Vesmírný výzkum už dávno není doménou jen Spojených států amerických, Ruska a Evropy. Velké ambice má také Čína a Indie, které do tohoto odvětví investují stále více peněz, aby své konkurenty co možná nejrychleji dohnaly. A právě druhá zmiňovaná země nyní dosáhla dalšího významného milníku, neboť dokončila svoji vůbec první simulační misi pobytu na jiné planetě.
Celý test organizovaný Indickou kosmickou agenturou ISRO probíhal po dobu tří týdnů v modulu jménem Hab-1, který byl umístěn v horské provincii Ladakh. Unikátní obydlí bylo vyrobené především z teflonu, jenž byl speciálně upraven pro přečkání drsných podmínek panujících ve vesmíru. Kvůli snahám o úsporu prostoru se uvnitř nachází pouze postel, úložný prostor pro zásoby a nouzové vybavení, kuchyňský kout na ohřev jídel, toaleta a odkládací přihrádka, kterou lze přeměnit na pracovní stůl.
Interiér habitatu Hab-1. Zdroj: AAKA Space Studio
Za návrhem habitatu stojí indická kosmická společnost Aaka, jež se zaměřuje právě na stavbu vesmírných obydlí. „Hab-1 byl navržen s ohledem na to, že prostor na Měsíci nebo Marsu bude velmi omezený. Astronaut navíc bude mít k dispozici jen velmi malé množství vody, takže jsme navrhli suchou toaletu. Kromě toho jsme vytvořili rovněž systém pro likvidaci odpadu, který zajistí, že modul zůstane bez zápachu,“ uvedla pro BBC architekta habitatu Aastha Kacha-Jhalaová.
Krajina jako na Marsu
Jak již bylo nastíněno, hlavním cílem podobných misí je především ověřit, zda je dané obydlí vhodné pro dlouhodobější pobyt na jiném kosmickém tělesu. Stejně jako další země se i Indie intenzivně připravuje na vyslání svých prvních astronautů do vesmíru, přičemž vzhledem k absenci vlastních habitatů se musela až dosud spoléhat na spolupráci s americkou NASA.
„Díky vlastní simulační misi už nebudeme muset při výcviku našich astronautů záviset na zahraničních vesmírných agenturách,“ potvrdil důležitost projektu Subrat Sharma, děkan výzkumných studií na Ladakhské univerzitě, která na projektu spolupracovala.
Provincie Ladakh byla pro experiment vybrána hlavně kvůli tomu, že z geografického hlediska v mnoha ohledech zmíněný Mars skutečně připomíná. V tamní skalnaté a neúrodné krajině se totiž vyskytují podobné materiály a horniny jako na rudé planetě, což z ní pro vesmírný výzkum činí místo doslova ideální.
Nyní již vzorky půdy odebrané během simulační mise testují odborníci z Ladakhské univerzity. Jejich hlavním cílem přitom je přijít s postupem, díky němuž budou astronauti schopni použít materiály z Měsíce či Marsu ke stavbě vesmírných domů.
Klíčová bude i psychika astronautů
Kromě otestování vhodnosti daných habitatů bylo cílem indické simulační mise rovněž prověřit, jak budou lidé pobyt v malém obydlí uprostřed extrémně nehostinné a ledově chladné pouště zvládat po psychické stránce. Právě psychika je totiž podle zkušebního „astronauta“, který si nepřál být jmenován, jedním z nejdůležitějších faktorů, na než je potřeba se před odletem do vzdálenějších koutů vesmíru zaměřit.
„Prvních pár dní bylo skvělých, ale poté už se vše neustále opakovalo a mně to začalo docházet. Ovlivňovalo to můj denní výkon i můj spánek a moje koncentrace se zhoršila,“ přiznal 24letý muž zcela otevřeně.
S rozvojem vesmírných programů je zřejmé, že podobných simulační misí bude v příštích měsících a letech přibývat. Ostatně třeba ve Spojených státech nedávno skončil velmi podobný program, během něhož strávili čtyři dobrovolníci zhruba rok života v obydlí, které mělo připomínat právě podmínky na Marsu.
