Pořadí: ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, zelení
Za vrátnicí v Lidovém domě sedí u malého dřevěného stolku předseda ČSSD Jiří Paroubek a statutární místopředseda Bohuslav Sobotka. Nad nimi, opřen o židli, se tyčí volební manažer Jaroslav Tvrdík doprovázen vládní mluvčí Lucií Orgoníkovou, jež je stylově oblečena ve „vítězném“ oranžovém kostýmku. O čem v tuto chvíli vedou hovor, není přes skleněné dveře slyšet, ale z tváří lze vyčíst mírné napětí. Je sobota 3. června, 13.55, za pět minut budou uzavřeny volební místnosti a zveřejněny první odhady výsledků voleb do Poslanecké sněmovny. Paroubek se zvedá od stolu a s celou svou suitou se prodírá skrze houf novinářů do vedlejšího sálu před televizní obrazovky, aby se podíval pravdě do očí. Sebevědomí a odvahu mu nelze upřít. „Jste nervózní?“ ptáme se. „Ne,“ říká s kamennou tváří. O chvílí později se k němu davem tlačí manželka Zuzana, aby choti byla v osudové chvíli na blízku. Je 14.00. Moderátorka České televize Marcela Augustová prezentuje první odhady agentury SC&C: ODS 38 procent, ČSSD 30 procent, KSČM dvanáct procent, KDU-ČSL osm procent, Strana zelených sedm procent. „Buldozer“ Paroubek přijímá čísla se stoickým klidem. Žádná radost, žádný nářek. „Tak to je nářez,“ ozývá se z davu. Paroubek ale věří, že skutečné výsledky budou hrát ve prospěch ČSSD a KSČM, protože levicoví voliči své skutečné preference v průzkumech dost často tají.
Opatrná radost ODS.
A nemýlí se. Po sečtení výsledků ve čtvrtině volebních okrsků, zejména v malých vesnicích, skutečně vede ČSSD (34 procent) před ODS (32,2 procenta). Což v první chvíli dává za pravdu i velmi opatrné počáteční radosti občanských demokratů po předchozím zveřejnění mnohem lepších odhadů. V centrále volebního štábu ODS v restauraci Kogo v pražském Slovanském domě totiž bylo ve 14.00 poměrně pusto a klid. Předseda Mirek Topolánek i všichni jeho místopředsedové trávili kruciální minuty po uzavření volebních místností v soukromí mimo televizní kamery a jenom šéf poslaneckého klubu ve štábu Vlastimil Tlustý statečně před zraky přítomných odpočítával vteřiny do čtrnácté hodiny. „Pět, čtyři, tři, dva, jedna,“ odříkává suše a příznivé odhady pak střízlivě komentuje větou, že „tyhle volby byly hlavně o součtu hlasů ČSSD a KSČM“.
Restaurace se plní pomalu. Teprve v půl třetí se ve dveřích objevuje předseda Topolánek ve slavnostním světlém obleku a přijímá gratulace. Už, už jako by přítomní začínali věřit, že před nimi stojí budoucí premiér, protože odhady dávají velkou šanci ustavení pravostředové vlády ODS/KDU-ČSL/Strana zelených (celkem 53 procent). „Já jsem mnohokrát řekl, že tato koalice je možná, ale je komplikovanější než dvoučlenná, protože znamená programové ústupky, a v tomto smyslu čekáme na krajské výsledky,“ krotí Topolánek optimismus. Radosti však přesto přibývá. Topolánkovi spolupracovníci ironicky glosují televizní přenos ze štábu lidovců, jimž odhady přisuzují osm procent: „Jestli myslíte Cyrila Svobodu, tak s tím je konec,“ zní z jejich hloučku posměšná odpověď, když moderátor klade předsedovi Miroslavu Kalouskovi otázku, co vyvodí z volebního výsledku.
Plichta na obzoru.
V jásot propuká restaurace Kogo ve chvíli, když se objevují odhady ODS z Prahy (52 procent). Usmívá se hlavně šéf kampaně občanských demokratů Jiří Šneberger, dle něhož byla situace ODS v Praze stejně jako ve středních Čechách dosud rozpačitá. „Ale tohle je skvělé, protože Praha je vůdčí město,“ říká. Topolánkův výsledek v Praze je totiž lepší než někdejší výsledky bývalého předsedy ODS Václava Klause. Nad tímto faktem se nechápavě pozastavil i Topolánkův soupeř v hlavním městě, ministr zdravotnictví David Rath. „Zatímco Klause si do jisté míry vážím, Mirek Topolánek je v mých očích bankrotář,“ divil se v Českém rozhlase.
V centrále ODS se objevují špičky pražské ODS Pavel Bém a Jan Bürgermeister. Bém sice zvedá sklenku se šampaňským, ale nepřipíjí na volby, nýbrž na právě narozeného syna svého náměstka Rudolfa Blažka.
