Menu Zavřít

Miliardy budeme řídit z Prahy

3. 4. 2008
Autor: Euro.cz

Spolumajitel Penty nevylučuje účast v privitizaci ČSA a Letiště Praha

Investiční skupině Penta je Česko-Slovensko malé. Private-equity firma skupuje po celé střední a východní Evropě podniky s miliardovou hodnotou. „Soustředíme se nejen na Česko a Slovensko, ale jsme stále aktivnější i v dalších zemích, kromě jiného v Polsku, na Ukrajině a v Chorvatsku,“ upřesnil Marek Dospiva, partner a spolumajitel Penty. Tvrdí, že se skupina chce v následujících letech stát významným private equity investorem v celoevropském kontextu. „Tomu musí odpovídat i řízení a interní procesy ve firmě,“ říká. I z toho důvodu majitelé Penty rozhodli, že v Praze vybudují novou firemní centrálu. „Chceme, aby se lidé, kteří již teď musejí hodně cestovat, potkávali na jednom místě. A tím jsme určili Prahu,“ prozradil Dospiva. I z toho důvodu, že majitelé firmy považují hlavní město ČR za dobré místo vhodné pro vyhledávání nových manažerských talentů. „Praha je evropská metropole s dobrou infrastrukturou a dobrým leteckým spojením do všech regionů, ve kterých operujeme,“ vysvětlil. Dnes zaměstnává Penta v Praze zhruba padesát lidí, po vzniku nové centrály to bude kolem 200 pracovníků. Část zaměstnanců přijde z pobočky v Bratislavě.
Investiční záběr firmy, která počátkem letošního roku spravovala aktiva v hodnotě 860 milionů eur (více než 21 miliard korun), je poměrně obsáhlý. Penta ovládá krom jiného sázkovou kancelář Fortuna. Aktivní je i ve zdravotnictví, kde vlastní síť lékáren pod názvem Dr. Max. Řetězec je v Česku s takřka stem lékáren druhým největším v oboru, navíc vlastní po čtyřiceti provozovnách na Slovensku a v Polsku. Investiční skupina rovněž ovládá telekomunikační podniky - český U:fon a polský MobilKom. V Polsku navíc spouští virtuálního operátora MobilKing. V minulosti se Penta neúspěšně účastnila privatizací firem Severočeské doly a Vítkovice Steel. Ani přes tyto „drobné “ neúspěchy se však nechce vzdát dalších soutěží na prodej státního majetku. Dospiva upozornil, že investiční skupina bude součástí konsorcia, které se zúčastní tendru na prodej Letiště Praha. Zároveň připustil zájem o případnou soutěž na prodej státního podílu v Českých aeroliniích.
Nejvýznamnějšími akcemi Penty v loňském roce byly zřejmě akvizice polského obchodního řetězce Žabka a českého leteckého výrobce Aero Vodochody. Za ovládnutí posledně zmíněného leteckého podniku investiční skupina utratila zhruba tři miliardy korun.

EURO: Jaký je aktuální stav Aera Vodochody? DOSPIVA: Loni byla úspěšně dokončena restrukturalizace. Firma se za první rok našeho působení dostala z miliardových ztrát do zisku 270 milionů korun. Výsledky nejsou auditované. V letošním roce očekáváme zisk půl miliardy korun, tento odhad ale vychází z kurzu osmnácti korun za dolar. Jestliže česká měna posílí, bude zisk nižší. Tržby Aera meziročně vzrostly o čtyřicet procent na 4,1 miliardy korun. Nyní vrcholí příprava strategie na další období a její součástí je expanze. Naším záměrem je vybudovat evropský letecký holding, jehož centrem bude právě Aero. Rozhlížíme se po možných akvizicích nejen v České republice, ale i po Evropě. Letos chceme dokončit nejméně jednu. Momentálně se účastníme tendru na koupi Avione Craiova, což je výrobce leteckých komponentů.

