V Česku se letos postaví méně kilometrů dálnic a sestupný trend bude pokračovat. Zakázky za desítky miliard korun si rozdělují velcí hráči, jako Skanska, Eurovia či Strabag. Další tendry se však zatím nevypisují.
Autor: Martin Siebert
Dálniční boom v Česku letos končí. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) již úplně zarazilo výběrová řízení na nové stavby. „V letech 2012 a 2013 už bude situace co do počtu nově zprovozněných kilometrů výrazně slabší vzhledem k tomu, že již rok nevypisujeme žádné nové větší stavby,“ upozorňuje mluvčí ŘSD Martina Vápeníková. V roce 2011 budou podle ní ještě dobíhat dříve vysoutěžené práce.
Stát bude v roce 2010 stavět pouze jeden úsek D1 o délce 11,3 kilometru z Kroměříže do Říkovic, pražský okruh a několik rychlostních silnic. Další plánované stavby se kvůli nedostatku peněz odsouvají. O to víc se zostří boj stavebních společností, které dosáhnou na lukrativní státní zakázky. Letošní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury počítá celkem s 96 miliardami korun, což je o dvacet miliard méně, než by podle ministra dopravy Gustava Slamečky situace vyžadovala. V příštím roce by ale mohlo chybět až 30 miliard korun na výstavbu klíčových komunikací. „Na přípravu projektů nám zbývá minimum prostředků. Pokud se příští rok peníze nenajdou, hovořil bych o zpomalení, nebo dokonce o zastavení přípravy dopravních staveb,“ zdůrazňuje náměstek Ministerstva dopravy Tomáš Kaas.
Stavební firmy již bijí na poplach. „Velmi citelně vnímáme z toho vyplývající nejistotu na stavebním trhu a jsme připraveni na to, že rok 2010 z pohledu stavbařů bude složitý,“ líčí mluvčí společnosti Eurovia Iveta Štočková. Firma s více než 4000 pracovníky přehodnocuje dodavatelské smlouvy, a pokud nezíská nové zakázky, může začít propouštět. „V souvislosti s napjatými veřejnými rozpočty je třeba nacházet nová řešení, která umožní využít soukromé finanční prostředky a naše know-how a propojit je s veřejnými zdroji v rámci tzv. PPP projektů,“ dodává. Příkladem takové spolupráce je podle ní výstavba 52 km dlouhého úseku rychlostní komunikace R1 na Slovensku mezi Nitrou a Banskou Bystricí, kterou realizuje dceřiná společnost Eurovie Granvia Construction.
Kosa narazila na vidle Rozeběhnout se konečně má dostavba dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové a později dále k polským hranicím, která se zarazila tři kilometry před krajským městem. Když se dálnici troufla na svých polích postavit farmářka Ludmila Havránková, úřední šiml se rozhodl jí dát za vyučenou. Souboj se táhne již 17 let a nezdolná žena, zdá se, dosáhne svého. Za své parcely, nutné pro výstavbu dálnice k Hradci Králové, by měla vedle státních pozemků dostat ještě finanční vyrovnání ve výši okolo 20 milionů korun jako kompenzaci za nižší bonitu nabytých pozemků. „Finanční kompenzace je domluvena a znalci ji nyní oceňují. Je to slabší místo, tam se to ještě může zadrhnout,“ obává se vládní zmocněnec pro D11 Ivo Toman. Farmářka při směně vedle svých tří hektarů ztratí dalších 55 hektarů pronajatých polí. Za své tři hektary na trase D11 dostane jiné tři hektary a navíc dalších 130 hektarů státních pozemků do dlouhodobého nájmu s možností jejich odkoupení. „Resort dopravy v tuto chvíli připravuje jen výměnu tří hektarů farmářky Havránkové za tři hektary, které jsou v majetku ŘSD. V tomto ohledu proběhlo potřebné zpřesňující zaměření pozemků a data se zpracovávají a ladí se obsah smluv,“ přibližuje Jakub Ptačinský z tiskového oddělení Ministerstva dopravy. Pokud se obě strany konečně dohodnou, zbývá jen známými slovy pana Komárka z filmu Na samotě u lesa sklidit a na jaře už nezasít. Rozběh stavebních prací naplno lze očekávat právě na jaře příštího roku. „Pokud se podaří získat v první polovině letošního roku zbývající pozemky, zprovoznění bude nejpozději na jaře 2012,“ dodává Vápeníková. Stavbu dokončí firma, která zakázku již vyhrála, tedy Eurovia. Licitace o pozemky Celá kauza stát versus Havránková připomíná situaci, kdy v hospodě hrají již notně podroušení štamgasti licitovaný mariáš. Ekonomičtí ministři již v prosinci loňského roku podpořili návrh, podle kterého by měl stát získat od Havránkové pouze tři hektary místo původně plánovaných deseti. ŘSD totiž posunulo dálniční sjezd asi o kilometr dál. Havránková by dostala pozemky v