Lídrem česko-ruského Konsorcia MIR.1200 je česká ŠKODA JS, firma která stála u zrodu jaderné energetiky v bývalém Československu a v současnosti patří v tomto oboru k mezinárodní špičce. Ruskou stranu zastupují dceřiné společnosti koncernu Rosatom – Atomstrojexport a OKB Gidropress.
Nepřetržitá česko-ruská spolupráce v jaderné energetice trvá přes 50 let. Konsorcium MIR.1200 bylo založeno v souvislosti s vypsáním výběrového řízení na dostavbu 3. a 4. bloku JE Temelín.
Projekt konsorcia je postaven na Češích
Od svého vzniku Konsorcium prosazuje českou cestu dostavby Temelína, tzn. maximální zapojení českých výrobců do svého dodavatelského řetězce. České podniky jsou díky společné průmyslové základně přirozeným partnerem pro výstavbu jaderných bloků typu VVER. Na ruské technologii VVER byl totiž vybudován český a slovenský jaderný průmysl, který si získal dobré jméno i ve světě.
Vysoká účast českých firem na realizaci největší „jaderné“ zakázky současnosti v Evropě by mohla oživit potenciál českého jaderného průmyslu a současně zajistit modernizaci celého odvětví, rozjet výrobu v řadě firem a tím nastartovat ekonomiku státu.
Už v roce 2009 Konsorcium přišlo s prohlášením, že zadá 70 procent objemu zakázky českým firmám. To umožňuje dlouholetá spolupráce při výstavbě jednotlivých bloků VVER. Tak vysoký podíl zapojení českých firem nemůže jiné technologické řešení nabídnout.
„Projekt Konsorcia je v České republice dobře znám z JE Temelín a Dukovany. To se týká jak jejich výstavby na základě technologie VVER, kde rozhodující roli hrály dodávky českých a slovenských firem, tak i jejich současného bezproblémového provozu, údržby a modernizace.
Například výkon jaderné elektrárny Dukovany bylo možné zvýšit nejen díky rezervám, které technologie VVER má ve svém designu zakomponovány, ale také díky spolupráci českých a ruských specialistů. Na základě zkušeností z mnoholeté spolupráce Konsorcium nabídku postavilo ve prospěch požadavků zadavatele, zájmu státu a českého průmyslu,“ říká Josef Perlík, ředitel projektu MIR.1200 ve společnosti ŠKODA JS.
VVER: Ověřená a bezpečná technologie
Technologie VVER se evolučně vyvíjela po desítky let. Reaktor VVER1200 (MIR.1200) generace 3+ představuje nejmodernější řešení, nejen co se týče jednotlivých technických parametrů, ale také dosaženým stupněm jaderné bezpečnosti.
V reaktorech VVER-1200 jsou využity aktivní i pasivní bezpečnostní prvky. Dvojitý kontejnment chrání reaktorovou nádobu od vnějších vlivů a odolá tornádu i pádu letadla. Projekt VVER-1200 obsahuje celou řadu inovací včetně tzv. lapače taveniny umístěném pod reaktorem.
Tyto bezpečnostní prvky jsou již realizovány v praxi, například v Číně či Indii.
„V jaderné energetice je nutná velká uvážlivost, a proto dávám přednost konzervativnímu evolučnímu řešení před revolučním. Z důvodů bezpečnosti je vždy užitečné opírat se o odzkoušená řešení a neopouštět je pokud prokazatelně neexistuje řešení lepší. Je zde ale i jiné důležité hledisko, které by česká vláda neměla při konečném rozhodování zanedbat: ČR i SR mají vybudovanou výbornou výrobní základnu i infrastrukturu inženýrských služeb pro technologie již použité v Dukovanech, Jaslovských Bohunicích, Mochovcích a na Temelíně. Technologie MIR.1200, i když obsahuje řadu velmi zdařilých prvků pasivní bezpečnosti, je evolučním pokračováním předcházejících projektů, a proto by zajisté vyhověla české i slovenské energetice i průmyslu lépe,“ říká o technologii VVER respektovaný odborník František Hezoučký, který postupně pracoval na všech českých i slovenských jaderných elektrárnách.
