Ani stamiliardové investice, které Česká republika doposud investovala do životního prostředí, nestačí. Máme-li vyhovět směrnicím EU, budeme muset do roku 2010 investovat do ekologie dalších 285 miliard korun. Kdo je zaplatí?Zlepšení životního prostředí v České republice na sobě může pocítit každý občan.
Ani stamiliardové investice, které Česká republika doposud investovala do životního prostředí, nestačí. Máme-li vyhovět směrnicím EU, budeme muset do roku 2010 investovat do ekologie dalších 285 miliard korun. Kdo je zaplatí?
Zlepšení životního prostředí v České republice na sobě může pocítit každý občan. Snížil se výskyt inverzí, ubylo škodlivých emisí, do řek se vrátily druhy ryb, které byly na vymření. To vše ale něco stojí. Investice do životního prostředí mnohé podnikatele i obce finančně vysály. Není divu. Vždyť od roku 1990 museli, anebo ještě budou muset investovat částky, na které měly členské země EU čas od druhé světové války. Má to však i své výhody - vzhledem k tomu, že investice do ekologie se v ČR uskutečňují až v poslední době, může mít řada firem technologický náskok před svými západními konkurenty. Ne ale všechny firmy. Teprve vstup do EU ukáže, zda jsou schopny konkurence i ekologicky nejnáročnější odvětví, jako je chemický průmysl či zemědělství. Investice do ekologie jsou střednědobé až dlouhodobé. I když se časem vyplatí (jedna ze studií EU hovoří o tom, že jejich výnos v budoucnosti bude přes sedm tisíc korun na českého občana), na sbírání smetany si budeme muset ještě počkat. Zvláště, když stát podnikatelům příliš situaci neulehčuje. Na jedné straně se sice snaží pomáhat nejrůznějšími subvencemi a programy, na straně druhé ale nesnížil daně z příjmů právnických osob dostatečně, nemluvě již o snižování povinných odvodů. Navíc bude zrušena zvýhodněná sazba DPH pro ekologické výrobky. Zátěž, kterou musí na svých bedrech nést podnikatelé, aby vyhověli ekologickým normám, stát nekompenzuje. Jako už tolikrát, budou se proto muset podnikatelé spolehnout sami na sebe. Nic jiného jim totiž nezbývá, chtějí-li se svými výrobky uspět i na náročných evropských trzích. Od roku 1990 se zvýšily investice do životního prostředí ze šesti miliard korun (cca 1 % HDP) na 35-40 miliard (2,0-2,5 % HDP) v letech 1992-1997. Objem envirommentálních investic tak byl za Klausových vlád vyšší než v členských zemích EU. Investice na ochranu životního prostředí tvořily významný podíl ve vyjádření jak k HDP, tak k celkovým investicím. V roce 1998 dochází k poklesu výdajů na životní prostředí z 2,4 % HDP na dvě procenta. Pokles pokračoval i v dalších letech Zemanova kabinetu.
Více na straně 4-5
FOTO: ČTK