sousedství. V roce 2008 se zase několikrát už zdálo, že spor o „bouřlivé“ pozemky bude mít brzké řešení. Vláda Mirka Topolánka tehdy v říjnu doporučila výměnu 253 hektarů z Pozemkového fondu ČR za deset hektarů statkářky. Transakci mělo mimořádně provést Ministerstvo zemědělství, Havránková tehdy návrh uvítala. Stát však nakonec od tohoto řešení ustoupil. Když ani nyní k dohodě nedojde, zahájí stát vyvlastění pozemků. „Vláda schválila harmonogram, ale pokud se dohoda nepodaří, zahájíme proces s uplatněním zákona o vyvlastnění,“ hrozí předseda vlády Jan Fischer. Farmářka se však opět nebojí. „Jsme rádi, že vláda uznala, že je jednodušší jít cestou dohody než vyvlastnění, které by k cíli nevedlo,“ upozorňuje právník farmářky Pavel Černohous. V minulosti se již o smlouvách k jiným způsobům řešení dvakrát jednalo, ale stát si to vždy rozmyslel. Přístup státu k jednání s farmářkou kritizoval nedávno i královéhradecký primátor Otakar Divíšek. Podle něj se o aktuálních návrzích Havránková dozvídá pouze z novin. Dálnice mění územní plány
Dálnice D11 zasahuje do života obyvatel regionu již nyní, dlouho před zahájením prací. Radnice stotisícového Hradce Králové již vypsala mezinárodní soutěž na ideový návrh nového územního plánu města.
Architekti z Česka i ze zahraničí mají návrhy odevzdat do konce května. Výsledky soutěže, která přijde asi na sedm milionů korun, budou známy do konce června. Pak bude následovat tvorba vlastního územního plánu.
Radní chtějí dostat odpovědi na řadu otázek, například zda se má město nadále rozvíjet směrem k budoucí dálnici nebo na jih k nedalekým Pardubicím. Ze studie by také mělo vyplynout, zda má v Hradci vzniknout klasická průmyslová zóna, která v nynějším územním plánu není. Návrhy bude podle mluvčího radnice Václava Svobody posuzovat odborná porota, konečné slovo budou mít rada a zastupitelstvo.
Na vlastní zpracování územního plánu pak město vypíše samostatnou soutěž. Její vítěz bude muset výslednou ideu do konkrétního územního plánu přenést. Náklady na vypracování vlastního územního plánu se odhadují na 20 milionů korun. Zatím se město a investoři řídí územním plánem z roku 2000. Každé město v Česku si přitom má do konce roku 2015 vypracovat nový územní plán nebo si musí udělat revizi současného. Hradec se rozhodl pro vytvoření nového plánu. Ten by pak určoval výstavbu ve městě na několik dalších desítek let.
Předejít problémům má infocentrum
Případy, jako je ten farmářky Havránkové, daly vzniknout Informačnímu centru, které funguje od letošního února v Pardubicích. Má usnadnit výstavbu D11 i navazující páteřní rychlostní komunikace R35, severní alternativy D1. „Zajišťujeme finanční prostředky například na výkup pozemků na trase D11 z Hradce Králové do Jaroměře,“ popisuje šéf centra Toman.
Výstavba rychlostní komunikace R35 by měla začít do tří let. „Nyní zahajujeme komunikaci se všemi majiteli pozemků,“ uvádí Toman. Na 30 kilometrech do Vysokého Mýta jich je asi tisícovka. Podle jeho zkušeností v těchto případech 10 až 20 procent lidí váhá a nechce pozemky prodat. Jedno procento jsou ty „nejtěžší případy“, kdy se výkupy táhnou roky. Lidé se totiž často dozvědí o zájmu státu vykoupit jejich pozemky pro dálnice, až když jim přijde obálka s modrým pruhem. Mají proto o tom málo informací a mnohdy prodej zamítnou.
„S lidmi se málo komunikuje, řekne se jim jen, prodej, neprodej! Nastala kvůli tomu řada problémů,“ tvrdí Toman. Informační centrum se už podle náměstka ministra dopravy Tomáše Kaase osvědčilo v přípravě dálnice D47.
Nově zřízené centrum by mělo sloužit i zástupcům měst a odborné veřejnosti. Zařízení místnosti stálo půl milionu korun z 30 milionů, které stát v letošním roce uvolnil na přípravu R35 v Pardubickém kraji. R35 by v budoucnu měla být nejdelší rychlostní komunikací v zemi, která spojuje Čechy a Moravu.
Loni na podzim silničáři otevřeli mimoúrovňovou křižovatku s D11 na spojnici mezi Pardubicemi a Hradcem Králové v Opatovicích nad Labem, na niž naváže stavba třetího patra právě pro „pětatřicítku“. Postupně se zpracovávají podklady pro územní rozhodnutí několika úseků až do Vysokého Mýta. „Nebezpečí je v tom, že pokud příští rok nebude minimálně 200 milionů korun na výkupy pozemků pro R35, tak by se zpomalily i naše připravované stavby,“ upozorňuje Bohumil Vebr z pardubické pobočky ŘSD.
