Zda je Andrej Babiš ve střetu zájmů, řeší Evropská komise a městský úřad v Černošicích. Podle selského rozumu ale není co řešit. Jestliže je veřejný činitel beneficientem jakékoli ekonomické entity, jejíž ziskovost může ovlivnit svým politickým rozhodováním, tak v konfliktu zájmů je. To není nic, co by už nebylo opakovaně konstatováno. Když má dost voličů, kteří se chtějí nechat holit, nic s tím nenaděláme. Nyní jsme však ve fází další, kde už to začíná být zajímavé.
Evropská unie při rozjímání nad rozpočtem pro příští období řeší už natvrdo dlouho diskutovanou otázku zastropování zemědělských dotací na hektar, tedy takzvaných přímých plateb, na něž má nárok každý zemědělec. Ty by napříště měly být pro největší sedláky nedostupné. Z českého hlediska to není dobrý nápad, protože má z historických důvodů největší farmy v Evropě a můžeme tak přijít o dost peněz.
Důvěřujete premiérovi Andreji Babišovi?
Za jak validní asi budou považovat českou argumentaci proti změně podmínek rozdělování dotací naši evropští partneři, když ji uslyší z úst Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana, jejichž rodiny patří mezi největšími konzumenty přímých plateb?
Přečtěte si:
Otázka možného Babišova střetu zájmů je pro Evropskou komisi prioritou, řekl Oettinger
Nejdůležitější je posílit vliv členských zemí na čerpání dotací z EU, řekl Babiš
V normální firmě by takoví lidé šli při rozhodování za dveře a jejich názor by nebyl brán v potaz. Názornější konflikt zájmů si asi lze těžko představit. A pro Evropskou komisi, která to nějak musí vyřešit, to bude docela slušná diplomatická výzva.
Mimochodem i s plošnými a neomezenými přímými platbami pak naši sedláci svým neutuchajícím zuřivým bojem s polským, mnohem rozdrobenějším zemědělstvím, který dokládá především problém s konkurenceschopností, neprokazují, že by naše koncentrace zemědělské výroby byla zrovna výhra, kterou je třeba obhájit stůj co stůj.