EURO Jaká je hodnota případné akvizice v Rumunsku? DOSPIVA: Nerad bych se vyjadřoval k ceně, protože ve firmě probíhá due diligence, ale bude to v řádech stovek milionů korun. Rumunskem však naše plány nekončí. Hodláme naší akviziční činností výrobní kapacitu a hodnotu Aera znásobit. Za firmu jsme zaplatili zhruba tři miliardy korun a jsme připraveni se v těchto číslech pohybovat při dalších akvizicích. Objem vyčleněných prostředků je značný.

EURO: Česko patří ke světové špičce ve výrobě ultralightů. Několik firem se snaží o konsolidaci tohoto sektoru. Je mezi nimi i Penta? DOSPIVA: Trh v Česku je silný, ale pouze v objemu, kterého můžete docílit při výrobě ultralightů. Když jsme tento sektor v Aeru analyzovali, dospěli jsme k závěru, že tento obor pro nás není velikostně zajímavý. Zkoumali jsme možnosti konsolidace, ale spíše z toho hlediska, že potřebujeme akviziční činností nabrat velkou výrobní kapacitu pro Aero. Zkoumali jsme výrobce spíše z hlediska kapacity zkušených výrobních dělníků a techniků pro výrobu v Aeru. To znamená výrobu velkých leteckých subdodávek pro finální výrobce, jako jsou Boeing, Airbus a další firmy.

EURO: Kolik platí armáda Aeru za uskladnění svých letadel L-159 v areálu podniku? Objevují se informace, že je to zhruba 200 milionů korun ročně. DOSPIVA: Je to v řádech desítek milionů korun ročně. Spočítejte si, kolik je to v porovnání se 4,1 miliardy korun obratu. Jak velký význam to má pro Aero.

EURO: Jak se vám daří prodávat L-159? DOSPIVA: Slíbili jsme, že při prodeji letadel budeme armádě pomáhat, je to i v našem zájmu. Naše marketingové oddělení má několikamilionový rozpočet, naši lidé oblétají potenciální klienty a snaží se umístit letadla na světových trzích. Zveme zástupce těchto zemí, generálních štábů a letectev k nám do Aera, kde jim předvádíme schopnosti L-159. Jsou to dobrá letadla, ale je to neuvěřitelně složitý proces, tyto stroje někde umístit.

EURO: Kdy tedy nějaké letouny prodáte? DOSPIVA: Máme asi pět rozpracovaných zemí, v nichž věříme v úspěch. Teď navíc máme informace ze dvou evropských států, kde by se to rovněž mohlo podařit a jsme zde velice optimističtí. Nebudu ale říkat, o které země jde. Aero v minulosti několikrát oznámilo, kde o prodeji L-159 vyjednává, a z obchodu sešlo. Až podepíšeme nějaký kontrakt, rádi o něm budeme informovat se všemi detaily.

EURO: Součástí podniku Aero Vodochody je i letiště, se kterým máte velkolepé rozvojové plány. Podle některých informací jste ale neobdrželi potřebná stavební povolení DOSPIVA: Stavební povolení jsme dostali na nejdůležitější část, a to rekonstrukci dvouapůlkilometrové přistávací dráhy. Počítáme s rozvojem nízkonákladového letiště.

EURO: Kolik pasažérů by po rekonstrukci přistávací dráhy mělo ročně využívat vodochodské letiště? DOSPIVA: Záleží na tom, jak velký terminál by se stavěl. Veškerá letiště se vyvíjejí ve fázích. V té první počítáme v Aeru s roční kapacitou zhruba dva miliony pasažérů. Ve druhé fázi by to mělo být někde mezi pěti až sedmi miliony pasažérů.

EURO: V jakém časovém horizontu? DOSPIVA: Vše se bude odvíjet od privatizace společnosti Letiště Praha. A od toho, jakou roli v případném potenciálním konsorciu, které by v privatizaci mohlo zvítězit, bude, nebo naopak nebude hrát lokální partner Penta. Zda budeme pouze vlastníky nízkonákladového letiště ve Vodochodech, či zda budeme nějakým minoritním partnerem v konsorciu, které bude vlastnit letiště Ruzyně, nebo se nějakým způsobem spojí. To jsou všechno otevřené otázky, na které dnes nejsem schopen odpovědět. Tím pádem nejsem schopen ani detailně sdělit, kdy a jaké rozvojové objemy pasažérů bychom plánovali ve Vodochodech.

