Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
„Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu května umocnil propad ekonomické aktivity a dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám,“ uvedlo ministerstvo. Úřad dále dodal, že zatímco v předchozích letech se výsledky hospodaření rozpočtu v květnu pohybovaly v deficitech mezi 20 až 25 miliardami korun, samotný letošní květen skončil se schodkem 63,7 miliardy korun.
Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 23,6 miliardy na 476,3 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard korun.
Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci května kleslo meziročně o 3,5 miliardy na 27,6 miliardy korun. Důvodem je podle ministerstva především přijaté opatření v podobě prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a její zaplacení z 1. dubna na 1. července.
Podaří se podle vás udržet schodek státního rozpočtu pod hranicí plánovaných 300 miliard korun?
Rezort také upozornil, že podpora osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) vyplácená formou kompenzačních bonusů měla s objemem 17,3 miliardy korun zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci. To tak meziročně pokleslo o 14,4 procenta na 46,8 miliardy korun.
Inkaso daně z přidané hodnoty pak podle ministerstva pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. I tak ale rozpočet získal z DPH ke konci května 105,4 miliardy korun, tedy meziročně o 7,9 miliardy korun méně.
V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 13 procent, tedy o 76,8 miliardy, na 677,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje rozpočtu meziročně stouply o 49,6 procenta, tedy o 17,1 miliardy, na 51,6 miliardy korun.
Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se pak podle úřadu projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu, které meziročně stouply o 7,3 miliardy korun. „Jen za poslední tři měsíce roku dosáhly nákupy materiálu 8,7 miliardy korun, meziročně o 6,1 miliardy korun více,“ uvedlo ministerstvo.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci května 278 miliardy korun, meziročně o 27,6 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 210 miliard korun.
