Potíže s místopředsedou ve vládě má už i velká část ODS
Problém Alexandra Vondry s přípravami na předsednictví Evropské unii se překlopil do roviny jeho setrvání na postu ministra obrany. Koaliční partneři trvají na tom, že Vondra musí za podivné okolnosti ohledně přípravy, a především za převod 135 milionů korun do Rakouska za předražené audiovizuální služby, vyvodit odpovědnost.
Poté, co týdeník EURO na svých webových stránkách minulé úterý zveřejnil, že se u tehdejšího místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Vondry sbíhaly všechny podstatné informace, se rozpoutala bitva o jeho bytí a nebytí ve vládě. „ODS si to musí s Vondrou vyřídit sama,“ napsal týdeníku EURO v textové zprávě jeden z účastníků vrcholného jednání K9 minulou středu.
Tento smírný tón koaličních partnerů ale utnul Vondra svým čtvrtečním vystoupením v Poslanecké sněmovně, kterým rozčílil i některé své spolustraníky. Volání po jeho odchodu výrazně zesílilo. „Že to bude průšvih, víme už delší dobu. Vondra velmi dobře věděl, co se v jeho úřadě děje. Jen nás překvapuje, a to drtivou část strany, že premiér spojuje Vondrův problém s celou ODS,“ sdělil jeden z politiků velmi blízký ministerskému předsedovi, který si nepřál být jmenován.
Premiér Petr Nečas se opravdu Alexandra Vondry zastal, když místopředsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi z Bruselu v souvislosti s kauzou vzkázal, ať se stará o svoje ministerstvo. Vondrovi nicméně nepřidává, že nepatří mezi oblíbence tábora příznivců expremiéra Mirka Topolánka. Do něj patří například zákulisní vyjednavači Petr Tluchoř či Marek Šnajdr.
Informován před podpisem
Alexandr Vondra se podezření z odpovědnosti za podivné finanční operace při přípravě předsednictví České republiky Evropské unii brání už dva měsíce. Tvrdí, že o nich nevěděl. Týdeník EURO ale získal dokumenty, které ukazují minimálně na zanedbání kontroly příprav.
Abychom si vše zrekapitulovali, musíme se vrátit do roku 2007. V zápise z interní porady sekce pro předsednictví z listopadu tohoto roku stojí: „Místopředseda vlády pro evropské záležitosti obdrží pro informaci všechny větší smlouvy před podpisem a bude informován o výběru partnerů vzešlých z větších veřejných zakázek před tím, než budou informováni tito partneři.“
Vondra tedy měl na základě tohoto mechanismu disponovat veškerými informacemi o větších výběrových řízeních týkajících se předsednictví a mohl si z titulu svého postavení vyžádat i podrobné doplňující informace. Totéž potvrzuje další dokument, takzvaný referátník z června roku 2008. Jde o listinu, jejíž obsah je postupován všem participujícím úředníkům včetně místopředsedy vlády, tehdy Alexandra Vondry. V jeho přílohách jsou obsaženy podrobné informace o přípravě pronájmu audiovizuálního vybavení pro účely předsednictví včetně návrhu rámcové smlouvy s dodavatelem, společností ProMoPro. Z titulní stránky referátníku vyplývá, že Alexandr Vondra obdržel kopii tohoto dokumentu se všemi přílohami 11. června.
O nějakou dobu později Vondra obdržel jiný referátník s dalšími zásadními informacemi, tentokrát s rozhodnutím o přidělení zakázky firmě ProMoPro a s uzavřenou rámcovou smlouvou s toutéž společností. Kabinet ministra pro evropské záležitosti obdržel tento materiál podle údajů na titulní stránce referátníku v polovině srpna roku 2008.
Co je psáno, to je dáno
Vondra informace z dokumentů popírá. „Já jsem skutečně smlouvy ani nevyjednával, ani nepodepisoval. Na žádné nenajdete můj podpis a s většinou z nich jsem nebyl ani seznámen. Probíhalo standardní kolečko lidí zodpovědných za vyjednání a za schválení. Nevím, co tento dokument vyvrací, nebo nevyvrací. To by musel někdo doložit. Ne zápisem z nějaké porady, ale tím, jestli jsem něco podepsal, nebo nepodepsal. Často je v těch referátnících patrné, že tam není můj podpis, i když se to někdo snažil kabinetu předložit pro informaci,“ prohlašuje Alexandr Vondra. Podle svých slov se sice účastnil každotýdenních porad, na těch ale prý padaly pouze obecné informace.
