Stranická aféra CDU nebere konce
Tlakové vlně, jež drtí po vypuknutí finančního skandálu Křesťanskodemokratickou unii a hrozí podemlít politickou stabilitu Německa a snad i Evropské unie, stojí v cestě jediná hráz. Mlčení dlouholetého kancléře-sjednotitele a čerstvě odstoupivšího čestného předsedy strany Helmuta Kohla.
Výzva vedení mateřské základny, aby dobrovolně rezignoval, pakliže nepromluví, byla sama o sobě dost velkou potupou. On se přesto rozhodl držet ústa pod zámkem a raději odejít. „Nejsem s to porušit slib, který jsem dal některým význačným osobnostem, jež finančně podporovaly mou práci v CDU. Co vlastně ví Helmut Kohl? Prospělo by vůbec Německu a Evropské unii, kdyby promluvil?
Zná především jména. Těch, kdo dávali, i těch, co brali. A částky. V polovině listopadu, kdy vyplul na povrch milionový dar zbrojaře Karlheinze Schreibera, údajně za vládní „ano prodeji tanků Saúdské Arábii, dal Kohl najevo, čeho se obává nejvíc: podezření, že byla za jeho éry politická rozhodnutí na prodej (EURO 47/1999). Přiznání šéfa CDU Wolfganga Schäubleho, že také on přijal (a poté prý řádně předal) od Schreibera stotisícový dar, daly obavě reálný rozměr. Bát se musí politici, zbrojní a průmyslové koncerny.
Schreiber, dosud považovaný za decentního muže, hrozí dalšími odhaleními: „Schäuble lže. Jestli bude před vyšetřovacím výborem Bundestagu říkat stejné bludy, shodím ho do tak hluboké díry, že nikdo neuslyší, jak dopadne.
Třást se musí zejména garnitura, jež Kohla po léta obklopovala. I když by si nepochybně přála, aby se pádem legendy zavřela nad pochybným subvencováním křesťanské pravice voda, jistě tuší, že ticho z exkancléřových úst nebude věčné. „Nebránil se, což jednoznačně protiřečí jeho povaze. Jeho nepřátelé uvnitř strany i mimo ni věděli moc dobře, co znamená, když Kohl vrátí ránu, shodují se komentátoři. Mohutný státník už také minulý čtvrtek v Hamburku jednoznačně prohlásil, že bude o svou čest bojovat.
Finanční aféra Křesťanskodemokratické unie má už patrně první fyzickou oběť. Šéf rozpočtové a finanční kanceláře poslanecké frakce CDU-CSU Wolfgang Hüllen byl nalezen mrtev ve svém berlínském bytě. CDU pochopitelně ihned jakouk oli souvislost s tajnými dary a černými stranickými konty vyloučila. „Sebevražda, oznámil mluvčí frakce. Poslanec Joachim Hörster přispěchal s informací o dopise, v němž vysvětlil zesnulý svůj čin osobními důvody. Agentury připo mněly, že Hüllen spravoval finance křesťanských zákonodárců právě za Helmuta Kohla.
Německo je ve varu, jedna Jobova zvěst stíhá druhou. Hesenská CDU musí vysvětlit třicet milionů marek na tajných kontech ve Švýcarsku. Kvůli nim složil poslanecký mandát bývalý šéf této zemské organizace Manfred Kanther. Generální t ajemnice strany Angela Merkelová přiznala, že ve stranických účtech figuruje dalších osm až deset milionů marek neznámého původu. Dva ministry Kohlova kabinetu podezírá policie, že vzali úplatek za prodej východoněmecké rafinérie v Leuně francouzské Elf Aquitaine. A sesterská CSU potvrdila přijetí 51 000 marek na volební kampaň ve Wielheimu. Dárcem byl Schreiber.
Co bude následovat, si nikdo netroufá odhadnout. „Přijde den, kdy nevyjde na světlo další průšvih? ptají se německé deníky. Vyšetřovací výbor, který ustavil Bundestag, se zřejmě nezaměří pouze na černá konta, ale posvítí si na všechny finanční transakc e CDU v Kohlově době. Přežití Schäubla, jehož zatím vedení CDU podrželo, je patrně jen otázkou času, porážky špičkových kandidátů Volkera Rüheho a Jürgena Rüttgerse v nadcházejících volbách ve Šlesvicku-Holštýnsku a Severním Porýní-Vestfálsku téměř jistotou. Opakování voleb v Hesensku, kde si CDU loni v předvolební kampani nejspíš pomohla penězi ze švýcarských účtů, je na spadnutí. Preference CDU klesly podle ústavu Forsa pod třicet procent, největší rival SPD se hřeje na výsluní 44 procent. Před vyšetřovateli stojí i jejich přední politik, spolkový prezident Johannes Rau. Kvůli zhruba čtyřiceti sponzorovaným soukromým letům.
Schäuble vsadil na kajícnost. „Omlouvám se jménem CDU za porušení zákonů a poškození důvěry v integritu demokratických stran a institucí, pronesl v dolní komoře parlamentu. Radit na cestě z nynějších problému by měli jeho stran ě takové autority jako bývalý spolkový prezident Roman Herzog, exšéf Spolkové banky Hans Tietmayer a někdejší ústavní soudce Paul Kirchhof.
Bude-li to co platné. Šok z pádu monumentu Helmuta Kohla, považovaného spolu s Konradem Adenauerem za spoluotce německé demokracie, je obrovský. Skandál hrozí přerůst ve státní krizi.
