Bankovní tajemství zakrývá chyby úvěrových úředníků
S odvoláním na bankovní tajemství Komerční banka dosud nezveřejnila a ani nehodlá zveřejnit seznam rizikových úvěrů, které na základě vládního rozhodnutí převede na bedra státní Konsolidační banky. Daňoví poplatníci, kteří za úvěry zaplatí, se tak patrně nikdy nedozvědí, do kterých kapes se miliardy z Komerční banky přesunuly.
Vláda rozhodla o převedení špatných úvěrů Komerční banky v hodnotě 23,1 miliardy korun na Konsolidační banku koncem července s tím, že státní peněžní ústav tyto pohledávky od Komerční banky vykoupí za 13,6 miliardy korun. Úvěry mají podle ředitele Konsolidační banky Kamila Zieglera „nesmírně nízkou kvalitu . Jak Ziegler nedávno uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál, problém vidí především v tom, že část převáděných pohledávek je zastavena nemovitostmi, jejichž cena klesá.
Čtyři úvěry, jedna zástava.
O tom, jak v praxi vypadá úvěrová politika Komerční banky, se na vlastní kůži přesvědčili klienti společnosti H-Systém. Pod příslibem výstavby cenově dostupných bytů a domků v osobním vlastnictví společnost H-Systém v letech 1995 až 1997 vylákala od 1162 klientů na 700 milionů korun.
Ve chvíli, kdy klienti převáděli na H-Systém své životní úspory, ještě netušili, že investují do společnosti s téměř miliardovým dluhem. O to horší bylo probuzení: dnes bydlí čtyři desítky z nich, ostatním zbyly jen milionové pohledávky. Firma se loni na podzim ocitla v konkursu a majetek, který zbyl (papírově 800 milionů korun) sotva stačí na úhradu pohledávek majoritního věřitele - Komerční banky, která společnostem personálně a majetkově spojeným s H-Systémem napůjčovala jednu miliardu korun, a operuje tak majoritním hlasem ve věřitelském výboru. Jak k tomu došlo?
V létě 1993 vzniklo deset firem. Do půl roku od svého založení všechny požádaly Komerční banku (pobočku Praha-centrum) o poskytnutí úvěrů ve výši sedmdesáti milionů korun. Peníze záhy dostaly, přičemž jako zástavy za úvěry posloužily ve všech případech pozemky v majetku jedenácté (akciové) společnosti s názvem RSI. Také tato firma si od Komerční banky půjčila celkem 125 milionů korun. Tímto způsobem KB rozpůjčovala dle vlastního sdělení v dopise obchodnímu soudu z loňského dubna bez započtení úroků a penále 823 milionů korun. Ani jedna ze společností si však se splácením úvěrů hlavu nelámala.
Po roce, kdy vypršel termín splatnosti, Komerční banka zástavy za úvěry „nerealizovala (neprodala pozemky, aby z výtěžku uhradila vzniklou škodu). Předlužené firmy v prosinci 1994 splynuly a převedly své dluhy na společnost RSI. Ta se i s téměř miliardovým úvěrem v květnu 1996 sloučila s H-Systémem. „Podle platného českého právního řádu není možné, aby bance propadla zástava okamžitě poté, co dlužník nesplatí úvěr. Lze postupovat pouze soudní cestou, například žalobou nebo konkursem, kdy výtěžek z prodeje zástavy inkasuje věřitel v rámci konkursního řízení. Komerční banka preferuje v řešení problémových případů spíše nekonkursní cestu, protože ze zkušeností banky vyplývá, že prohlášení konkursu je cestou ekonomicky nejméně výhodnou, uvedl v prohlášení pro týdeník EURO tiskový mluvčí KB Ivo Polišenský.
Představitelé Komerční banky se odmítli k problému vyjádřit v osobním rozhovoru s odvoláním na bankovní tajemství. Proto také nevysvětlili, jak je možné, že v případě čtyř úvěrů čtyřem různým firmám slouží jako zástava jediný pozemek, a to v majetku jen jedné z nich. Týdeník EURO má k dispozici mimo jiné texty zástavních smluv k pozemku číslo 116/1 v katastrálním území obce Lichoceves v okrese Praha-západ. Pozemek nevybavený inženýrskými sítěmi o výměře přibližně 25 hektarů si soudní znalec Jan Richter podle těchto smluv cenil na 288 milionů korun, to jest 1139 korun za metr čtvereční.
