ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Osoby samostatně výdělečně činné zřejmě brzy postihne další zvýšení minimálních odvodů na zdravotní pojištění. Místo dosavadních alespoň 1218 korun mají měsíčně zaplatit nejméně 1272 korun. Další zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního pojištění čeká s největší pravděpodobností na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Osoby samostatně výdělečně činné zřejmě brzy postihne další zvýšení minimálních odvodů na zdravotní pojištění. Místo dosavadních alespoň 1218 korun mají měsíčně zaplatit nejméně 1272 korun. Další zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního pojištění čeká s největší pravděpodobností na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Poslanecká sněmovna totiž schválila novelu zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Senát ji sice v uplynulém týdnu sněmovně vrátil, ale kvůli jiné části zákona. Ať už tedy poslanci schválí svou původní, nebo senátní verzi, ke zvýšení dojde. O DESÍTKY KORUN VÍC Podle novely by se totiž při výpočtu výše minimálních záloh používal místo dosavadního postupu (odvíjejícího se od průměrné mzdy) nový prvek - takzvaný všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění. V důsledku této změny definice by „průměrná mzda“ činila 18 834 korun oproti 18 035 korunám, které zatím platí od začátku ledna. Při sazbě 13,5 procenta z 50 procent tohoto vyměřovacího základu by od nabytí účinnosti novely činila minimální výše zálohy OSVČ 1272 korun oproti dosavadním 1218 korunám. Povinnost placení záloh na pojistné na zdravotní pojištění se vztahuje na ty OSVČ, pro které je jejich podnikatelská činnost hlavním zdrojem příjmů. „Od placení záloh jsou osvobozeny takzvané OSVČ vedlejší a v prvním roce samostatné výdělečné činnosti také osoby, které nemají určen minimální vyměřovací základ (například důchodci, studenti, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku),“ připomíná Antonín Daněk, specialista na zdravotní pojištění. Minimální pojistné se podnikatelům nevrací ani v případě, že v daném roce vykážou ztrátu. Jedná se o další, i když relativně malé zvýšení plateb. Od začátku letošního roku se přitom vyměřovací základ zvýšil na 50 procent příjmů po odpočtu výdajů, zatímco až do roku 2003 činil jen 35 procent (v roce 2004 pak 40 procent a vloni se zvýšil na 45 procent). JEDNOTNÝ VÝBĚR?**
Jen několik měsíců před sněmovními volbami schválila vláda další novinku: Chce sjednotit výběr zdravotního a sociálního pojištění. Takové opatření by podle ní zjednodušilo administrativu zaměstnavatelům i zdravotním pojišťovnám. „Od změny očekávám vyšší úspěšnost při vybírání pojistného, což by mohlo do zdravotního pojištění přinést tři až pět miliard,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Výběr zdravotního pojištění by podle něj převzala Česká správa sociálního zabezpečení, která nyní spravuje sociální odvody. Škromach míní, že tím by se zjednodušil život i zaměstnavatelům, kteří by místo devíti pojišťovnám posílali peníze za své zaměstnance na jedno místo. „Také pojišťovny by ušetřily na administrativě některé náklady s výběrem, ty by pak mohly využít na zlepšení kvality své práce,“ uvedl ministr.
Česká správa sociálního zabezpečení by měla začít vybírat zdravotní pojistné spolu se sociálním nejpozději od roku 2008. Škromach ale doufá, že se mu změnu podaří prosadit dříve. Nyní má připravit podrobnější harmonogram a detaily nového systému.