Na přímou otázku týdeníku EURO, jak je možné, že oficiálně předané materiály k němu nedoputovaly, ministr odpověděl: „Ta informace ke mně nedoputovala, protože kdyby doputovala, tak to podepíšu. Co je psáno, to je dáno, to je stará zásada. Každý vám potvrdí, že když jsem s něčím seznámen, tak to podepíšu, nebo tam dám alespoň parafu. Já jsem nebyl správcem té rozpočtové kapitoly, neměl jsem podpisové právo k těm smlouvám, byl jsem mimo okruh lidí, kteří o tom rozhodovali.“
Klíčové smlouvy musel z titulu svého postavení podepisovat šéf úřadu vlády Jan Novák. Ten ale odmítá, že by byl Vondra okleštěn od zásadních informací. „Sekce pro přípravu předsednictví byla vedena náměstkyní vicepremiéra, která jím byla přímo řízená a jejímž prostřednictvím se Vondrovi zodpovídali pracovníci sekce ze své činnosti. Místopředseda vlády byl o činnosti této sekce informován, odpovídal za ni a prostřednictvím své náměstkyně ji řídil. Tým místopředsedy vlády odpovídal za výběr dodavatelů, přípravu smluv, jejich obsah i následné plnění. Alexandr Vondra disponoval mimo jiné vlastním odborem rozpočtu a zakázek i odborem logistiky,“ tvrdí Novák a dodává, „Vzhledem k tomu, že pro účely předsednictví nebylo zřízeno samostatné ministerstvo, byl nucen některé ze smluv připravených útvarem místopředsedy vlády formálně podepisovat vedoucí úřadu vlády. Garanty správnosti obsahu smluv byli pro mě náměstkyně Alexandra Vondry a vicepremiér sám.“
Jak se vyrábí exkluzivita
Případ, který vyšetřuje protikorupční policie a s ohledem na výši předpokládané škody státní kasy dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze, obklopuje množství záhadných rozhodnutí. Například to, proč a jakým způsobem byla vybrána pro realizaci audiovizuálních služeb společnost ProMoPro. Z přehledu a průběhu veřejných zakázek pro předsednictví například vyplývá, že na audiovizuální služby bylo v rozpočtu alokováno 237 milionů korun. Všichni dodavatelé měli být podle tohoto dokumentu vybráni v otevřeném výběrovém řízení.
O uzavření smlouvy s ProMoPro bylo přesto rozhodnuto vyhlášením jednacího řízení bez uveřejnění, byl osloven jediný dodavatel. Pokud se čtenář domnívá, že se tak stalo na základě odborných a ekonomických analýz, jak by bylo za standardních obchodních podmínek nabíledni, je opět na omylu. Úřad Alexandra Vondry obdržel podle zmiňovaného referátníku pouze dvě reference.
Tou první byl dopis generálního ředitele Kongresového centra Praha Michala Kárníka z 10. července 2007, který má týdeník EURO k dispozici. Kárník o audiovizuálních službách píše: „Naprostá většina těchto služeb je přímo propojena s vnitřním stacionárním vybavením jednotlivých sálů, které náš smluvní partner – firma ProMoPro – dlouhodobě spravuje a udržuje. Využití jiného dodavatele by vyžadovalo zvýšené nároky na koordinaci a mohlo by ohrozit celou akci.“ V referátníku z června roku 2008 pak jeden z Vondrových úředníků upozorňuje na to, že pokud by tyto služby nezajišťovalo ProMoPro, pronájem od jiného subjektu by byl ekonomicky velmi nevýhodný.
Druhou referencí je obecné doporučení asociace poskytovatelů kongresové techniky Congress Rental Network, jejímž členem ProMoPro je. „Měl jsem obecnou ústní informaci o tom, že ta firma má ke Kongresovému centru Praha v zásadě exkluzivní vztah a na základě toho se s ní lidé, kteří o tom rozhodovali, rozhodli uzavřít smluvní vztah. Neměl jsem žádný důvod pochybovat, že se rozhodli správně. Já předpokládám, že ti lidé si to prověřili. Náklady na předsednictví vzrostly, s některými náklady se prostě dříve nepočítalo,“ naráží Vondra na později účtované zvýšené sumy za audiovizuální služby. Vondra dodává, že společnost doporučily také dva právní posudky. O těch ovšem ve zmiňovaném referátníku není ani zmínka.
Kvalita jídla je špatná!