Bloky s technologií VVER-1200 se v současnosti staví na Novovoroněžské, Leningradské a Baltské elektrárně v Rusku a na Ostrovecké elektrárně v Bělorusku. Přípravy k výstavbě dalších elektráren s reaktorem VVER-1200 probíhají na turecké jaderné elektrárně v Akkuyu i v dalších zemích světa.
České společnosti dodávají zařízení pro velký počet jaderných elektráren, které Rosatom staví jak v Rusku, tak za jeho hranicemi. V portfoliu Rosatomu je v současné době 28 bloků, z nichž devět se nachází v Ruské federaci a zbývajících 19 v jiných zemích. Rosatom je jediným dodavatelem jaderných bloků na světě, který nikdy nepřerušil jejich výstavbu ani souběžné financování výzkumu. Rusové stavěli i v 90. letech, kdy výstavba ve zbytku světa byla utlumena.
Nepřetržitá výstavba tak pomohla udržet kvalifikované zaměstnance a technologickou úroveň.
Rusové předhánějí další státy i ve vývoji technologií čtvrté generace.
Ruská federace je jediný stát na světě, kde funguje na komerční bázi reaktor na principu rychlých neutronů. Jedná se o Bělojarskou jadernou elektrárnu s reaktorem BN 600. Na konci roku 2013 se očekává spuštění dalšího reaktoru typu BN 800.
V Rusku se také realizuje projekt rychlého reaktoru SVBR 100, k jehož chlazení slouží směs olova a bismutu. Paralelně pracuje Ruská federace na výstavbě reaktoru MBIR, dosud nejvýkonnějšího výzkumného jaderného zdroje na světě. Vývoj této nové generace reaktorů je dobrou zprávou i pro české firmy. Společnost AKMEJak Engineering, která realizuje projekt reaktoru SVBR-100, na podzim roku 2012 podepsala memoranda o spolupráci s 13 českými dodavateli. Společnost EGP Invest z Uherského Brodu se stala projektantem strojovny reaktoru MBIR. „Práce, odvedená pro ruskou státní korporaci Rosatom, je na všech trzích bez rozdílu tím nejlepším doporučením. Pro nás je nesmírně důležité, že nám účast na podobných projektech umožňuje zabezpečit práci pro více než sto našich spolupracovníků,“ říká Petr Sláčala, generální ředitel EGP Invest.
Historicky Češi dodávají zařízení především pro projekty VVER.
Proto se také podařilo začlenit do nabídky, kterou Konsorcium předalo zákazníkovi minulý rok, dodavatelský řetězec čítající přes 250 českých firem.
Kromě toho si Rosatom pro své zahraniční projekty buduje globální dodavatelský řetěz a čeští výrobci v něm mají své pevné místo. Jen v roce 2012 Rosatom zakoupil od českých firem zboží a služby v hodnotě více než 2.5 miliardy korun. Do roku 2030 koncern plánuje nákupy pro své jaderné objekty ve výši více než 6 bilionů korun. Leoš Tomíček, výkonný viceprezident Rusatom Overseas tvrdí, že rozšíření portfolia dodávek na jaderné objekty, které staví Rosatom v Rusku a dalších zemích, umožní českým firmám získat nezbytné reference pro podporu exportu jejich produkce a ovládnutí perspektivních trhů. „S českými podniky spolupracujeme bez ohledu na Temelín. V globálním katalogu Rosatomu je již nyní zaregistrováno 30 českých firem, “ zdůrazňuje Tomíček. Poukazuje ale také na výsledky nezávislé studie A. T. Kearney, co by mohla přinést dostavba Temelína „českou cestou“. Celkově nabídne zaměstnání 49 000 lidem, přinese 618 miliard korun na přímých a nepřímých příjmech a 56 miliard korun na výnosech z daní.
