Miliardář, který možná shrábne Jukos

29. 12. 2003

Všichni sledují, co teď ...

…udělá Roman Abramovič a jeho Sibněfť

Roman Abramovič patří k nejmazanějším ruským oligarchům. Zároveň jde o byznysmena se žraločím instinktem. Dobře načasovaná chňapnutí po oslabené kořisti ho změnila v druhého nejbohatšího muže Ruska. Majetek sedmatřicetiletého Abramoviče se odhaduje na šest miliard dolarů. Posledním tahem si možná zajistí kontrolu nad společností Jukos-Sibněfť, novým gigantem, který se má stát ruskou ropnou jedničkou a možným partnerem společnosti Exxon Mobil.

Je to složitá historka. Abramovič 28. listopadu 2003 šokoval investory a Jukos, když pozastavil chystanou pětatřicetimiliardovou fúzi se svou ropnou společností Sibněfť. Řada pozorovatelů si tento krok vyložila jako Abramovičův pokus oddělit Sibněft od osudu Jukosu, jehož šéf Michail Chodorkovskij sedí ve vězení s obžalobou z daňového úniku a podvodu.

Pozastavení fúze však vypadá jako Abramovičův promyšlený tah. Zdá se, že spíš než o zrušení dohody jde o jeho snahu využít Chodorkovského oslabení k tomu, aby pro sebe a své partnery získal kontrolu nad sloučenou společností. Podle podmínek původní dohody z loňského dubna měl Abramovič vložit akcie svého Sibněfťu do firmy, kterou by řídil převážně Chodorkovský a jeho společníci.

Abramovič - známý jako „plachý oligarcha“, protože se vyhýbá záři reflektorů - si totiž postupně zvykl těžit z problémů ostatních magnátů. Když jeho bývalý partner, snad nejkontroverznější ruský oligarcha Boris A. Berezovskij upadl v roce 2000 v nemilost Putina, odkoupil Abramovič jeho podíl v Sibněfťu a Aeroflotu. „Chlapíci ze Sibněfťu patří k nejchytřejším byznysmenům v Rusku,“ prohlašuje Erik Wigertz, jeden z vedoucích výzkumu moskevské investiční banky Sjednocená finanční skupina. „Když cítí slabost, vyrazí do útoku.“

Zdá se, že Putinova vláda se pevně rozhodla Chodorkovského oslabit. Nejenže ho uvrhla do vězení, ale navíc zmrazila i jeho dvaačtyřicetiprocentní podíl v Jukosu. A 2. prosince naznačila, že bude Jukos muset zaplatit pět miliard dolarů na „dlužných daních a pokutách“. Abramovič možná pouze plní rozkaz Kremlu. „Od prezidenta by šlo o logický krok s cílem odstavit akcionáře Jukosu,“ poznamenává Alexej Muchin, politický analytik v moskevském Centru pro politické informace, a myslí tím Chodorkovského a jeho partnery. Většina pozorovatelů se domnívá, že Chodorkovskij byl uvězněn, protože prezidenta Vladimira V. Putina dráždil svými politickými aktivitami.

Abramovič má i spoustu vlastních důvodů k čachrování s dohodou. Když souhlasil se sloučením, největší mezinárodní ropné společnosti doslova stály fronty, aby si za obrovské sumy mohly koupit podíl. Po Chodorkovského uvěznění se Jukos stal outsiderem. Jeho tržní hodnota klesla o 28 procent, zatímco akcie Sibněfťu pouze o jedenáct. Abramovič možná chce od Jukosu vyšší podíl stejně jako vyšší míru kontroly, aby vyvážil zvýšené riziko fůze. „Když zvážíte Abramovičovu situaci, zjistíte, že jeho kroky mají jasnou ekonomickou logiku,“ tvrdí William F. Browder, výkonný ředitel společnosti Hermitage Capital Management. Akcie Sibněfťu stouply od překvapivého sdělení ze 28. listopadu o devět procent.

NEJLÉPE ŘÍZENÁ SPOLEČNOST
Se majetkem své skupiny ve výši sedmi miliard dolarů má Abramovič dostatečnou finanční moc, aby si koupil kontrolu ve společnosti Jukos-Sibněfť. Když budou Chodorkovského akcie uvolněny, může je Abramovič koupit přímo od šéfa Jukosu, který může být po několika dalších měsících ve vězení ochoten k prodeji. Nebo by mu je mohla prodat vláda, pokud by je získala jako konfiskát za nezaplacené daně. Investoři by si nejspíš nestěžovali, kdyby Sibněfť měl v nové skupině větší roli. Abramovičova firma je totiž považována za nejlépe řízenou petrolejářskou společnost Ruska. Pokud by její majitel a šéf prosadil svou, nejvyšší post by nejpíš přešel na prezidenta Sibněfťu Eugena Švidlera.

I kdyby plán odkupu nevyšel, mohlo by Abramovičovi ke spokojenosti stačit získání kontroly nad společností. Stále by ještě mohl profitovat z prodeje větší části akcií Jukos-Sibněfťu zahraničnímu investorovi. Odprodej by byl v souladu s Abramovičovými současnými kroky, které směřují k jeho odchodu z podnikání v Rusku. Prodal už svůj podíl v Aeroflotu i v hliníkárně Rusal a nakoupil anglický fotbalový klub Chelsea. Zvýšení vlivu ve společnosti Jukos-Sibněfť by tak paradoxně mohl být nejlepší cestou, jak odchodu dosáhnout. S omezením role Chodorkovského a s požehnáním Kremlu by Jukos-Sibněfť byl pro zahraniční investory lákavým soustem. Ale ať se stane cokoliv, plachý Abramovič pak bude nejspíš ještě bohatší než dřív.

Roman Abramovič: Tichý magnát

DĚTSTVÍ Osiřel ve čtyřech letech.

POČÁTKY KARIÉRY Na sklonku osmdesátých a na počátku devadesátých let obchodoval s ropnými produkty.

VELKÝ ZLOM Obchodní partnerství s Borisem Berezovským v devadesátých letech.

ÚNIK SE ŠTĚSTÍM Vyhnul se palbě, když Berezovskij upadl u Putina v nemilost.

OBCHODNÍ ZÁJMY S partnery vlastní asi devadesát procent ropné společnosti Sibněfť a 25 procent monopolního zpracovatele hliníku Rusal. Od loňského července je majitelem fotbalového klubu Chelsea.