EURO: Vyjednáváte již s nízkonákladovými leteckými firmami o spolupráci ve Vodochodech? DOSPIVA: Ano. Se všemi existujícími nízkonákladovými přepravci.

EURO: Jak vysoká je nutná počáteční investice, aby letiště ve Vodochodech splňovalo všechna bezpečnostní a další kritéria? DOSPIVA: Pokud to trošku přeženu, tak nemusíme dělat vůbec nic. Již dnes Vodochody splňují všechna kritéria plně licencovaného mezinárodního letiště. Takže z tohoto pohledu zde mohou přistávat nízkonákladoví dopravci a nejen oni. Třeba České aerolinie (ČSA) využívají naše letiště k tréninku pilotů.
Samozřejmě si nemůžeme dovolit rozlétat provoz u nějaké linky, a pak letiště na delší čas uzavřít a po čtyřech měsících se znovu snažit o obnovení provozu. Takže než s pravidelnými přepravci podepíšeme kontrakt, uděláme nejdříve rekonstrukci dráhy, což plánujeme v horizontu letošního roku. Objem investic nutných na rekonstrukci bude ve stovkách milionů korun.

EURO: Letištní poplatky proti Ruzyni budou ve Vodochodech výrazně nižší? DOSPIVA: To nebudu komentovat.

EURO: Penta vlastní 70 hektarů pozemků v Praze-Ruzyni pod plánovanou novou přistávací dráhou. Dokdy bude uzavřen jejich prodej? DOSPIVA: V následujících týdnech dojde k uzavření smluv o prodeji pozemků, které vlastní Penta pod paralelní přistávací drahou. K tomu jsme se veřejně zavázali, takže to i splníme. Samozřejmě jednání o jednotlivých formulacích ve smlouvách, o garancích či platebních podmínkách jsou náročná a vyhrocená. Ale vůle dohodnout se je na obou stranách, na straně státu i Penty, takže věřím, že se nakonec dohodneme. Za kompromisů na obou stranách, a asi větších ze strany Penty.

EURO: Před časem jste prohlásili, že se zúčastníte budoucí privatizace Letiště Praha. Cítíte se silnější ve vyjednávání s případnými partnery, s nimiž byste šli do privatizace Ruzyně, když budete mít za sebou úspěšné rokování se státem o prodeji pozemků? DOSPIVA: Nemyslím, že by nás to mělo dělat silnějšími. Jediné pozitivum z toho pro naše potenciální partnery je, že když Penta veřejně deklaruje, že něco udělá, tak to splní. Pro potenciální partnery v konsorciu je to důkazem toho, že je naše investiční skupina důvěryhodným partnerem.

EURO: Byla již jednání o složení konsorcia, jehož součástí bude Penta, uzavřena? Bude součástí uskupení i nějaká jiná česká firma? DOSPIVA: Nic nebylo zatím uzavřeno, stále probíhají desítky jednání. S potvrzením naší účasti čekáme na vypsání podmínek tendru, nicméně předpokládáme, že nebude potřeba mít v konsorciu dalšího lokálního partnera. Tím jediným budeme my.

EURO: Uvažujete i o tom, že by se Penta přihlásila do privatizace ČSA? DOSPIVA: ČSA má nepochybně vliv na hospodaření Letiště Praha, jelikož vytváří více než 40 procent jeho obratu. Pro nás je samozřejmě důležité se orientovat v situaci ČSA a v případě, že by aerolinie byly na prodej, tak nemohu vyloučit, že bychom potenciálně neprojevili zájem. Pravděpodobně v konsorciu.

