Z křesla ústředního ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce se přenesl na pár měsíců do Fischerovy překlenovací úřednické vlády. „Je to příliš krátká doba, aby se něco změnilo, ale příliš dlouhá na to, aby se nedělalo nic,“ říká ministr zemědělství Jakub Šebesta.
Autor: Martin Siebert
Donedávna jste byl vysokým státním úředníkem, teď jste se stal politikem, byť v úřednické vládě. Co taková změna pro vás znamenala?
Změna to byla obrovská, především v rozsahu práce. Záběr té problematiky byl velmi odlišný od toho, co jsem dělal dříve. Vpadli jsme do pokračování českého předsednictví v Radě Evropské unie, pak do toho přišly povodně.
Máte nějaké priority nebo plány, co byste chtěl za tu poměrně krátkou dobu na ministerstvu prosadit?
Skočil jsem rovnýma nohama do rozjetého vlaku, nebo spíš přímo do letadla, protože v pondělí mě premiér do úřadu uvedl a v úterý už jsme odlétali do New Yorku na zasedání OSN. Myslím, že téhle vládě se podařilo nenaplnit černé představy o tom, že dokončení českého předsednictví bude trapas pro tuto republiku. Jsem přesvědčen, že jsme předsednictví dokončili úspěšně, jak jsme si předsevzali. A naší i mojí prioritou bude sestavit a schválit v prvním čtení státní rozpočet. Byl bych také rád, kdyby se podařilo najít programy, jak zlepšit situaci výrobců mléka.
Na ministerstvo zemědělství jste přišel v době, kdy se zemědělci bouří proti nízkým výkupním cenám mléka. Co říkáte tomu, že mléko je v obchodech levnější než voda?
Já se na tu situaci dívám ze dvou pohledů. Jednak z pohledu zemědělce, kterým se cítím být, takže vnímám rozhořčení zemědělců. Situace, kdy cena mléka je pod výrobními náklady, trvá dost dlouho, takže zvláště podniky, které mají podnikání zaměřeno hlavně na produkci mléka a nemají jinou výrobu, mohou být v tíživé situaci. Na druhé straně sami zemědělci viděli, že jejich protestní akce neměly očekávaný efekt. Je potřeba hledat společná východiska. Zatím existoval rozdíl v přístupu malých zemědělců k velkým. Nám se podařilo dát dohromady mechanizmus, kdy se každých čtrnáct dnů scházejí zástupci Agrární komory, Asociace soukromých zemědělců a za účasti náměstka ministra a dalších odborníků předkládají návrhy a společně hledají řešení. Dosud jsme si své názory vzkazovali přes média.
A podařilo se už nějaké řešení z mléčné krize najít?
| JAKUB ŠEBESTA (61) |
| Vystudoval Střední technickou školu v Modré se zaměřením na vinohradnictví a vinařství. Po ukončení Zahradnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně pracoval jako vedoucí vinařské skupiny zemědělského družstva Krumpíř. Až do roku 1990 byl inspektorem kontroly vína. V letech 1990 až 1992 řídil krajský inspektorát zemědělské a potravinářské inspekce, od roku 1992 je ústředním ředitelem Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Po pádu Topolánkovy vlády byl na jaře 2009 jmenován do úřednického Fischerova kabinetu ministrem zemědělství za ČSSD. Je rozvedený, má tři děti. |
To hledání řešení není jednoduché z mnoha důvodů. Žijeme v nějakém společenství – v Evropské unii, takže i kdybych měl pod stolem dvě miliardy a řekl, že je zemědělcům rozdám a vyřeším jejich situaci, tak bych k tomu musel hledat nějaký program a musel bych jej nejdřív notifikovat v Bruselu. Cílem těch pracovních schůzek by mělo být zjistit problém a hledat program na jeho řešení.