„Diplomaticky řečeno, jde o horní hranici tržního odhadu, tvrdí bývalý náměstek ministra financí a bývalý člen dozorčí rady Komerční banky Michal Frankl (US). S jeho dohadem se shoduje názor dalších oslovených ekonomů, kteří tržní cenu v tomto případě odhadují v rozmezí 500 až 700 korun za metr čtvereční. Komerční banka na tento vysoký odhad neváhala zapůjčit ve čtyřech úvěrech poskytnutých v průběhu pěti měsíců celkem 256 milionů korun, tedy 87 procent jejich ocenění, a to bez započtení úroků z dlužné částky.
Podle zdroje z Komerční banky, který si nepřeje být jmenován, je obvyklé půjčovat peníze maximálně do výše sedmdesáti procent odhadu. Časté není ani půjčování čtyřem různým firmám na jedinou zástavu. „Dnes by se to nestalo a podle mě nebyl podobný postup běžný ani v roce 1994. V současnosti mají banky své akreditované odhadce a nepřijímají odhady, které si obstará žadatel o úvěr, komentuje případ Frankl.
Policie raději ne.
Zajímavá je i skutečnost, že žádná ze zmiňovaných firem nikdy nežádala jednorázově o úvěr vyšší než sedmdesát milionů korun. „To by mohlo souviset s limitem úvěru, který může bez zvláštního schvalování ústředím banky poskytnout pouhá pobočka, spekuluje Michal Frankl.
A co na to Komerční banka? „Systém schvalování úvěrů je interní záležitostí banky. Obecně lze ale říci, že je vícestupňový a o poskytnutí úvěrů nikdy nerozhoduje jedna osoba. Uvedené úvěry byly poskytnuty v souladu se zástavním právem a interními předpisy banky, tvrdí Ivo Polišenský. Všech deset úvěrů postupně odsouhlasili ředitel pobočky KB Praha-centrum Miloslav Novák, jeho náměstek Oldřich Machalický a Jiří Bošela, pověřený na jaře 1994 řízením této pobočky. Mluvčí banky odmítl odpovědět na otázku, zda schvalování tak vysokých úvěrů spadá pouze do kompetence pobočky nebo zda podléhá schválení úvěrové radě banky. „Jde o interní záležitost banky, řekl Polišenský.
„O tak vysokých úvěrech v tak vysokém počtu musela být podle mého názoru přinejmenším informována centrála banky, podotýká kriminalista, který je s případem detailně obeznámen. Zveřejnit seznam lidí, kteří v té době působili v úvěrové radě či v úvěrovém výboru nebo jiném podobném orgánu centrály Komerční banky její mluvčí odmítl s tím, že neví, co je úvěrová rada. „Komerční banka nebude zveřejňovat jména lidí, kteří se podílejí na schvalování úvěrů, uvedl Polišenský.
Důkazem ledabylé praxe Komerční banky při poskytování úvěrů ve výši několika desítek milionů korun je i to, že jedna z uvedených firem (IAC, a. s.) dostala půjčku pouhých čtrnáct dní poté, co byla zapsána do obchodního rejstříku (15. 4. 1994 - den zápisu, 29. 4. 1994 - podepsána úvěrová smlouva). I tuto záležitost odmítl Polišenský vysvětlit s odvoláním na bankovní tajemství. „Nepotvrdím ani, že jde o naše úvěry, zdůraznil. Tato skutečnost však zcela jednoznačně vyplývá z dopisu Komerční banky obchodnímu soudu, z výpisů z katastru nemovitostí a z dalších dokumentů, které má týdeník EURO k dispozici.
Na otázku, zda Komerční banka podala v souvislosti s těmito případy trestní oznámení, Polišenský uvedl, že „v případech, kdy je důvodné podezření z trestného činu, kterým byla banka poškozena , podává KB trestní oznámení. „Prokazování trestných činů v hospodářské oblasti je však většinou značně komplikované. V tomto konkrétním případě Komerční banka aktivně spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení, dodává.