První výsledky, favorizující mírně sociální demokracii, zchlazují občanským demokratům hlavy a činí situaci napínavou. „Odhad 38 procent ODS a 30 procent ČSSD jsem bral s velkou rezervou, ale i tak si myslím, že bude nakonec možné sestavit pravostředovou vládu,“ prohlásil v pět hodin odpoledne, po sečtení více než 90 procent hlasů Topolánek. Ohledně příští koalice předseda ODS připustil, že význam lidovců bude větší, než odpovídá poměru získaných hlasů.
Mladí volili ODS a zelené.
Poměrně vysokou volební účast (zhruba 65 procent oproti devětapadesátiprocentní v roce 2002) lze přičíst nezvykle čitelné a věcné volební kampani. Z volebních průzkumů SC&C lze vyčíst mimo jiné také to, že prvovoliči ve velké míře volili ODS ( 42 procent ) a zelené (17 procent). Podstatně méně pak ČSSD (21 procent), KSČM (šest procent) a KDU-ČSL (také šest procent). Lze z toho vyčíst, že mladí lidé se ve velké míře vyslovili pro změnu politické reprezentace a pro razantnější reformy. Ale také daleko více, než je průměr celé populace, dali důraz na ochranu životního prostředí. Starší občané naopak považují za nejdůležitější udržení svých sociálních jistot a změn se spíše obávají. Je asi brzy tvrdit, že výsledy potvrdily vymírání voličské základny KSČM a lidovců, ale pro obě strany musí být nízká podpora u mladých lidí velkým varováním. Z hlediska pohlaví jsou rozdíly minimální. ODS, ČSSD i zelené volí stejný počet mužů i žen. Komunisty volili častěji muži, lidovce, kteří kladou velký důraz na ochranu tradiční rodiny, zase ženy.
Modré Čechy, oranžová Morava.
Republika se ve volbách geograficky polarizovala. Zatímco české kraje z větší části daly přednost Valachovi Mirku Topolánkovi , Morava se zcela jasně přiklonila na stranu „Pražáka“ Jiřího Paroubka. Slabého výsledku dosáhla ODS v Olomouckém kraji, což může oslabit pozici místopředsedy strany Ivana Langra. ČSSD se dle průběžných výsledků nejvíce dařilo v Moravskoslezském kraji. Výrazně uspěla též v Ústeckém kraji a Olomouckém kraji.
Stejně jako po dobu volební kampaně si i při sčítání hlasů museli lidovci připadat jako na houpačce. Osmiprocentní odhad sice ihned škrtl Kalouskův zálusk na dvouciferný výsledek, ale mělo být ještě hůř. Jak v sobotu odpoledne přibývalo výsledků z velkých měst, kde je KDU-ČSL slabá, klesala i lidovecká procenta. Chvílemi na šest, později se vrátila zpět na sedm procent. Není však pravděpodobné, že by se Kalousek musel poroučet z předsednického křesla, přestože nesplnil svůj předvolební slib. Jeho letitý rival Cyril Svoboda totiž dosáhl v Praze sotva pětiprocentního výsledku a nový vyzyvatel není na obzoru: přepřahání by tak téměř nemělo smysl. „Dvouciferný výsledek byl přislíben, dostali jsme míň, než jsme očekávali, ale všechno budeme teprve analyzovat. Já žádný dvouciferný výsledek nesliboval,“ distancoval se Svoboda od Kalouska. „Ale Praha udržela pozici,“ dodal optimisticky.
Potvrdilo se, že tradičními lidoveckými baštami zůstávají východní Čechy, Vysočina, jižní Morava a Zlínsko. Naopak debakl KDU-ČSL zaznamenala na severozápadě Čech.
Slabší komunisté.
První odhady komunistům přisuzovaly pouhých dvanáct procent, ale předáci KSČM v centrále neztráceli optimismus. „Mě to nerozrušuje, jsou to jen odhady, kampaň pravice byla silně antikomunistická. Řada našich voličů se ke své volbě v průzkumech nepřiznávala,“ tvrdil předseda poslaneckého klubu komunistů Pavel Kováčik. Průběh sčítání mu dával za pravdu, ale nikoli výrazně, pouze zhruba o dvě procenta. Oproti minulým volbám si komunisté výrazně pohoršili a bude zajímavé sledovat, co jejich předseda Vojtěch Filip vyvodí z nesplnění slibu dosáhnout čtyřiceti dosavadních mandátů. Je zároveň zřejmé, že dost hlasů rudé straně odčerpala levicová Paroubkova ČSSD.
Komunisté hlavně bodovali na Olomoucku, Ústecku a na Vysočině, nejhorší výsledky měli v Praze. Neoslovili ani české voliče na území USA.
Předseda KSČM Vojtěch Filip v sobotu překvapivě nevyloučil, že by KSČM mohla zpochybnit výsledek voleb, a to například kvůli páteční kampani v některých pražských obchodech, kde se na prodej piva dávala dvacetiprocentní sleva, pokud nakupující na místě odevzdá volební lístek KSČM.
Pro Stranu zelených je historickým úspěchem již to, že se protlačila do sněmovny (viz rozhovor s Martinem Bursíkem) .
Volební aritmetika dává několik možností k sestavení příští vlády. Jistě to nebude čistý kabinet „Modré šance“, ani ryzí vláda „Jistot a prosperity“. Tedy opět bramboračka.