Ministři financí EU se shodli na pravidlech reverse charge. Mají zabránit podvodům s DPH

2. 10. 2018

Ministři financí zemí Evropské unie se dnes shodli na pravidlech, která státům EU umožní v boji s daňovými úniky používat obecný systém přenesené daňové povinnosti známý jako reverse charge. O takovou možnost velmi stála Česká republika, věc ještě jako ministr financí v EU dlouhodobě prosazoval nynější premiér Andrej Babiš. Ten v reakci uvedl, že Česko ukázalo, že v unii umí prosadit svou prioritu i proti vůli Evropské komise a některých členských zemí.

Hartwig Löger, ministr financí nyní předsednického Rakouska, připomněl, že jde o opatření výjimečné a časově omezené, které by mělo pomoci zemím s „endemicky rozšířenými“ takzvanými karuselovými podvody na DPH. Základem mechanismu reverse charge je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit právě tomuto typu podvodů.

Zprávu z Lucemburska premiér Babiš na twitteru přivítal. „Reverse charge, který byl mojí vlajkovou lodí pro výběr DPH, byl schválen,“ uvedl. Připomněl, že celá věc trvala čtyři a půl roku. „Poprvé v historii našeho členství v EU jsme přesvědčili komisi, aby předložila návrh, který chceme my,“ doplnil.

Reverse charge, který je mojí vlajkovou lodí pro výběr DPH, byl SCHVÁLEN! Trvalo to sice 4,5 roku, ale dokázali jsme, že umíme prosadit svoji prioritu i proti názorům členských států a Komise. Díky moc kolegům za vytrvalost!
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 2. října 2018

Finální schválení pravidel, které Evropská komise zemím nabídla po setrvalém tlaku z Prahy v prosinci 2016, bude možné až poté, co se k nim vyjádří Evropský parlament. O návrhu se opakovaně a neúspěšně v ministerské radě vyjednávalo, věc dlouhodobě blokovala především Francie. Česko na oplátku - protože u daňových otázek je třeba souhlas všech - blokovalo pro Paříž i další státy důležitou změnu umožňující přesun elektronických publikací do snížené sazby DPH. Situace se začala měnit až letos na jaře, snížené sazby na e-knihy dnes už země schválily. Jako poslední dnes své výhrady na lucemburském jednání stáhlo Rumunsko.

Nyní potvrzený návrh doznal proti původní, komisí navržené verzi, několika změn. Obecný mechanismus bude moci použít země jen při splnění přísných kritérií a poté, co její žádost o použití reverse charge státy posvětí. Uplatnit mechanismus bude možné u transakcí týkajících se zboží a služeb nad 17 500 eur (asi 450 tisíc korun). Je to vyšší částka než komisí původně navržených 10 tisíc eur. Země přitom bude muset splňovat některé dodatečné podmínky, třeba účinný a funkční systém elektronických hlášení.

Možnost využívání reverse charge je navíc časově omezena do 22. června 2022, kdy by podle představ Evropské komise měl v EU naběhnout nový „definitivní“ systém pravidel pro DPH.

TIP:

Souhrnné informace o vracení DPH ze zemí EU

Česká ministryně financí Alena Schillerová přímo na jednání označila nynější kompromisní podobu návrhu za „dobře vyváženou“ a odrážející klíčové priority všech stran.

Evropský komisař pro daně, cla a finanční záležitosti Pierre Moscovici na ministerské schůzce připomněl, že komise věc překládá na základě žádosti členských zemí. „Mechanismus se výrazně liší od obecného systému výběru DPH a tak by podle nás měl být aplikován jen po přesně vymezenou dobu a neměl by stát v cestě další práci na finálním systému DPH. To by měl být náš společný cíl,“ podotkl Moscovici. Komise je podle něj otevřena diskusi s těmi členskými státy, kterých se problém karuselových podvodů týká tak, aby společně našli způsob jak daňové úniky účinně řešit. Podle komisaře bude mít obecná reverse charge na podvody s DPH jen omezený dopad, skutečnou příčinou jsou podle něj právě slabiny celého stávajícího „dočasného“ systému, který se komise chystá od roku 2022 nahradit.

Jednou z podmínek pro možnost využívat obecný systém reverse charge je také to, aby karuselové podvody představovaly čtvrtinu mezery ve výběru DPH, tedy rozdílu mezi očekávaným a skutečným výběrem daně. Tento rozdíl se v Česku podle studie Evropské komise v roce 2016 snížil o deset miliard korun na 58,5 miliardy korun. Mezera tak klesla ze 17 procent na 14 procent a Česká republika se přiblížila průměru Evropské unie. Ten v roce 2016 činil 12,3 procenta, tedy 147,1 miliardy eur (cca 3,8 bilionu korun).