Michael Bloomberg drží svět v hrsti

Starosta New Yorku a mediální magnát Michael Bloomberg patří mezi nejvlivnější muže světa. Jeho majetek loni rostl i navzdory ekonomické krizi.

Autor: Profimedia

Zatímco konta jeho „konkurentů“ v žebříčku nejbohatších lidí světa se pod vlivem ekonomické recese převážně zmenšují, newyorský starosta a podnikatel Michael Bloomberg si polepšil. Svůj majetek loni zvýšil o 4,5 miliardy dolarů na celkových 16 miliard a v žebříčku časopisu Forbes díky tomu obsadil 17. příčku.

Starostu živí informační impérium Bloomberg, které založil v roce 1982. Jde o největší informační internetovou firmu na světě. Desetitisíce společností neváhají platit více než tisíc dolarů měsíčně, aby od ní dostávaly informace, analýzy a zprávy z finanční oblasti. Společnost zaměstnává více než deset tisíc lidí ve 130 městech po celém světě, a to včetně Prahy. Úspěšně konkuruje zavedeným finančním a tiskovým agenturám, jako jsou Reuters nebo Dow Jones.

Do roku 2001 působil Bloomberg jako prezident společnosti. Kvůli kandidatuře na starostu se této funkce vzdal. V současné době vlastní sedmdesát procent firmy.

Právě díky společnosti Bloomberg má podle časopisu Forbes newyorský starosta z miliardářů největší vliv na dění na světových trzích. Spojení mediálního vlivu a „vlády“ nad osmimilionovým centrem světové ekonomiky dělá z Boomberga velmi mocného muže.

Krize si žádá schopného starostu

Na podzim Bloombergovi končí druhé čtyřleté volební období. Donedávna by to znamenalo, že se s postem newyorského starosty loučí. Legislativa mluvila jasně – dvakrát a dost. Loni se mu ale podařilo v radě města prosadit změnu zákona, díky níž může na starostu kandidovat potřetí. Odůvodnil to tím, že si ekonomická krize žádá na místě starosty města zkušeného člověka. O tom, že je v pozici starosty mužem na pravém místě a dokáže věcmi ve městě pohnout směrem k lepšímu, ostatně Bloomberg Newyorčany během dvou volebních období přesvědčil a těší se značné oblibě.

Poprvé se stal starostou v roce 2002. Jeho předchůdcem byl nekompromisní potírač nekalých živlů, republikán Rudy Giuliani. Ať už jednotliví Newyorčané s jeho praktikami souhlasili, nebo ne, nemohli mu odepřít úspěchy v boji s kriminalitou. Když ale v roce 2001 končilo Giulianiho druhé volební období, mluvily průzkumy veřejného mínění spíše pro demokratického kandidáta než pro republikána Bloomberga.

Pak přišlo 11. září 2001. Při pohledu na padající mrakodrapy Světového obchodního centra obyvatelé New Yorku opět zatoužili po někom, kdo bude klást důraz na bezpečnost města. Bloomberg, který neváhal z vlastní kapsy investovat 73 milionů dolarů do kampaně, nakonec svého demokratického soka Marka Greena porazil. Republikáni tehdy slavili první dva po sobě následující starosty ze svých řad.

Nekuřte a hubněte

V roce 2005 Bloomberg své starostování obhájil, když bezpečně zvítězil nad demokratickým soupeřem Fernandem Ferrerem. V této volební kampaní utratil podle odhadů až 100 milionů dolarů. V roce 2008 uvažoval dokonce o kandidatuře na prezidenta USA. Nakonec ale oznámil, že kandidovat nehodlá.

Jako starosta se Bloomberg mimo jiné zasadil o obnovení stavby na místě Světového obchodního centra. Postavil se za registrované partnerství homosexuálů, zavedl přísnější podmínky pro držení zbraní, obhajoval právo žen na potrat. Dokázal také zlepšit ekonomickou a dopravní situaci města a snížit kriminalitu.

Během svého prvního volebního období se Bloomberg zaměřil mimo jiné na reformu vzdělávacího systému. Vzdělávací komisi, která měla oblast na starosti, nahradil institucí Department of Education, která je přímo podřízena starostovi.

