V roce 2008 se v české ekonomice téměř vše změnilo
Rok 2008 byl ve znamení mimořádných výkyvů – změn trendů v jednotlivých čtvrtletích, kolísání cen ropy i kurzu koruny, ztrát zahraničních i domácích zakázek, volného pádu průmyslu. Evropa ubrala předchozím růstům HDP dvě třetiny, Česká republika polovinu.
Mnoho změn
V roce 2008 česká ekonomika ztrácela nebývale prudce tempo. Vlivy spotřeby, investic i zahraničního obchodu na růst HDP se v jednotlivých čtvrtletích 2008 výrazně lišily a mimořádně se i měnila jejich dynamika. Příspěvky odvětví k růstu ekonomiky se oproti minulosti podstatně změnily. Podíl průmyslu byl nižší než v roce 2007, obchodu, pohostinství a dopravy naopak vzrostl. Ojedinělé byly i dopady změn cen pociťované už v prvních třech čtvrtletích. Spotřebitelská inflace redukovala nominální spotřebu domácností, ropný šok, směnný kurz a ceny dovozu a vývozu zhoršily v úhrnu zahraniční obchod.
V prvních třech čtvrtletích vládl ekonomice zahraniční obchod. Jeho bilance tvořila čtyři pětiny růstu HDP. Za celý rok však jeho vliv oslabil na necelé dvě třetiny růstu HDP, protože ve čtvrtém čtvrtletí čistý vývoz ekonomiky poklesl (-1,1 procentního bodu). Spotřeba pak v důsledku sníženého vlivu zahraničního obchodu tvořila polovinu ročního přírůstku HDP (za první tři čtvrtletí jen čtvrtinu). Vývoj investic a zásob růstu HDP poklesl, což bylo patrné již po prvních třech čtvrtletích.
Rovnováha
Zpomalení ekonomiky neprovázelo vychýlení z rovnováhy. Vnitřní nerovnováha se naopak již druhý rok zlepšovala – schodek státních financí poklesl na 0,5 procenta HDP a letos je ve stále pesimističtějších scénářích rozpočtu očekáván výrazný útok v důsledku propadu příjmů a tlaku na výdaje. Vnější nerovnováha zůstala téměř stejná díky revizi platební bilance, jíž ČNB vykázala významné změny toků peněz ve vztahu k vnějšímu prostředí. Dle nových dat se nerovnováha zhoršila již v roce 2007, kdy deficit běžného účtu přesáhl tři procenta HDP. Navzdory tomu je vztah ČR k vnějšímu prostředí ve srovnání s jinými zeměmi regionu relativně vyvážený. Deficit na běžném účtu platební bilance ČR přesáhl stamiliardovou hranici – stejně jako v roce 2007. Přebytek na finančním účtu jej překryl třetinovým převýšením.
Investice
Rekordní odliv výnosů z ČR nezpůsobily jen dividendy firem s cizí majetkovou účastí. Odplývaly i ve formě mezd zahraničních pracovníků nebo vyplácených úroků z investic či úvěrů poskytnutých mateřskými společnostmi. V dividendách odešlo z ČR loni 160, ve mzdách 56 a v úrocích souvisejících s přímými, portfoliovými i ostatními investicemi 74 miliard korun. V ČR ponechali zahraniční vlastníci méně zisků než před rokem – 125 oproti 140 miliardám korun. Dokládá to jejich obavu z krize, neboť v předchozích letech se zisky investované nazpět do české ekonomiky vesměs zvyšovaly – s výjimkou stagnace v roce 2003.
Přímí zahraniční investoři nezklamali. Přestože meziročně získala ČR o 30 miliard korun méně investic, příliv 183 miliard korun je zhruba na ročním průměru let 2000 až 2007. Průměr posledních pěti let převyšuje téměř o dvacet miliard korun. Změna hodnoty akcií a dluhopisů a transakce s nimi zaznamenaly oproti roku 2007 v úhrnu také odliv peněz ze země (-9,1 miliard korun), ale menší než v roce 2007 (-57,2 miliard korun). Češi nakupovali zahraniční akcie ve srovnání s rokem 2007 podstatně méně, cizí investoři naopak mnohem více likvidovali své pozice na českém akciovém trhu. V tomto vývoji se odráží globální situace na burzách.
Vliv světa
Zahraniční obchod trpěl zhroucením poptávky. Recese v eurozóně – v zemích hlavních obchodních partnerů – byla výraznější než v EU 27. Podíl strojů na dovozu i vývozu zboží z ČR mírně poklesl – stejně jako zastoupení EU ve struktuře českého zahraničního obchodu. Na snížení exportu do EU 27 ve čtvrtém čtvrtletí se vývoz do Německa podílel zhruba čtvrtinou, za celý rok pětinou. Ceny vývozu a dovozu ve srovnání s rokem 2007 výsledek zahraničního obchodu zhoršovaly.
Ceny v českém průmyslu rostly nejrychleji za poslední čtyři roky a ve čtvrtém čtvrtletí 2008 zpomalily. Kopírovaly vývoj komodit na světových trzích, jejichž ceny do poloviny roku 2008 strmě rostly – například ropa Brent byla v červnu 2008 téměř dvakrát dražší než před rokem, v září ještě o 31 procent, za pouhý měsíc se však propadla meziročně o třináct procent a v prosinci byla o polovinu levnější. Ceny stavebních prací narostly nejvíce za osm let a ovlivnily pozitivně – více než před rokem – zvyšování marží stavebních firem.
