Předně je důležité rozlišovat mezi tokovými a stavovými veličinami, což bývá ke škodě věci často opomíjeno. HDP je toková veličina, měřící objem nově vytvořených hodnot za čtvrtletí nebo rok. Celková kapitálová zásoba je stavová veličina k určitému datu.
Nemusíte být graduovaným ekonomem, aby bylo jasné, že stavová veličina utrpí. Majetek, ať již domácností, firem nebo státu či organizací, bude v důsledku povodní v různé míře poškozen či znehodnocen. Efekt na celkové bohatství tedy nemůže být přinejmenším krátkodobě jiný než negativní. Zároveň je však dopad v delším horizontu dost odlišný podle toho, o co jsme přišli.
Varovný příklad
Pro názornost si připomeňme obnovu pražské zoo po povodních v roce 2002. Náklady na rekonstrukci zatopené části byly vyčísleny na čtvrt miliardy korun. Letos jsou nesrovnatelně menší škody na zvířatech, díky včasné a profesionální evakuaci. Materiální škody ale budou obrovské – ředitel Miroslav Bobek hovořil o 160 milionech korun. Jistěže nelze připustit, aby Praha přišla o svoji nejpopulárnější atrakci, a peníze na obnovu se najdou, avšak v každém případě lze jen litovat, že při protipovodňové ochraně byla zoo opomenuta, a to přes velké investice, které tam byly od povodní v roce 2002 vynaloženy.
Pokud zůstaneme u tohoto modelového příkladu, pak rozdíl mezi tehdy a teď spočívá v kvalitě kapitálové zásoby. V roce 2002 dolní část zoo nejenže vypadala morálně a fyzicky zastarale, ale zastaralá skutečně byla. Opravdu nové a kvalitní byly dva objekty. Povodeň v roce 2002 tak ve skutečnosti nevedla k prosté obnově, ale byla pozitivní katarzí a impulzem k masivní přestavbě celého areálu, který pražskou zoo přivedl do celosvětové první ligy.
Stejně tak i v hospodářské sféře lze najít příklady, kdy destrukce zastaralých aktiv jen akceleruje modernizační investice s vyšší produktivitou, nižšími provozními náklady či jinými kladnými efekty. Letošní povodeň je téměř úplným opakem tehdejší situace v tom, že poškozena byla plně funkční a moderní aktiva včetně novostaveb vzniklých po roce 2012.
Nepopálit se potřetí
Je starým přesvědčením týdeníku Euro, že stát by se měl co nejméně vměšovat do soukromých rozhodnutí. Druhou stranou téže mince je ponechat důsledky soukromých rozhodnutí na jejich nositelích. Zcela jistě se ukazuje, že obnova kapitálové zásoby nemá velký smysl v oblastech, které jsou podle dostupných poznatků vysoce rizikové. Navíc účinná ochranná opatření bývají natolik nákladná, že jsou v příkrém nepoměru ke chráněným hodnotám.
Stát nemůže fungovat donekonečna jako pojišťovna poslední instance v oblastech, kde žádný tržně uvažující subjekt nechce nikoho pojistit, případně když pojistník nechce platit pojistné prémie odpovídající riziku. Jistě, civilizovaná společnost je a měla by být solidární, avšak jedním z podstatných ponaučení z povodní je neschopnost vyhnout se opakování chyb. Platíme velmi drahé školné, mimo jiné proto, že neumíme diferencovat.
Rozpuštěný efekt
Za předpokladu, že postižené české domácnosti, veřejný sektor i firemní sféra skutečně k investicím do obnovy mohou a chtějí přistoupit, celkový efekt na HDP by mohl být počínaje třetím čtvrtletím tohoto roku nepatrně kladný. Podmínkou je, aby česká vláda vědomě zmírnila fiskální cíl, řekněme, o jednu dvě desetiny procenta HDP prostřednictvím dodatečných výdajů v rozsahu několika miliard korun.
Nehledě na lidské utrpení, letošní povodně není vhodné interpretovat jako nějaký rozvojový impulz už jen z čistě ekonomického hlediska. Povodeň napáchá za pár dnů škody za miliardy, náprava potrvá pár let. I kdybychom věřili na multiplikační účinek obnovy, i kdyby tyto výdaje nevytěsnily ani jednu korunu jiné spotřeby či investic, bude už z časového hlediska účinek rozpuštěn do poměrně dlouhého časového úseku, takže už z definice bude sotva patrný.
Opravme, co je racionální opravovat. A nezapomínejme na to, že HDP jako toková veličina často maskuje úbytek stavových hodnot.
Čtěte také:
Škody v zemědělství přesáhnou miliardu
Krizový štáb: Hrozí další povodně, pády stromů a sesuvy půdy
ONLINE: Ministerstvo již vyčlenilo na pomoc postiženým povodněmi 130 milionů korun
Celý článek najdete v dnešním vydání týdeníku Euro
