"Očekávám, že růst spotřebitelských cen v březnu zvolní na 3,5 procenta. To bude dáno jednak zlevněním cen pohonných hmot, ale i poklesem cen rekreací a letenek vlivem mimořádných opatření proti šíření epidemie koronaviru. Na druhé straně by měla dále zdražit elektřina a potraviny," uvedl analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
Březnovou meziroční inflaci na 3,5 procenta odhaduje i analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. "Za zpomalením meziroční inflace by měly stát především ceny pohonných hmot, které zareagovaly na propad cen ropy na světových trzích. Ještě prudšímu poklesu inflace zřejmě bránil vzestup cen tabákových výrobků v návaznosti na zvýšení spotřební daně na začátku roku," uvedl.
V březnu se přitom podle analytika České spořitelny Jiřího Polanského projevil v některých cenách nástup krize. "Nejvíce klesly ceny pohonných hmot, ke kterým se v menší míře přidaly ceny zboží i služeb. Tyto vlivy byly ale kompenzovány nárůstem cen potravin, které tlačila nahoru vysoká poptávka," uvedl. K růstu cen podle něj přispívalo i zvýšení daní. "Inflace tak bude více zpomalovat až v následujících měsících, když protiinflační vliv nižší domácí i zahraniční poptávky bude jen částečně tlumen výrazným oslabením kurzu koruny," dodal. Polanský očekává meziroční inflaci v březnu na 3,2 procenta.
Naopak růst inflace ke čtyřem procentům očekává ekonom Komerční banky Michal Brožka. "Předzásobení obyvatel potravinami ukazuje šanci na vyšší cenový růst, ale týdenní šetření dramatické nárůsty neindikují. Ceny by měly růst v důsledku zvýšení spotřební daně na tabák a alkohol a dále zvýšení cen elektřiny. Je pravděpodobné, že meziroční míra inflace se nachází blízko vrcholu poblíž čtyř procent a přibližně od května bude klesat," uvedl. Upozornil, že s ohledem na turbulentní vývoj na trzích a nejisté výhledy jsou odhady zatíženy velkou nejistotou.