To, že měl Alexandr Vondra osobně pod kontrolou přípravy na předsednictví EU, vyplývá také z dalších písemností, které týdeník EURO získal. V zápisu z porady útvaru ministra pro evropské záležitosti z 23. května 2008 například Vondra sám rozhoduje, která firma bude zajišťovat část stravovacích služeb. „Ministr důrazně upozornil, že po zkušenostech z minulých obědů není přípustné, aby cateringová firma Mánes dodávala obědy pro potřeby vrcholových návštěv. Ministr žádá, aby napříště byly využívány služby pouze firmy Vyšehrad – kvalita Mánesu je špatná!“ píše se v zápisu.
V tomtéž dokumentu Vondra popisuje špatnou medializaci proběhlého Evropského jaderného fóra: „Byl to chaos, ale vše nakonec klaplo. Špatně dopadla medializace, neboť nebyla outsourcována – poučení pro CZ Pres (zkratka českého předsednictví, pozn. red.)!“
Stejně Vondra osobně dohlížel na výběr aut, která měla unijní představitele vozit. Na poradě 13. února 2008 sám projevil zájem osobně si vyzkoušet novou limuzínu Škoda Superb. Třetího března na další poradě Vondra hlásí: „Nový superb je pěkný a splňuje požadavky, lze pokračovat v jednání o poskytnutí vozů pro CZ Pres.“
„Ve výjimečných případech člověk tyto věci řeší,“ vysvětluje Vondra. Na to, že by rozhodoval o cateringové firmě, si nevzpomíná. „Vůbec nevím, jestli to je autentický zápis. Nevím, kde jste to získal. Nechci se k těm firmám vyjadřovat, pokud vím, tak ani jedna z nich ten základní catering nezařizovala, to je nějaká ptákovina,“ podotýká Vondra.
Ministrovy proklamace, že osobně nic nevyjednával a nebyl seznamován s připravovanými nebo probíhajícími zakázkami, však s podobnými dokumenty pozbývají na hodnověrnosti.
Formální i neformální poradci
Nejasnosti panují rovněž okolo poradců pro předsednictví. Dle informací úřadu vlády jich bylo jen šest: Tomáš Boček, Pavla Gloserová, Tomáš Hardt, Josef Kreuter, Jana Matesová a Petr Polívka.
Velmi důležitý je v této souvislosti zápis z porady sekce předsednictví z 9. ledna 2008. V něm se totiž píše: „Jana Hendrichová (náměstkyně Alexandra Vondry, pozn. red.) informovala, že bude MVEZ (místopředsedovi vlády pro evropské záležitosti, pozn. red.) dodán seznam externích poradců. David Mlíčko upozornil na možný střet zájmů a vhodnost informování o subjektech spolupracujících s MVEZ, které se rovněž účastní veřejných zakázek.“
Vondra si nyní neumí představit, že by se některý z poradců na zajišťování českého předsednictví skutečně podílel. Podle informací týdeníku EURO mělo ale být poradců – ať už oficiálních či neoficiálních – více, než je těch šest zveřejněných úřadem vlády. Údajně mohli být vypláceni mimo účetnictví úřadu, například na základě mandátních smluv. Z informací týdeníku EURO totiž vyplývá, že ne všechny aktivity a zakázky byly hrazeny výhradně ze státních peněz. Sám Vondra nebo jeho prostředníci prý oslovovali i některé potenciální sponzory, jejichž části příspěvků pak nemusely být nutně zaúčtovány.
V neformální skupině konzultantů Alexandra Vondry figurovala například někdejší ministryně informatiky Dana Bérová. Ta podle informací týdeníku EURO řešila mimo jiné některé finanční záležitosti týkající se českého předsednictví. Že by osobně jednala o peněžních tocích za tímto účelem, ale Bérová odmítla. „Ano, pan vicepremiér měl v té době neformální poradní skupinu. Ale ta se zabývala jenom věcmi kolem designu a image. Řešili jsme věci kolem komunikace a tak podobně, ale peníze ne,“ tvrdí Bérová.
Bez zajímavosti není ani zatím stále neověřená informace, že z vládních serverů zmizely klíčové materiály z doby, kdy Česká republika unii předsedala a kontroverzní kontrakt byl uveden v život. „Úřad vlády nemá informaci o tom, že by z našich serverů byly smazány materiály vážící se k přípravě předsednictví. Žádné dokumenty v současné době, s ohledem na právě probíhající vyšetřování orgány Policie České republiky, nelze poskytovat,“ sdělil týdeníku EURO mluvčí vlády Jan Osúch, když o zmíněné dokumenty požádal.