EURO: Penta v Česku rozjíždí nový projekt samoobsluh Žabka. Minulý týden jste otevřeli první obchod a do konce roku chcete mít jen v Praze 50 prodejen. O českém maloobchodním trhu se přitom tvrdí, že je přesycen. Proč jste se pro tento krok rozhodli? DOSPIVA: My nechceme skončit u padesátky, hodláme po celé zemi vybudovat několik stovek obchodů. Jsem stoprocentně přesvědčen, že je tady mezera na trhu právě v konceptu obchodů Žabka, což je – pro srozumitelnost – kombinace malých potravin a večerky. V cizině se pro tento typ obchodů používá výraz convenience stores, v Česku pro to ekvivalent zatím neexistuje a my doufáme, že do budoucna by tím pravým slovem mohla být právě Žabka. Kombinace malých potravin umístěných blízko rezidenčních zón s rychlou orientací v prostoru prodejny a s možností rychlého, pohodlného, levného a kvalitního nákupu. Počítáme s dlouhou otvírací dobou, v některých případech i non-stop. Díky kombinaci těchto faktorů jsme pevně přesvědčeni o úspěchu. V Polsku provozujeme dva tisíce prodejen, ročně otvíráme více než stovku nových samoobsluh, koncept se osvědčil opravdu výborně.

EURO: Jak velkou sumu máte vyčleněnu na investici do těchto maloobchodů? DOSPIVA: Počítáme s otevřením několika set obchodů, přičemž padesátka obchodů v rámci Prahy není konečná. Uvidíme, až se koncept pořádně rozjede, zda bude tato investice v řádech několika málo stovek milionů, nebo mnoha stovek milionů korun blížících se k miliardě.

EURO: Bude Žabka růst i formou akvizic? DOSPIVA: Ano. Jednáme se dvěma možnými partnery, ale víc nemohu ani naznačit.

EURO: Kdy předpokládáte, že tato investice začne vydělávat? DOSPIVA: Toto je předčasné nyní na startu komentovat. Každopádně, náběhová křivka v horizontu několika roků.

EURO: Nedávno jste na Slovensku koupili masokombináty Mecom, největší skupinu tamního masozpracovatelského průmyslu. Hodláte využít synergií a zásobovat Žabku uzenářskými výrobky slovenské sestry? DOSPIVA: Základní pravidlo je to, že na základě objektivních studií a průzkumů budeme v Žabkách prodávat především ty produkty, jež jsou žádané trhem. Když se podaří to skloubit s výrobky našich masokombinátů, tak to bude pozitivní pro skupinu, ale když nezapadnou do našeho portfolia, tak to nebudeme zbytečně tlačit.

EURO: Máte v plánu investovat do masokombinátů i v České republice? DOSPIVA: V Česku se intenzivně připravuje akvizice, neboť smysl celého projektu je konsolidace trhu zpracovatelů masa ve střední Evropě. Logicky z toho vyplývá, že budeme nakupovat i zde. Samozřejmě budou-li současní majitelé ochotni se s námi dohodnout. V případě, že se na to nebude tvářit pozitivně nikdo, bude český trh vynechán. Žádným násilím se do nakupování českých masokombinátů rozhodně nenutíme, výroba v okolních zemích bude zkonsolidovaná. Otázkou zůstává, jak tomu budou konkurovat čeští producenti menších objemů.

EURO: Před čtyřmi lety jste koupili českou sázkovou společnost Fortuna a pak jste získali sázkařské firmy i v dalších zemích střední Evropy – na Slovensku, v Polsku a Chorvatsku. Hodláte expandovat i na další trhy? DOSPIVA: V rámci expanze a budování silné evropské značky došlo k přejmenování slovenského Terna a polského Profesjonalu na Fortunu. Máme zájem o další rozšiřování působnosti Fortuny, proto jsme nedávno koupili chorvatský Favorit, jehož rebranding na Fortunu je naplánován na květen. Prakticky na všech trzích vyjma Chorvatska jsme jasnou silnou dvojkou a jsme spokojeni.

EURO: V Česku stále není povolené kurzové sázení přes internet, Fortuna na sousedním Slovensku tuto službu nabízí. Snažíte se dozorovací orgán, ministerstvo financí, přesvědčit k zavedení této možnosti? DOSPIVA: Snažíme se vysvětlovat, že zletilost sázejících lze ověřovat při jejich registraci, která by byla nutná v kamenných pobočkách Fortuny. Tím by se zabránilo hlavnímu kritizovanému bodu – aby nesázeli mladiství. Jakmile to legislativa dovolí, jsme připraveni spustit náš sázkařský portál okamžitě. Na Slovensku tvoří e-sázení zhruba patnáct procent obratu tamní Fortuny.

