V souvislosti s rozhodnutím o uzavření černouhelného dolu Paskov se kolem společnosti NWR v posledních týdnech objevilo mnoho otázek a nejrůznějších, nezřídka ostrých, soudů. Horníci vyšli do ulic a politici se probudili.
Bohužel čím více příkrých soudů dnes slyšíme, tím citelněji ve veřejném prostoru chybí vyvážené a racionální hodnocení vzniklé situace. Místo toho posloucháme často zkratkovitá a nedomyšlená řešení, která se nastalou situaci snaží v předvolebním období mnohem spíše politicky zneužít než jakkoli posunout směrem k nějakému východisku. Co jiného ale necelý měsíc před volbami čekat?
Z podnikatelského pohledu nelze rozhodnutí vlastníka důl Paskov co nejdříve uzavřít nijak zpochybnit, a to ani při uvážení sociálních důsledků. Zvláště pokud nad budoucím vývojem cen černého uhlí visí otazník, a to jak v horizontu krátkodobém, tak i v tom střednědobém. Těžební náklady dolu se nyní pohybují na úrovni 4500 korun za tunu, zatímco průměrná prodejní cena tuny vytěženého uhlí dosahuje pouhých 2500 korun. To snad mluví za vše.
Čtěte také profil Zdeňka Bakaly
Správné otázky směřující ke kloudnému zhodnocení situace by měly znít jinak. Učinil vlastník a management těchto dolů v minulosti správná investiční rozhodnutí? Nepodcenil možná rizika vývoje cen uhlí? Odhadl vzhledem k těmto rizikům bezpečnou úroveň svého zadlužení? Investoval opravdu efektivně prostředky získané nejen od věřitelů a akcionářů, ale také vlastní volné finanční zdroje generované v době, kdy vykazoval díky vysokým cenám uhlí skvělé hospodářské výsledky?
Aktuální problém společnosti NWR zdaleka netkví v uzavření jednoho dolu, to je jen jeden dílčí důsledek. Ten hlavní problém spočívá v zadlužení společnosti, které vzhledem k cenám uhlí ohrožuje akcionáře, věřitele firmy a nyní už i její zaměstnance. Z dnešního pohledu se o uzavření dolu Paskov rozhodovalo už mnohem dříve než v posledních týdnech a měsících. Nyní už šlo pouze o racionální ekonomické rozhodnutí, ale je nutné zdůraznit, že velmi významně umocněné a vynucené řadou evidentně chybných rozhodnutí vedení a vlastníka společnosti v minulosti.
Společnost NWR rozhodně není jediným subjektem na světě, ba ani v Evropě, jejž překvapil rychlý a razantní pokles cen černého uhlí na světových trzích. Rozdíly jsou v tom, že někdo byl na takový scénář vývoje trhu připraven lépe a někdo hůře. A někdo vůbec. Možná je proto na místě i tato otázka: Napomohl český stát k plnému ovládnutí Ostravskokarvinských dolů tomu správnému investorovi se zkušenostmi v oboru? Někteří politici by měli více než kdy jindy zpytovat své svědomí. A když už v tom budou, měli by se také začít modlit, aby ceny černého uhlí začaly růst. Bez toho totiž můžeme mít na Ostravsku za velmi krátkou dobu daleko větší potíže než dnes.
Autor je analytikem J&T
Čtěte také:
Šéf OKD Fabián: Prodloužení těžby v dole Paskov je nepřijatelné