyvatel. Neopomenutelné jsou pro jižní Moravu již zmíněné vinice - nalézá se zde celkem devadesát procent všech vinic v celé republice (polovina z nich se nachází v okrese Břeclav). Velký rozvoj nastal v posledních letech v oblasti elektroniky a telekomunikačních technologií, naopak textilní průmysl prožívá dlouhodobou recesi.
Více než polovina (56 procent) obyvatel kraje má úplné středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, což jej řadí na druhou příčku v žebříčku vzdělanosti v republice. Na Masarykově univerzitě, Vysokém učení technickém, Univerzitě obrany a dalších státních a soukromých vysokých školách studuje v Brně přes šedesát tisíc studentů, tedy asi pětina všech vysokoškoláků v Česku. V poměru k necelým 400 tisícům obyvatelům Brna jde o nejhustší koncentraci studentů v celé republice.
Silná základna vzdělaných pracovníků je příslibem pro rozvoj podnikání v celém kraji, protože právě odvětví orientované na činnosti s vysokou přidanou hodnotou patří k nejperspektivnějším. Úspěch již slaví například projekty Technologický inkubátor nebo Český technologický park Brno.
PODNIKÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (údaje k 31. 12. 2004)
Rozloha kraje: | 7 195 km2 |
Počet obyvatel: | 1 130 000 |
Sídelní město: | Brno |
Míra nezaměstnanosti: | 9,9 % (červenec 2005)* |
HDP na obyvatele: | 221 563 Kč (2002) |
*) podle nové metodiky MPSV
EKONOMICKÉ SUBJEKTY
| počet jednotek v registru ekonomických subjektů celkem |252 506|
| z toho1) : - soukromí podnikatelé včetně rolníků |201 508|
| - státní podniky|90 |
| - obchodní společnosti|30 406|
| - družstva |1492 |
1) pouze výběr subjektů
pramen: ČSÚ
NEZAMĚSTNANOST PODLE OKRESŮ (v procentech)
Blansko | 14 |
Brno-město | 11,7 |
Brno-venkov | 9,7 |
Břeclav | 9,9 |
Hodonín | 8,9 |
Vyškov | 8,2 |
Znojmo | 6,8 |
průměr kraje | 9,9 |
Pramen: MPSV, čísla jsou uvedena podle takzvané nové metodiky NEJVĚTŠÍ MĚSTA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
podle počtu obyvatel**
1. | Brno | 367 729 |
2. | Znojmo | 35 177 |
3. | Hodonín | 26 290 |
4. | Břeclav | 25 716 |
5. | Vyškov | 22 259 |
6. | Blansko | 20 290 |
7. | Veselí nad Moravou | 12 032 |
8. | Kyjov | 12 030 |
9. | Boskovice | 10 909 |
10. | Kuřim | 9 552 |
11. | Ivančice | 9 395 |
12. | Tišnov | 8 235 |
13. | Mikulov | 7 624 |
14. | Letovice | 6 799 |
15. | Dubňany | 6 638 |
16. | Šlapanice | 6 422 |
17. | Bučovice | 6 415 |
18. | Slavkov u Brna | 6 062 |
19. | Moravský Krumlov | 6 023 |
20. | Hustopeče | 5 937 |
Pramen: ČSÚ (k 31. 12. 2004)