EURO: Před dvěma měsíci Penta v Polsku spustila mobilního virtuálního operátora MobilKing, který si pronajímá kapacitu v síti operátora PTC, jenž patří do skupiny T-Mobilu. Co brání tomu, abyste se s některým mobilním operátorem dohodli i zde v Česku? DOSPIVA: Zástupci operátorů nám tvrdí, že zde není prostor pro mobilní virtuální operátory, pro tento produkt. My si myslíme, že prostor v Česku je stejně jako v okolních zemích. Nám nezbývá než je přesvědčovat a argumentovat, že by to prospělo oběma stranám. Rozhodli jsme se, že manažerský tým, který byl pro tyto projekty vytvořen, nebudeme držet jen v rámci středoevropských zemí a budeme jej vysílat i do západní Evropy. Tam, kde se dohodneme, jsme připraveni obdobný projekt rozjet.

EURO: Kdy začne operátor U:fon nabízet opravdové mobilní hlasové služby (doposud nabízí U:fon volání prostřednictvím bezdrátového, ale stolního telefonu – pozn. red.)? DOSPIVA: U:fon je v rámci Penty výjimečný tím, že je to náš první start-up projekt. Po tři čtvrtě roce od spuštění sítě máme více než 33 tisíc klientů a nedávno jsme získali dodavatelský úvěr od China Development Bank na první fázi dostavby sítě v hodnotě devatenácti milionů eur. To samo o sobě je potvrzení úspěšného startu U:fona, protože dodavatelský úvěr může získat jen firma s dobře nastaveným byznysplánem. Během letošního roku uvedeme na trh službu celorepublikové vysílačky a na podzim nabídneme i klasické mobilní hlasové služby.

EURO: Jakou strategii máte se sítí lékáren Dr. Max? Hodláte tuto investici držet dlouhodobě, nebo po dobudování sítě počítáte s prodejem? DOSPIVA: Penta se prezentuje tím, že při vstupu do každého projektu má strategii, nebo alespoň jasné kontury exitu z daného projektu. Při samotné koupi projektu už víme, jak chceme firmu rozvinout, kde přidat hodnotu, zvýšit cenu a jakým způsobem z něj chceme odejít a zhruba v jakém objemu. To je i případ lékáren. Jakmile docílí určitého objemu tržeb a velikosti na středoevropském trhu, budou zralé k diskuzi o prodeji. Dr. Max však momentálně pokračuje v expanzi, brzy otevřeme stou českou lékárnu, na Slovensku a v Polsku máme po čtyřiceti provozovnách.

bitcoin_skoleni

EURO: Jak se na lékárnickém byznysu projevilo zavedení regulačních poplatků za recepty po reformě zdravotnictví? DOSPIVA: Nastal pokles tržeb zhruba o 30 procent. Nicméně předpokládáme, že se lidé do lékáren vrátí a budou více nakupovat volně prodejné léky. Proto jsme zavedli zákaznické karty, jež budou sledovat možné interakce mezi léky. Karta bude jednoduše evidovat všechno, co si pacient od Dr. Maxe odnese, ať prostřednictvím předpisu či z volného prodeje. Kdyby mohlo zákazníkovi něco škodit, upozorní systém lékárníka na případné interakce mezi léky a doporučí klientovi vhodnější variantu, což nyní díky reformě lze.

Marek Dospiva (38) Vystudoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů a Pekingskou univerzitu. V roce 1994, krátce po ukončení studií, se stal jedním ze spoluzakladatelů společnosti Penta Brokers. V dubnu 1998 je u zrodu sesterské společnosti Penta Group, kde doposud působí jako předseda představenstva. V roce 2001 se vrací ze Slovenska do České republiky a s partnery zakládá další společnost, tentokrát Penta Investments, která má na starosti aktivity uskupení v tuzemsku. Rád lyžuje, hraje tenis a provozuje vodní sporty. V současné době se společně s kolegy z firmy připravuje na malý triatlon. Dospiva hovoří anglicky, rusky a čínsky.

  • Našli jste v článku chybu?