Češi za největší problém země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější problém považují Češi touhu politiků po moci a penězích.
Foto: Profimedia.cz
Více jak čtyři pětiny domácí populace jsou toho názoru, že v souvislosti s rozsáhlou korupcí ve státní správě je již ohrožena i samotná demokracie v ČR. Mínění, že ČR je vyspělou demokracií, pak sdílí pouze necelá pětina domácí populace. Tato závažná zjištění vyplývají z aktuálního exkluzivního průzkumu společnosti SANEP. Fenomén korupce, který aktuálně hýbe domácí politickou scénou, justicí a policejními složkami, tak vážně narušuje celospolečenskou důvěru ke státním institucím a k fungování právních principů demokratické společnosti.
Tomuto stavu ve společnosti napomáhají i zveřejněné informace o praktikách detektiva Martina Hudce, kterému soud povolil sledovat kromě podezřelých i telefony ústavních činitelů nebo Klausových nejbližších spolupracovníků. Tato kauza znepokojuje většinu domácí populace, která požaduje potrestání jak tohoto policisty, tak i soudců, kteří mu dali souhlas se sledováním lidí, kteří neměli nic společného s případem, na němž varnsdorfský policista pracoval. Vzhledem ke kauzám, které se týkají zkorumpovaných soudců či policistů, je znepokojující, nicméně pochopitelné, že v naší společnosti převažuje většinové přesvědčení, že v ČR není dostatečně chráněno soukromí obyvatel před případným zneužitím. Za velice závažné zjištění lze rovněž označit názor, že je možné si koupit informace o každém občanu České republiky, který sdílí devět desetin veřejnosti.
Více jak třetina dotázaných (33,2%) je přesvědčena, že korupce je přítomna ve všech státních ústavních institucích, což je velice zásadní a závažné zjištění, které poukazuje na skutečnost, že fenomén korupce je zásadním problém naší společnosti, která postupně ztrácí důvěru ve státní ústavní instituce. Samotnou vládu vnímá jako největší korupční prostředí 15,4% dotázaných. Někteří stávající a bývalí ministři koaliční vlády premiéra Petra Nečase jsou spojování s korupčními aférami, což je nepochybně hlavním motivem pro tento názor veřejnosti.
Ministerské úředníky pak vnímá jako největší korupční prostředí 11,2% dotázaných. Justice, konkrétně soudci, jsou těmi nejzkorumpovatelnějšími dle mínění 10,5% respondentů a 5,1% respondentů sdílí názor, že nejvíce korupce bují na půdě Poslanecké sněmovny. Obecní a městské úřady považuje za hlavní místo a zdroj korupce 3,4% dotázaných. Samotného premiéra, který je vnímán jako politická osobnost velice negativně většinou společnosti, však s korupcí spojuje pouze 3,1% dotázaných. Policie je místem, kde se korupci daří nejvíce dle mínění 3% dotázaných, což však nevyvrací obavy veřejnosti z ohrožení jejich soukromí. Relativně dobře si vedou i krajské úřady s 2% hlasů a Ústavní soud s 1% hlasů. Prezidenta republiky spojuje se zásadním zdrojem korupce pouze 0,7% dotázaných a nejlépe si vede Senát, který je hlavním zdrojem korupčního prostředí v ČR dle názoru 0,6% veřejnosti. Podstatné a velice znepokojující je však zjištění, že pouze 4% veřejnosti sdílí názor, že korupce v rámci ústavních a státních institucí v ČR nebují.
Drtivá většina respondentů (82,6%) zastává názor, že korupce ve státní správě nabyla již takových rozměrů, že přímo ohrožuje demokratické pořádky v České republice. Zde se může do jisté míry projevit skutečnost, že vyřešení velkých kauz s korupčním podtextem je v ČR spíše výjimkou. Svou roli ve vnímání korupce a jejího vlivu na demokracii hraje u veřejnosti bezpochyby rovněž skutečnost, že se rozhodně nenaplnilo očekávání voličů, kteří v loňských volbách do Poslanecké sněmovny dali své hlasy stranám, které garantovaly zahájení boje s korupcí a nastolení očekávané změny politické kultury.
Téměř dvě třetiny dotázaných (64,3%) je znepokojeno praktikami varnsdorfského detektiva Martina Hudce, kterému soud povolil sledovat kromě podezřelých i telefony ústavních činitelů nebo Klausových nejbližších spolupracovníků.
Názor, že získávání informací praktikami, které využil policista Martin Hudec, mohou ve svém konečném důsledku vést k ohrožení demokratických principů v České republice, pak sdílí 48,4% dotázaných.
Podle mínění 63,5% dotázaných by měl policista Martin Hudec být v souvislosti s neoprávněným sledováním některých ústavních činitelů nebo blízkých spolupracovníků Václava Klause potrestán. Navíc se veřejnost domnívá, že trestu by neměli ujít ani soudci, jež sledování telefonních čísel posvětili.
Více jak dvě třetiny respondentů (73,7%) je přesvědčeno, že jejich právo na soukromí není v České republice dostatečně chráněno.
Podle většiny čítající 73,5% dotázaných Českou republiku prozatím nelze považovat za plně rozvinutou demokracii.
Přesvědčení, že za úplatu si lze v České republice obstarat jakékoliv informace o kterémkoliv z obyvatel, pak sdílí 89,2% respondentů, což je bezpochyby alarmující zjištění, které svědčí o významném narušení důvěry téměř celé společnosti ve fungování demokratických principů v naší zemi.