Už první schůzky přinesly pozitivní návrhy. Těžko se dá předvídat, jak se bude dál vyvíjet situace s mlékem. Trochu se to zlepšuje. Když se prodloužila podpora exportu, nákupy na zásoby některých komodit, tak se začaly mírně snižovat zásoby některých mléčných produktů. Ale asi bude ještě chvíli trvat, než se to promítne do výkupní ceny mléka. Máme signály, že někde v Německu už vykupují mléko za vyšší cenu. Ale je to věc nabídky a poptávky. Zemědělci nemohou chtít po ministerstvu zemědělství, aby mávnutím kouzelného proutku zvýšilo poptávku po mléčných produktech.
Neobáváte se, že může nastat to, co se začíná dít na Slovensku, tedy hromadný výprodej dojnic do Ruska?
Informace, kolik dojnic se ze Slovenska vyvezlo, se různí. Ale nepodceňujeme to. Vybíjení stád nebo razantní snižování stavů dojného skotu by nemělo pozitivní důsledky do budoucna. Ale zatím to u nás tak dramaticky nevypadá. Ale porážce nebo vývozu skotu nelze zabránit.
Topolánkova vláda zrušila národní dotace na školní mléko, vy je od začátku nového školního roku znovu zavádíte. Je důvodem pomoc výrobcům mléka?
Zcela jednoznačně, je to jeden z důvodů. Jde určitě o psychologický moment, byť se to zdá nevýznamné, protože školní mléko dělá necelé jedno procento produkce. Ale částka 60 milionů korun v příštím roce ze státního rozpočtu není tak hrozivá proti efektu, který to může přinést. V první řadě tím, že se bude konzumovat víc mléčných výrobků. Ono to možná bude znít jako fráze, ale může to vést naši mladou generaci ke zdravějším návykům ve stravování. Ostatně, jestliže ze sedmadvaceti zemí Evropské unie dotuje školní mléko pětadvacet zemí, tak to nebude nic tak špatného.
Zemědělci a potravináři si stěžují na chování obchodních řetězců. Myslíte si, že se podaří zlepšit pozici dodavatelů při jednání s nadnárodními řetězci?
Na tomto poli hrají tři hráči: zemědělec, potravinářský výrobce a obchodník. Jeden bez druhého nemůže být. Je trochu jednoduché a populistické hledat mezi nimi třídního nepřítele. Hovoří se o tom, že řetězce v některých případech sehrály negativní roli, Evropská komise se zavázala, že do konce roku nechá udělat analýzy v této oblasti. Objevuje se otázka, proč se najednou nůžky otvírají a kde zůstává ten významnější podíl zisku, jestliže se řadu let pohybovaly ceny suroviny a hotových výrobků v blízkosti. Pokud analýza zjistí závažné skutečnosti, bude Komise hledat cestu, jak to napravit.
Letošní povodně napáchaly v zemědělství podle odhadů škody až 200 milionů korun. Může zemědělcům ministerstvo nějak pomoci?
V těchto případech může. Budeme připravovat materiál pro vládu, budeme hájit zájmy zemědělců. Jsem přesvědčen, že zemědělci pomoc dostanou. Naše organizace – Lesy České republiky a Povodí – už v prvních fázích nastartovaly a alokovaly zdroje, už se dávaly peníze na zprůtočnění vodních toků, aby při následujících povodních nevznikaly další škody. Lesy poskytnou postiženým levnější dřevo. Takových kroků se dělá mnoho. Postižené zemědělce ani občany nenecháme na holičkách.
Odborníci poukazují na to, že krajina se vlivem zemědělského hospodaření tak změnila, že škody při záplavách a povodních stále rostou. Může ministerstvo přispět k tomu, aby zemědělci změnili způsob hospodaření?
Může k tomu přispět a přispívá. Zabránit povodním se nedá. Ale je možné zmírnit škody. Ne všechny kroky byly v minulosti vedeny správným směrem. Už se ukazuje, že opatření po povodních v letech 1997 a 2002 splnila svou roli. Budovali jsme poldry a záchranné hráze, ale teď přišly lokální povodně, které působily v jednom nebo dvou údolích. Tyto srážky se dají hůř předpovídat a nedají se lokalizovat.