Jeho tvrzení se však neshoduje s názorem policejního důstojníka, který se případem H-Systém soustavně zabývá. Podle něj Komerční banka teprve na žádost policie uvolnila část dokumentace k těmto úvěrům. Navíc se tak stalo až v posledních dnech. „Praxi Komerční banky bych rozhodně za aktivní neoznačil. Zatím jsem se nesetkal ani s tím, že by Komerční banka podala v souvislosti s nedobytnými pohledávkami jediné trestní oznámení, přičemž ostatní banky, například Česká spořitelna, tak činí poměrně často.
Jeden trh, dvě ceny.
Komerční bance v souvislosti s úvěry poskytnutými společnostem okolo H-Systému chybí po započtení úroků a penále dle jejího sdělení na květnovém zasedání valné hromady věřitelů H-Systému 1,3 miliardy korun. Ani tím si však banka patrně není tak úplně jistá. V již citovaném dopise obchodnímu soudu z loňského dubna je uvedena suma bez úroků a penále ve výši 823 miliony korun. V součtu pasiv při konkursním řízení se společností H-Systém je nyní uváděna celková výše úvěrů poskytnutých KB 667 milionů korun.
A co si za tuto cenu banka pořídila? Zástavní smlouvy k vesměs nezainvestovaným pozemkům v okolí Prahy, jež si cení na 1100 až 1700 Kč za metr čtvereční. Soudní znalci v rámci konkursu na H-Systém však vypracovali na tyto pozemky a na rozsáhlé nemovitosti v dalších třech lokalitách celkový odhad nepřesahující 300 milionů korun.
Mezi úvěry, jež Komerční banka nárokuje v rámci konkursu společnosti H-Systém, nefiguruje půjčka ve výši 200 milionů korun později převedená na dceřinou společnost H-Systém LUXUS. I zde byl postup pobočky Komerční banky Praha-centrum při poskytování úvěru poněkud zvláštní. Zástavu, kterou za banku přijal opět ředitel pobočky Miloslav Novák, tvoří v tomto případě soubor čtrnácti parcel v katastrálním území Velká Chuchle o celkové výměře téměř patnácti hektarů. Komerční banka tuto zástavu přijala původně ve prospěch úvěru pro firmu CS Prime v září 1992. Soudní znalec, jak jinak než opět Jan Richter, ocenil zastavené nemovitosti na celkovou částku 253 629 800 korun, a počítal tak s cenou 1700 korun za metr čtvereční.
Firma CS Prime však pozemky pořídila podle kupních smluv, které má týdeník EURO k dispozici, o necelé tři měsíce dříve za čtvrtinu této ceny. Pro účely kupní smlouvy odhadl Jan Richter cenu pozemků na necelý milion korun. „Nevím, co máte v ruce. Jeden odhad byl na nákup pozemků. To bylo ještě před územním rozhodnutím, které schválilo využití půdy pro stavební účely. Podle vyhlášky tak byla cena za metr čtvereční asi tři koruny nebo kolik, uvedl Richter v rozhovoru pro týdeník EURO a dodal, „s žádnými novináři už nechci mluvit, vypadám potom jako gauner.
K Richterovu vysvětlení je třeba podotknout, že jím podepsaný 250násobně vyšší odhad ceny pozemků pro účely zástavy u Komerční banky vznikl podle dokumentů, které má týdeník EURO k dispozici, o čtrnáct dní dříve než podstatně nižší odhad pro účely kupní smlouvy. „To, že jeden posudek vznikl později nebo dřív, není podstatné. Podstatné je to, že cena je odhadem pro účely koupě pozemků firmou CS Prime a v té době kupovala společnost pole, jehož cena byla stanovena vyhláškou. To bylo pro finanční úřad na vyměření daní a poplatků, uvedl Richter v rozhovoru pro týdeník EURO. Druhý odhad je podle jeho slov „tržní cenou pozemku určeného k výstavbě . „Byl tu předpoklad budoucího stavu. Že se tam nestavělo, za to já nemůžu, říká Richter.
„To vypadá na slušný podvod. Tržní cena pozemků se odvíjí od místa a času. Navíc by mělo být normální, že pobočka banky, která přijímá nemovitost jako zástavu, ověřuje odhad, zda je plus-minus patnáct procent v normálu, podotýká bývalý náměstek ministra financí Frankl.
„Jestli žijete v domnění, že to bylo všechno na objednávku, že si někdo řekl‚ ‚já za to chci tři tisíce za metr , tak to zcela není, brání se Richter.
