Zájem o komodity zůstává v současnosti spíše stranou. Hlavním důvodem této zdrženlivosti je všeobecné zpomalování rozvíjejících se ekonomik a zejména pak hospodářský útlum v Číně. Důvod však můžeme hledat i ve zvýšené nabídce některých komodit, která přispívá k jejich nepopularitě. Mezi ně lze zařadit mnoho zemědělských plodin, měď, energetické uhlí či zemní plyn.
Určitou šanci ke zhodnocení portfolia nabízejí základní kovy, konkrétně pak olovo či nikl. Ceny několika těchto komodit se nyní nacházejí pod 90 procenty produkčních nákladů, což je způsobeno enormním pesimismem investorů spojeným s vývojem v Číně. Nicméně lepšící se ekonomický výhled by mohl v následujících kvartálech pomoci k útlumu této averze a tím i ke zvýšení poptávky po základních kovech jako celku. Z drahých kovů dlouhodobě ztrácí zlato a zřejmě ještě pevnou půdu pod nohama nenašlo. Kombinace nízké inflace, chystaného omezování kvantitativního uvolňování a stále výrazných dlouhých pozic v držbě zlata by měla vést v následujícím období k převaze prodávajících. V rámci drahých kovů však existuje celkem slušný prostor pro růst cen palladia a platiny. Na trzích existuje poměrně vysoký převis poptávky nad nabídkou.
Zásoby největšího producenta světa, Ruska, postupně vysychají a problémy se objevují i u samotné těžby. Naopak se dá očekávat rostoucí poptávka po těchto komoditách zejména v automobilovém průmyslu, který by měl s globálním hospodářským oživením rovněž posílit.
Autor je ekonomem Komerční banky