Nabídka Konsorcia v číslech Lokalizace – podíl českých firem bude činit nejméně 70 procent objemu kontraktu Zakázky pro český jaderný průmysl dosáhnou výše až 175 miliard korun Pro jejich naplnění bude vytvořeno 10 000 přímých pracovních míst
Konsorcium podporuje
V hledáčku Konsorcia je i spolupráce v akademické a vědecké oblasti. Ruští profesoři přijíždějí do České republiky přednášet na české univerzity, čeští studenti navštěvují konference a jaderné objekty v Ruské federaci. Například letos v létě se uskutečnila stáž českých studentů v Rostovské jaderné elektrárně, která je v současné době ve výstavbě. Rusatom Overseas podepsal memorandum o porozumění s Centrem pro civilní jadernou spolupráci při Českém vysokém učení v Praze (ČVUT). V listopadu se konala vědecko-technická konference „VVER2013“ kde si experti z 15 zemí (například z České republiky, Slovenska, Maďarska, Finska atd.) vyměňovali zkušenosti o této technologii. Již výše citovaný bývalý ředitel divize Výstavba Jaderné elektrárny Temelín František Hezoučký k česko-ruské spolupráci v jaderné energetice říká: „Nemá smysl měnit, co skvěle funguje. Česká věda a průmysl jsou příznivě naladěny na spolupráci s ruskými partnery.“
šel čas…
1956
Počátky aktivit v jaderné energetice ve společnosti Škoda.
1957
Na území dnešní České republiky se rozběhl první jaderný reaktor. Zařízení bylo ruského původu a do Československa ho dodal tehdejší Sovětský svaz. Reaktor byl spuštěn v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, který byl založen o dva roky dříve.
1958
Zahájení výstavby 1. československé jaderné elektrárny A-1 v Jaslovských Bohunicích s reaktorem typu HWGCR, tj. plynem chlazený, moderovaný těžkou vodou o výkonu 150 MWe podle ruského projektu.
1970
Podepsána smlouva mezi SSSR a ČSSR o spolupráci při výstavbě a uvedení do provozu dvou bloků VVER 440 v Jaslovských Bohunicích, tzv. JE V-1. Mezitím zahájila jaderná divize koncernu Škoda práce na výstavbě první jaderné elektrárny s ruskými tlakovodními reaktory na Slovensku v Jaslovských Bohunicích. Tlakovodní reaktor s technologií VVER se stává společnou základnou rozvoje jaderné energetiky obou zemí. Zaměstnanci dnešní společnosti ŠKODA JS výrazně přispívají do projektu některými zlepšeními a vynálezy. Velká řada českých firem se podílí na výrobě, montáži, uvádění do provozu a obsluze zařízení. České firmy dodávají komponenty pro projekty VVER v maďarském Pakši, slovenských Jaslovských Bohunicích a Mochovcích, českých Dukovanech a Temelíně a dalších. Celkem ŠKODA JS vyrobila 24 kompletních reaktorů vytvořených podle ruského projektu s technologií VVER.
1993
Založení společnosti Škoda Jaderné Strojírenství. Svůj profesní život spojil s firmou současný generální ředitel Ing. Miroslav Fiala. Začínal již v sedmdesátých letech jako projektant v jaderné divizi koncernu ŠKODA a účastnil se výstavby všech československých jaderných elektráren, pro které společnost vyrobila kompletní reaktory.
2001 – 2002
1. a 2. blok JE Temelín byl uveden do komerčního provozu. Stavěl se stejně jako Dukovany podle ruského projektu, tentokrát VVER 1000. ŠKODA JS dodnes vykonává servisní a modernizační služby u mnoha elektráren postavených podle projektu VVER. Společnost tak patří mezi špičku světové jaderné energetiky. Jako první výrobce z bývalého východního bloku se dostává na trhy západní Evropy.
2009
ŠKODA JS se stává lídrem česko-ruského Konsorcia MIR.1200 a spolu s ruskými partnery, společnostmi Gidropress a Atomstrojexport, vstupuje do tendru na dostavbu 3. a 4. bloku JE Temelín.
2009 – 2010
Konsorcium MIR. 1200 jako první z účastníků tendru vyhlašuje závazek minimálně 70 procentní lokalizace své nabídky pro české firmy. Konsorcium prosazuje českou cestu dostavby. Zdůrazňuje, že zakázka je příležitostí pro celý český průmysl.
2012