V období druhého mandátu klade velký důraz na ekologii. Díky jeho „zelenému plánu“ by se měla ve městě do roku 2030 o třicet procent snížit produkce skleníkových plynů. Město vysazuje nové stromy, čistí kontaminované skládky, buduje nové linky metra. Newyorský vozový park žlutých taxíků má stále větší podíl hybridních automobilů.

Mezi v médiích nejdiskutovanější Bloombergovy snahy patří jeho boj proti špatné životosprávě Newyorčanů. Ti byli v roce 2003 donuceni típnout v barech a restauracích cigarety. Podnikatelé v oblasti pohostinství Bloombergův návrh, na jehož základě byl zákon přijat, vehementně kritizovali. Báli se, že přijdou o tržby. Starosta a většina radních ale zdůrazňovali, že prioritou města je chránit lidi, a to včetně barmanů a servírek, před účinky pasivního kouření.

Jako další nešvar proti správné životosprávě si vzal Bloomberg na paškál obezitu. V roce 2005 vyhlásila radnice města zákaz takzvaných trans tuků v jídlech. Restaurace byly nejprve nuceny pod hrozbou pokuty až 2000 dolarů snížit obsah těchto tuků v olejích a margarínech, následně pak úplně ve všech jídlech. Od začátku roku mají všechny newyorské restaurace, které jsou součástí řetězce s minimálně patnácti pobočkami, uvádět v jídelním lístku, kolik má který pokrm kalorií.

Plat nebude potřeba Bloombergova profesní kariéra, nepočítáme-li, že si při studiích přivydělával jako hlídač parkoviště, začala v roce 1966, kdy úspěšně dokončil obchodní fakultu na Harvardu a usadil se v New Yorku. Nastoupil do investiční společnosti Salomon Brothers a působil jako makléř na Wall Streetu. V práci se mu dařilo a během šesti let se vypracoval na pozici generálního partnera firmy. V roce 1981 ale nesouhlasil s akvizicí společnosti a za odstupné deseti miliónů dolarů se svého podílu ve firmě vzdal. Peníze poté použil pro rozjezd vlastní informační agentury s názvem Innovative Market Systems, kterou později přejmenoval na Bloomberg LP. Firma najala tým programátorů a vyvinula systém pro makléře, který jim umožňoval přístup k informacím o akciích bez nutnosti pracného vyhledávání v novinových archívech. Prvním významným klientem Bloombergovy firmy byla investiční banka Merrill Lynch. Díky ziskům vlastní společnosti si mohl Bloomberg po svém prvním zvolení starostou dovolit odmítnout starostenský plat a nechat se odměňovat jen symbolicky jedním dolarem ročně. Stejně jako plat odmítl také „bonus“ pro hlavy města, možnost bydlet ve vznešeném sídle Gracie Mansion. Místo toho bydlí ve svém apartmá na Manhattanu a do kanceláře, jak často rád zdůrazňuje, dojíždí metrem. Zatímco loňský rok byl pro Bloombergovu agenturu, jak už bylo řečeno, úspěšný, výsledky za letošek už by nemusely být tak příznivé. Hlavními klienty agentury Bloomberg jsou finanční společnosti, které se kvůli otřesům na globálních trzích potýkají s nemalými problémy. Firma byla například nucena zrušit jazykové mutace pro evropské vysílání své televizní stanice Bloomberg Television a informace teď na starý kontinent posílá jen v angličtině. Oblek mu sluší

Ve společenských kruzích proslul Bloomberg pořádáním nákladných večírků a od rozvodu v roce 1993 také střídáním atraktivních přítelkyň. Mezi nimi byly například návrhářka Mary McFaddenová, herečka Marisa Berensonová a zpěvačka Diana Rossová.

Bloombergovou současnou družkou je už osm let Diana Taylorová. Podle amerického magazínu Vanity Fair patří dvojice Bloomberg – Taylorová mezi nejlépe oblékané lidi USA.

Vedle starostování a podnikání se Bloomberg věnuje také filantropii. Založil například program pro oběti domácího násilí v New Yorku, podporuje výzkumné zdravotnické programy či Fond pro dětské zdraví. Jen v posledních pěti letech podle magazínu Forbes věnoval na charitu osm set milionů dolarů.