Problémů kolem armádních zakázek neubývá. Kvůli novému systému akvizic přišla státní kasa o 40 milionů korun na DPH
Česká armáda se ve snaze vymanit se z obchodů, které zaváněly korupčním jednáním, opět dostává do problémů. Obchody, které nově uskutečňuje prostřednictvím agentury Severoatlantické aliance NSPA (dříve NAMSA), nejsou podle Asociace obranného průmyslu pro stát tak výhodné, jak vojáci proklamují. Organizace hájící zájmy českých výrobců speciálního artiklu vypočítala, že kvůli novému systému akvizic přišel stát o 40 milionů korun na DPH. Armáda zatím prostřednictvím alianční agentury nakoupila munici za zhruba 200 milionů.
Téměř půlka zpátky Akvizice přes NSPA se pořizují bez daně z přidané hodnoty. Naproti tomu každá dodávka od výrobce přímo či prostřednictvím soutěže podle zákona o veřejných zakázkách musí být automaticky o toto DPH dražší. „Jednalo se o celkem dvanáct položek, z nichž devět získali čeští výrobci, jak to prezentuje ministerstvo obrany, ale objemově to nebylo ani 50 procent. Nejvýznamnější položky se pořídily v Litvě a ve Španělsku. Podle neoficiálních informací nebyly v řadě případů splněny požadované termíny dodání, ale ze strany ministerstva nebyla uplatněna sankce za pozdní dodání. Přitom při nákupech od českých výrobců se uplatňuje vždy a v řadě smluv je požadováno až jedno procento za každý den zpoždění v dodávce,“ popisuje systém akvizic šéf Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek. Asociace se proto obrátila na protikorupční policii, aby vyšetřila, zda takto nastavený systém obchodování neporušuje zákon.
Systém podle Hynka umožňuje ministerstvu obcházet rozpočtová pravidla a vytvářet nerovné podmínky na trhu. Ve skutečnosti se nic neušetří, pouze se ministerstvo „obohatí“ na úkor snížení příjmu do státního rozpočtu. Navíc si NSPA účtuje provizi, takzvanou „overhead cost“, která tvoří v průměru šest procent z ceny dodávky. „Pravda je, že Česká republika je zhruba deset let členem muničního výboru NSPA a platí ročně asi padesát tisíc eur, takže má u nákupů munice ,overhead cost‘ nižší. Nicméně stejně se za službu platí,“ pokračuje v kritice Hynek.
„Kdyby tu zakázku na munici dostaly české firmy, tak jen na DPH do rozpočtu odvedou těch 40 milionů. A to nepočítám daň z příjmů právnických osob, jejich zaměstnanci daň z příjmů fyzických osob a za vydělané peníze si také určitě něco koupí, tedy odvedou další DPH. Nemluvě o sociálním a zdravotním pojištění. Máme spočteno, že u vojenských produktů se z každé koruny, kterou stát vydá tuzemské firmě, 0,44 koruny odvede státu zpět. Samozřejmě čím sofistikovanější výrobek, tím se mu zpátky vrátí více,“ pokračuje Hynek.
Ministerstvo obrany argumenty Asociace obranného průmyslu nepřijímá. „Už před prvním zadáním prostřednictvím agentury NAMSA jsme si vyžádali různá stanoviska Generálního finančního ředitelství a celní správy, která konstatovala, že postup ministerstva je správný,“ sdělil týdeníku Euro bývalý šéf Národního úřadu pro vyzbrojování Pavel Bulant. „Pro ministerstvo znamenají nové nákupy úsporu 33 procent. Pokud vezmeme v potaz DPH, tak pro stát třináct procent,“ vysvětluje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
„Vždy je to ekvilibristika s čísly. Co znamená proklamace typu ,U některých položek byla úspora až 33 procent‘? O jaké položky šlo, jaká byla celková úspora v absolutní hodnotě, šlo o miliony, statisíce? Jestli to bylo srovnáváno s aktuální cenou, nebo s několik let starou, za kolik se dodávalo dříve, jestli byla zahrnuta do kalkulace hodnota peněz?“ klade otázky Jiří Hynek. Ministerstvo na konkrétnější dotazy neodpovědělo, neboť mu Národní úřad pro vyzbrojování údajně nedodal potřebné podklady.
Průtahy v dodávkách Asociace obranného průmyslu není a priori proti pořizování armádního sortimentu prostřednictvím NSPA. Vadí jí ale, jak a co ministerstvo tímto způsobem nakupovalo. Agenturu NSPA zřídilo NATO k nákupu potřeb pro společné operace svých armád a k podpoře společných programů. Její využití členským státem pro běžné akvizice pro národní armádu je výjimečná praxe a týká se především společného pořizování více státy. Tedy případů, u nichž se předpokládá společná logistická podpora zbraňového systému za účelem snížení nákladů. „Ani jedno z toho nebylo při využití NSPA naším ministerstvem splněno.
Domníváme se, že resort využil NSPA proto, aby se vyhnul pořizování tohoto artiklu podle zákona o veřejných zakázkách. Nakonec takto se brigádní generál Bulant několikrát vyjádřil v médiích,“ prohlašuje Hynek.
Prostřednictvím alianční agentury NSPA se nyní připravují další tři zakázky. Podle Jiřího Hynka byla poptána další munice v květnu loňského roku, obchod se však údajně dosud neuskutečnil. NSPA prý má cenové nabídky, ale bude potřebovat navýšit finanční rámec. Mezi českými firmami se přitom hovoří o tom, že poptávané termíny dodání uplynuly. V červenci 2012 byly na NSPA rovněž poptány kulomety Minimi. Ani tento obchod se ještě neuskutečnil.
A v květnu 2012 byl vysloven požadavek nákupu náhradních dílů na lehká obrněná vozidla Iveco, přičemž kontrakt podle Asociace obranného průmyslu nebyl dotažen do konce. „Zde bude asi ministerstvo argumentovat, že od NSPA má v řadě položek nabídku výrazně výhodnější. Vzhledem k tomu, že cenová politika náhradních dílů firmy Iveco je celosvětově jednotná, snažíme se zjistit, jak je to možné. Hypoteticky může jít o šedé náhradní díly – od neautorizovaných výrobců, starší díly – někdo je má skladem, už je nepotřebuje a snaží se je i pod cenou na trhu prodat, nebo o náhradu military dílů civilními – stejné typy, pouze výrobcem není garantováno použití v extrémních podmínkách,“ soudí Hynek. Jan Pejšek z ministerstva obrany však upřesňuje, že se jedná o nové certifikované náhradní díly s odpovídajícím katalogovým číslem podle směrnic NATO, které jsou pro LOV Iveco bez problémů použitelné a nakupují a používají je i armády jiných zemí. „U náhradních dílů na zbraňovou stanici se jedná o díly dodané přímo výrobcem stanice,“ dodává Pejšek.
0,44 koruny taková částka se z každé koruny vojenských zakázek vrací státu zpět
O autorovi| Jan Hrbáček • hrbacek@mf.cz