Bitva o České středohoří
|CO SE LETOS POSTAVÍ|||
|označení|úsek|délka (km)|
|D1|Kroměříž východ - Říkovice|11,3|
|514|Lahovice - Slivenec|6,0|
|513|Lahovice - Vestec|8,3|
|512|Vestec - D1|8,8|
|R4|Mirotice - Třebkov|5,9|
|R6|Jenišov - Nové Sedlo|4,4|
|R55|Hulín|2,5|
|R55|Skalka - Hulín|10,8|
| Pramen: ŘSD|||
Definitivně padla naděje na letošní dostavbu dálnice D8 z Prahy přes České středohoří do Ústí nad Labem. Vozovka bude hotova až na podzim příštího roku. Dosud není zatím například vydáno povolení na výstavbu hlavní trasy či na mimoúrovňovou křižovatku v Řehlovicích. Stát již přesunul část původně plánovaných peněz na jiné účely, třeba opravy vozovek po zimě. Podle ŘSD mohou za zdržení ekologické organizace, které se odvolávají proti všem rozhodnutím týkajících se stavby. „Získali jsme například výjimku na kácení dřevin, ta byla na základě žaloby ekologů zrušena. Bez ní nemůžeme žádat o stavební povolení na hlavní trasu,“ stěžuje si Vápeníková. Dostavba dálnice D8 podle ní normálně pokračuje na objektech, na které jsou již vydána stavební povolení. Budují se tak například mosty ve Vchynicích nebo přes Opárenské údolí, pokračuje i stavba tunelu Prackovice.
Ekologická organizace Děti Země upozorňuje, že ŘSD trvalo deset měsíců, než předložilo potřebné podklady k zahájení dalšího stavebního řízení. „Je to jen další důkaz toho, že státní investor nezvládá přípravu této prioritní stavby, a na toto hlemýždí tempo máme jen minimální vliv, když jsme jen pouhými účastníky řízení,“ tvrdí Miroslav Patrik z Dětí Země. Vliv účastníků stavebních řízení na rychlost vydávání stavebních povolení je podle Dětí Země deset procent, investor údajně ovlivní 30 procent času a 60 procent způsobují úředníci svou pomalostí a neodborností. „Nekvalitní projektová dokumentace a pomalé rozhodování úředníků jsou stále hlavními důvody, proč nebude dálnice na konci roku hotova a možná ani příští rok, pokud soudy zjistí, že se rozhodovalo nezákonně,“ dodává Patrik.
Dálnice D8 má více než 200 stavebních objektů a stavební povolení bylo vydáno podle ekologů jen asi na 110 z nich. Děti Země se zatím zúčastnily kolem 30 stavebních řízení z celkových 50, proti devíti stavebním povolením podaly žaloby. Dostavba dálnice D8 přes České středohoří byla zahájena na podzim roku 2007. Na 16,4 kilometru dlouhém úseku Lovosice – Řehlovice budou stát tři mimoúrovňové křižovatky, dva tunely a 29 mostů. Náklady na výstavbu dosáhnou 11,7 miliardy korun. Stavbu získaly Eurovia, Metrostav, SMP CZ a Berger Bohemia.
Pomůže Evropská banka?**
Nejistý osud má také budování D3 do jižních Čech. Celá plánovaná trasa z Prahy do Českých Budějovic a navazující silnice R3 na rakouské hranice měří 171,4 kilometru a náklady na její vybudování se odhadují na 80 miliard korun. Úsek z Veselí nad Lužnicí po státní hranici s Rakouskem má vzniknout za spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Do tohoto projektu má zájem vstoupit i Evropská investiční banka. „Máme s ní předjednáno, že by nám dala část prostředků,“ potvrzuje ministr dopravy Gustav Slamečka. Půjčku dostane soukromý investor, nikoli stát.
Ministerstvo dopravy chce jednáním s bankou předejít situaci, která se stala na Slovensku. „Tam byl problém najít banku, která by byla ochotna dát tolik peněz,“ připomíná ministr. Samotné výběrové řízení na výstavbu dálnice D3 nezačne dříve, než bude zabezpečené území, na kterém se má stavět. „Naším jednoznačným úkolem je dořešit přípravu území a získat platné územní rozhodnutí pro všechny pozemky, které chceme do výstavby zahrnout,“ podotýká ředitel strategie Ministerstva dopravy Luděk Sosna.
Podle dřívějších plánů ŘSD měl být úsek D3 z Tábora do Veselí nad Lužnicí o délce 25 kilometrů dokončen již v polovině roku 2011. Tuto zakázku za 10,5 miliardy korun získaly například Strabag, Metrostav, Eurovia a Inžinierske stavby.