I tento případ nyní zajímá kriminalisty. „Dvousetpadesátinásobný rozdíl v odhadu ceny je neuvěřitelný. Na první pohled je jasné, že posudek byl zpracován účelově. Otázkou však je, zda se podaří prokázat úmysl tohoto činu, uvedl policejní důstojník, který je s případem obeznámen.
Informace o tom, jak aktivní je Komerční banka v oblasti vlastní vnitřní kontroly, v jejímž rámci by měla vyvozovat případné postihy svých zaměstnanců, jsou rovněž skoupé. A co se dozvěděla česká vláda? „Komerční banka, před tím, než vláda rozhodla o převedení části jejích úvěrů na banku Konsolidační, sice vypracovala podrobnou analýzu rizikových úvěrů, nicméně její závěry zveřejnit nemohu, protože je sám neznám. Jde o bankovní tajemství, řekl týdeníku EURO Libor Vacek, mluvčí ministerstva financí s tím, že konkrétní seznam pohledávek, které budou rozhodnutím vlády umořeny, závisí pouze na vzájemné dohodě obou bank. Mluvčí ministra financí nedokázal odpovědět ani na otázku, zda Komerční banka v rámci analýzy rizikových úvěrů rovněž označila případnou odpovědnost vlastních zaměstnanců za uzavírání nevýhodných a nedobytných úvěrových smluv a vyvodila z ní důsledky.
Konečně akce.
Až donedávna dva roky trvající policejní vyšetřování případu H-Systém nevedlo k žádným závěrům. Iniciativy se koncem letošního června chopil ministr bez portfeje Jaroslav Bašta. Při setkání s klienty poškozenými firmou H-Systém slíbil důsledné prošetření případu.
„Ač jsem ministr vlády, nemohu ovlivňovat nezávislost vyšetřovatele, řekl k tomu 20. července v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa ministr Bašta a upozornil, že jeho analytická a konzultační skupina podala ve věci H-Systému trestní oznámení v lednu tohoto roku. „Rovněž jsem na případ upozornil své kolegy ve vládě, jejichž resortů se týká, tedy ministry spravedlnosti Otakara Motejla a vnitra Václava Grulicha. Domnívám se, že je to jedna z věcí, kdy měla zasáhnout vnitřní kontrola úřadu vyšetřování, protože pokud má někdo takový případ dlouho a šetří ho bezvýsledně, měl by se jeho nadřízený zeptat, proč se tak děje, dodal Bašta. Vnitřní kontrola skutečně zafungovala: o sedmnáct dní později nechal ředitel pražského úřadu vyšetřování Zdeněk Janíček prověřit účinnost svého únorového rozkazu, který obsahoval pokyn ke zřízení zvláštního vyšetřovacího týmu pro případ H-Systém. Ten sice už existoval, nicméně jeho šéf, nadporučík Zdeněk Novák z II. odboru Úřadu vyšetřování hlavního města Prahy (jemuž šéfuje adresát Janíčkova dopisu Pavel Hájek) vykazoval chabé výsledky. Novák, který odmítal novinářům, ale i klientům H-Systému odpovídat na otázky s odůvodněním, že by to „mohlo negativně ohrozit proces dokazování , a který za celé dva roky nevznesl jediné obvinění konkrétní osoby, bude patrně v nejbližších dnech z vedení týmu odvolán. „Odmítám, že by se tak mělo stát kvůli nespokojenosti s postupem pana Nováka, jak naznačujete. Tak to v žádném případě není. Jde o to, že tento vyšetřovatel má na starosti více podobně rozsáhlých kauz, a pro případ H-Systém by proto měl být vyčleněn vyšetřovatel, který se nebude zabývat ničím jiným, uvedl v této souvislosti Hájek s tím, že ke změnám by mělo dojít do 1. září.
Na otázky týkající se okolností vzniku pohledávek Komerční banky za H-Systémem a spolupráce banky při vyšetřování odmítl vedoucí organizačního oddělení Městského státního zastupitelství Martin Omelka konkrétně odpovědět, protože „se věc nachází ve stadiu postupu před zahájením trestního stíhání .
Dohledem nad vyšetřováním byl nově pověřen státní zástupce Boris Havel, který má mezi vyšetřovateli pro svou pečlivost a zarputilost přezdívku „právní hnidopich“ .