Ekologové tvrdí, že škody na majetku i životech by byly menší, kdyby se jinak hospodařilo. Kdyby zemědělci nesázeli na svahy v širokých řádcích kukuřici nebo brambory, které nezadržují vodu, ale jiné plodiny…
Já si myslím, že tam to všechno začíná. Vodu je třeba nejdříve udržet v krajině. Až když z krajiny odchází, pak nastupují sekundární záležitosti, kam vodu nasměrovat, aby neohrozila životy a majetek. Já kladu velký význam na to, aby se zemědělci chovali tak, aby podrželi nejvíc vody na ploše, kam spadne. Jak už se dá do pohybu, už je to problém. Pak už ta opatření jsou za prvé nákladná, a za druhé neúčinná.
Ale půda je dnes schopna zadržet čím dál méně vody. Místo toho, aby mezí a remízků v krajině přibývalo, tak je zemědělci rozorávají, protože dostávají dotace na plochu. Ekologové vyzývají ke změně zákonů. Zabrání takovému jednání nová legislativa?
Zcela jistě. Křížová kontrola bude procházet napříč celou činností zemědělce. Určíme podmínky, které musí každý zemědělec dodržovat, aby mu byly vypláceny dotace. Pokud se zemědělec nebude chovat v krajině jak má, tak mu budou dotace kráceny, nebo mu mohou být dokonce zastaveny. Bude se muset chovat podle nějakých regulí, podle nějakého řádu. Pak by nemělo k takovým případům docházet.
Občas se ukazuje, že Česko má dobrou legislativu, ale její dodržování už pokulhává, protože neexistuje dostatečná kontrola. Nemůže se to stát i v tomto případě?
V první řadě musí být zákonné vědomí občanů, aby zákony respektovali. Ale my máme spíš opačný problém. Instituce České republiky, teď hovořím o zemědělství, které působí a které vymáhají respektování zákonů, jsou jedny z nejpřísnějších v celé sedmadvacítce. Instituce jako Státní veterinární správa, plemenářská inspekce a další dělají křížovou kontrolu u zemědělců. Svá zjištění promítají do systému, podle něhož se posuzují kritéria pro získávání dotací jednotlivých zemědělců. Já někdy v diskuzi s pracovníky těchto institucí nabádám, aby vážně posuzovali závažnost svých zjištění, protože mají významné dopady na zemědělce v krácení dotací. Musíme k zemědělcům přistupovat fér, aby neměli složitější hospodaření než mají v sousedních zemích.
V některých případech se ukazuje, že máme přísnější kritéria než někteří naši sousedé. Nepoškozujeme se tak sami, protože pak naše firmy nejsou na evropském trhu konkurenceschopné? Víceméně souhlasím. V potravinářství existuje evropská a národní legislativa. Některé naše předpisy jsou přísnější než v ostatních zemích. Pak náš podnikatel nemůže být konkurenceschopný. Ale já bych to neviděl tak dramaticky, protože velká většina předpisů se zharmonizovala a začíná se srovnávat. Naše předpisy, které jsou přísnější než v ostatních zemích sedmadvacítky, můžeme zmírnit nebo srovnat. Ale není to vždycky jednoduché, protože náš spotřebitel si zvykl na určitou kvalitu výrobku a potravináři mají obavu, že kdybychom od toho ustoupili, tak by klesl zájem spotřebitelů. Proto nelze vždycky generelně říci, že máme-li přísnější národní předpisy, tak to působí negativně. Zemědělci v letošním roce předpovídají, že budou mít poprvé od vstupu do Evropské unie ztrátu hospodaření… Nejsme ještě tak daleko, abychom dělali účet za tento rok. Ale nechci to podceňovat, situace je opravdu složitá, ceny obilí také poklesly, ale hovořit o tom, jaká čísla budou na konci roku, je ještě předčasné. Vrátíte se zpátky do křesla ústředního ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce? **
Já se nemusím vracet, protože na této pozici mám neplacenou dovolenou. Já jen skončím dovolenou a vrátím se zpátky. A docela rád.