Růst spotřebitelských cen znehodnotil kupní sílu peněz – za stejné množství zboží zaplatily české domácnosti dle expertního propočtu Českého statistického úřadu o 94 miliard korun víc. Míra inflace v ČR se ocitla na desetiletém maximu. Narostl i rozdíl oproti růstu cenové hladiny v EU 27 (6,3 oproti 3,7 procenta v EU). Mírnější byla spotřebitelská inflace oproti EU 27 v letech 2002 a 2003 (zde s deflační epizodou) a 2005 a 2006. Ke zmírňování inflace v těchto letech přispívalo posilování koruny.
Recese neoslabuje
Data za letošní první čtvrtletí recesi české ekonomiky zřejmě potvrdí. Mezičtvrtletní propad za poslední tři měsíce 2008 byl značný – 0,9 procenta. Oživený vývoz aut sice zlepší vývoj zakázek, kterých mělo toto odvětví v prosinci meziročně o polovinu méně, ale německé a slovenské „šrotovné“ bude příznivě ovlivňovat český export jen dočasně. Evropská recese neoslabuje – v lednu se například průmysl ve Francii či Finsku propadl téměř o pětinu. Odhady poklesu eurozóny oscilují pro letošek mezi jedním až dvěma procenty.
Jde o špatnou zprávu, protože hodnota zakázek českých průmyslových firem uzavřených ještě loni v prosinci tvořila jen 75 procent stejného měsíce 2007. U zahraničních průmyslových firem to bylo 70 procent. Co se týká financování, úvěrový kanál vysychá. Zatímco v roce 2007 poskytly banky nové úvěry za 156 miliard korun, v roce 2008 to bylo o 48 miliard méně.
Graf 1:
Sestup
Meziroční a mezičtvrtletní změna reálného, sezonně očištěného českého HDP v letech 2004 až 2008 (v %)
-2 -1 1 2 3 4 5 6 7 8 Procent
První čtvrtletí 2004 Druhé čtvrtletí 2004 Třetí čtvrtletí 2004 Čtvrté čtvrtletí 2004 První čtvrtletí 2005 Druhé čtvrtletí 2005 Třetí čtvrtletí 2005 Čtvrté čtvrtletí 2005 První čtvrtletí 2006 Druhé čtvrtletí 2006 Třetí čtvrtletí 2006 Čtvrté čtvrtletí 2006 První čtvrtletí 2007 Druhé čtvrtletí 2007 Třetí čtvrtletí 2007 Čtvrté čtvrtletí 2007 První čtvrtletí 2008 Druhé čtvrtletí 2008 Třetí čtvrtletí 2008 Čtvrté čtvrtletí 2008
Meziroční změna Mezičtvrtletní změna
Pramen: Český statistický úřad
Graf 2:
Recese v EU
Změna reálného, sezonně očištěného HDP v ČR, EU 27, Německu, na Slovensku a v Lotyšsku oproti předchozímu čtvrtletí v letech 2006 až 2008 (v %)
-5 -3 -1 1 3 5 7 Procent
První čtvrtletí 2006 Druhé čtvrtletí 2006 Třetí čtvrtletí 2006 Čtvrté čtvrtletí 2006 První čtvrtletí 2007 Druhé čtvrtletí 2007 Třetí čtvrtletí 2007 Čtvrté čtvrtletí 2007 První čtvrtletí 2008 Druhé čtvrtletí 2008 Třetí čtvrtletí 2008 Čtvrté čtvrtletí 2008
EU 27 Lotyšsko Slovensko Německo ČR
Pramen: Český statistický úřad
Graf 3:
Obchod ztrácí vedoucí roli
Příspěvek čistého vývozu, tvorby hrubého kapitálu a výdajů na konečnou spotřebu k reálnému HDP v letech 2007 až 2008 (v procentních bodech)
-2 -1 1 2 3 4 5 6 7 Procent
První čtvrtletí 2007 Druhé čtvrtletí 2007 Třetí čtvrtletí 2007 Čtvrté čtvrtletí 2007 První čtvrtletí 2008 Druhé čtvrtletí 2008 Třetí čtvrtletí 2008 Čtvrté čtvrtletí 2008
Saldo vývozu a dovozu (čistý vývoz) Investice a změna stavu zásob (tvorba hrubého kapitálu) Výdaje na konečnou spotřebu
Pramen: Český statistický úřad
Graf 4:
Prudký propad
Souhrnný indikátor důvěry v ekonomiku a v podnikatelské sféře
70 75 80 85 90 95 100 105 110 Salda odpovědí*
Leden 2004 Leden 2005 Leden 2006 Leden 2007 Leden 2008
Souhrnný indikátor důvěry*
Indikátor důvěry v podnikatelské sféře
* vážený průměr indikátorů důvěry v průmyslu, stavebnictví, obchodě, ve vybraných službách a u spotřebitelů
vážený průměr indikátorů důvěry kromě spotřebitelů
* rozdíl mezi kladnými a zápornými odpověďmi manažerů na současný a budoucí vývoj jejich firmy
Pramen: Český statistický úřad
Situace
Zpomalení české ekonomiky v roce neprovázelo vychýlení z rovnováhy.
Vnitřní nerovnováha se naopak již druhý rok zlepšovala.
Schodek státních financí poklesl na 0,5 procenta HDP
Letos je ve stále pesimističtějších scénářích rozpočtu očekáván výrazný útok v důsledku propadu příjmů a tlaku na výdaje.
