Šéfka Fedu Janet Yellenová ve svém úterním vystoupení trhy prakticky ničím nepřekvapila. Z jejích slov je zřejmý opatrný posun v rétorice směrem ke zvyšování úrokových sazeb.
Minimálně na nadcházejících dvou měnověpolitických zasedáních by se však jejich nastavení s ohledem na ekonomické podmínky měnit nemělo. Dá se ale očekávat, že již březnové jednání výboru FOMC přinese posun ve slovníku centrálních bankéřů. Cílem Fedu není trhy překvapovat nečekaně rychlým či brzkým zpřísněním měnové politiky, aniž by takový krok dostatečně dopředu avizoval, protože by se mu mohl vrátit jako bumerang v podobě nepřiměřených reakcí finančních trhů.
Klíčem ke zvyšování úrokových sazeb je pokračující zlepšování na trhu práce, ve snižování nezaměstnanosti, tvorbě pracovních míst a růstu mezd. Druhým faktorem je, že centrální banka musí být přesvědčena ohledně toho, že míra inflace ve střednědobém horizontu dosáhne dvouprocentního cíle. Fed při svém rozhodování pochopitelně sleduje i jiné faktory včetně vnějšího prostředí.
Jeho hlavními negativními riziky jsou slabá zahraniční poptávka a silný dolar, která jsou však kompenzována uvolněnou měnovou politikou zahraničních centrálních bank a nižšími cenami ropy. První zvýšení úrokových sazeb čekáme při červnovém jednání výboru FOMC a jejich další postupný nárůst na jeho každém druhém zasedání. Konsenzus trhu ukazuje na pozvolnější utahování měnových kohoutů. Pokud by se naplnila naše prognóza, byl by to impulz pro trhy reagovat.
Autor je analytikem Komerční banky
Čtěte také:
Fed ještě sazby nezvýší, akcie v EU dosáhly nových rekordů
Fed loni vynesl americké vládě rekordních sto miliard dolarů