Vláda nadržuje nezodpovědným
Vysoce postavení úředníci ministerstva financí varovali ministra pro místní rozvoj Pavla Němce od samého počátku, že jde o nesmysl. Byl prý ale jako mezek. Kdyby takový nápad vyplodil komunista Vojta Filip, dalo by se to pochopit, ale že přišel právě z Unie svobody, to se vymyká i nejbujnější fantazii.
Jde o to, že lidé, kterým velká voda poškodila byty či domy, mohou dostat od povodňových fondů obcí až 200 tisíc korun. Avšak ti, kteří měli své domy a byty pojištěné, musí vrátit do příslušného fondu 35 procent z přijatého pojistného plnění, i když maximálně do výše poskytnuté dotace. Lidé, kteří pojištěni nebyli, nemusejí vrátit nic. Přeloženo do češtiny: kdo se stará o svůj majetek obezřetně a platí vysokou pojistku, zřejmě vrátí celou dotaci či její významnou část, ale kdo se nepojistil, tomu peníze od státu zůstanou.
Na to, že z návrh ministra Němce vytváří zejména nerovné podmínky mezi pojištěnými a nepojištěnými, byl upozorňován i premiér Špidla. Nicméně politický signál je jasný: pomůžeme těm, kdo se proti povodním nepojistili, a kdo se pojistil, má smůlu.
Manažeři pojišťoven nevěřili svým očím, když si přečetli toto totálně kocourkovské řešení v brožuře ministerstva pro místní rozvoj. Česká asociace pojišťoven okamžitě předala materiál ke zkoumání právníkům. Ti nahlédli do zákonů a příslušných vládních usnesení, zjistili však dosud jen tolik, že materiál nemá žádnou právní sílu. Bude se tedy zkoumat dál.
Informaci v Němcově brožuře lze chápat dvojím způsobem:
Všem bez rozdílů jsou poskytovány dotace na opravu bytu či domu. Ti, kdo mají pojistku a obdrží peníze od pojišťovny, jsou povinni z této částky určitou sumu odvést do povodňového fondu obce. Taková striktní interpretace by znamenala zvláštní zpoplatnění pojistného plnění, což by mohlo být uloženo pouze na základě zákona.
Osobám nepojištěným je poskytována dotace nenávratná, osobám pojištěným je určena dotace návratná, přičemž částka, kterou je třeba vrátit, se různí na základě výše pojistného plnění. Pojišťovny se domnívají, že právě tak to myslel stát.
Je nepochybné, že vláda tak chce překvapivě „potrestat“ osoby, které ke svému majetku přistupují odpovědně a pojistily ho, od osob, jež tak neučinily.
Představme si dva povodněmi postižené občany: jeden dostane pojistné plnění 200 tisíc, druhý milion. První získá od státu dotaci, i když nižší než osoba zcela nepojištěná. Ten, kdo dostane od pojišťovny milion, nezíská od státu nic. Zjevně tedy nejsou postiženým přiznána rovná práva.
Návrh ministra Němce se jeví jako absurdní při čtení dřívějšího materiálu vlády, který byl přijat po povodních v roce 1997 na Moravě. Ten vřele doporučuje, aby se majetky pojistily. Tento vládní dokument však vznikl po konzultaci s Českou asociací pojišťoven. Kontroverzní materiál ministra Němce s touto důležitou institucí však projednán nebyl. Předminulý týden přitom dva nejvyšší představitelé asociace - prezident Vladimír Mráz a generální tajemník Jaroslav Mesršmíd - při jednání s vysokými představiteli ministerstva pro místní rozvoj mimo jiné slíbili, že pojišťovny do třech měsíců vyplatí v České republice pojistné plnění občanům poškozeným povodněmi v rozsahu 80 procent pojistných událostí. (Po záplavách na Moravě v roce 1997 bylo tak vysoké procento vyplaceného plnění dosaženo až po osmi měsících.) Pojišťovny se polepšily, stát se pohoršil. Proč tajili ministerští úředníci před vstřícnými zástupci asociace pojišťoven zmíněný diskriminační způsob poskytování státních dotací? Přičemž důležitý bod společného memoranda, které vzniklo po jednání, zní: „Česká asociace pojišťoven a ministerstvo pro místní rozvoj se dohodly na součinnosti, která by měla zabránit křížení informací.“ Není to k smíchu?
Generální tajemník Jaroslav Mesršmíd situaci glosoval: „Česká asociace pojišťoven je proto, aby se v České republice rozvíjelo pojišťovnictví, ale opatření ministerstva pro místní rozvoj tomu vůbec neprospívá.“
ČLÁNKY DO MAILU