Prodávat ojeté automobily je stále těžší. Český trh se postupně zaplňuje a ceny starších vozů dlouhodobě klesají. Velkým problémem celé branže je také nepoctivost lidí. Auta jsou rok od roku lacinější, konkurence silnější a lidé náročnější. Tak shrnují své zkušenosti prodejci ojetých automobilů.
foto: Profit - Martin Siebert
Prodávat ojeté automobily je stále těžší. Český trh se postupně zaplňuje a ceny starších vozů dlouhodobě klesají. Velkým problémem celé branže je také nepoctivost lidí.
Auta jsou rok od roku lacinější, konkurence silnější a lidé náročnější. Tak shrnují své zkušenosti prodejci ojetých automobilů. Jenže, jak ostatně sami připouštějí, ani tato branže není tak černobílá. Faktem je, že jen během loňského roku zlevnily starší vozy vyšší střední třídy o desítky procent. Týká se to však hlavně dražších značek. „Ceny sice jdou obecně dolů, ale auta mezi sto a sto padesáti tisíci, o které je největší zájem, si svou úroveň drží,“ říká Jan Kiss, zástupce druhého největšího autobazaru v zemi Auto Esa. Ceny ovlivňuje rovněž sezona. „Na podzim nebo v zimě se automobily prodávají o něco hůře,“ připomíná Kiss.
Důležité je samozřejmě také místo. N ěkteří majitelé autobazarů tvrdí, že všeobecně nejnižší ceny vozů jsou v hlavním městě. „Není to tak docela pravda. Několik aut jsme tam nakoupili, ale zase jsme do nich museli na opravách investovat,“ uvádí Zdeněk Frkal, majitel velkého autobazaru Top-Car, který se nachází nedaleko Mariánských L ázní. „Závisí to případ od případu a těžko to lze nějak zevšeobecňovat.“ To ovšem nic nemění na tom, že malých děr na trhu využívají drobní překupníci, kteří nakoupí v P raze a pak se vozy snaží prodat v regionech. Auta mezi regiony „šibují“ díky nabídce na internetu také autobazary s regionálními pobočkami.
HLAD PO AUTECH TRVÁ
Celková nasycenost domácího automobilového trhu je stále relativní, protože průměrné stáří automobilů na českých silnicích přesahuje třináct a půl roku. Potřebné omlazení parku je ovšem otázkou kupní síly obyvatelstva. Ojetých osobních vozů se za loňský leden až říjen dovezlo podle odhadu Sdružení automobilového průmyslu sto dvacet až sto třicet tisíc, což je prakticky stejně jako o rok dříve. Pro srovnání s novými auty - do listopadu se jich loni prodalo sto dvacet dva tisíce, tedy o zhruba jedenáct procent méně než předloni. Jak se tedy zdá, autobazary, kterých v posledních letech vyrostlo jako hub po dešti, mají stále docela slušnou perspektivu a zájem o ojeté vozy hned tak neopadne. „Když si člověk koupí nový vůz, tak ihned po zaplacení ztrácí určitou hodnotu, kdežto u ojetého cena neklesá tak rychle. N ákup staršího vozu s sebou ale nese zvýšená rizika,“ podotýká ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek. Před patnácti lety byl ještě automobil považován za luxus. Dnes je jeho získání mnohem jednodušší a podstatnou měrou k tomu přispěly právě autobazary. A to přesto, že jejich pověst není valná. Proč je tomu tak? „Možná proto, že si lidé myslí, že provoz autobazaru zvládne každý. A dělá to různými způsoby,“ naznačuje majitel pražského autobazaru Arho Ivo Hofman. Počet těchto živností mu dává za pravdu - autobazarů jsou v České republice na tisíce. Jen na území hlavního města Prahy se jich podle kvalifikovaného odhadu magistrátních úředníků nachází až čtyři sta.
POZOR, PŘICHÁZÍ AAA!
Určitě nejznámějším autobazarem, jenž nejvíce ovlivnil branži a celou českou veřejnost, je společnost AAA Auto. Prodejreklamní kampaň tolik peněz. Ale i dnešní mocná „áčka“ s miliardovými obraty, která výrazně ovlivnila zdejší konkurenci, startovala ve skromných podmínkách. „Když společnost před lety začínala, měla jen provizorní kancelář a jednoho zaměstnance, dnes je jich už 1670. Základem úspěchu je být vždy o krok napřed ve srovnání s konkurencí. Příkladem je zavedení výkupu za hotové nebo poskytování garance legálního původu na každý vůz,“ obhajuje pozici jedničky na trhu tisková mluvčí AAA Auto Magdaléna Drsová.
ZÁKAZNÍK SE DÍVÁ Zkušenější jsou nejen prodejci, ale i zákazníci. „Troufnu si říci, že když dnes lidé přijdou do bazaru, tak už jsou natolik chytří, že vyžadují původ vozidla. Polovina zákazníků nebude chtít auto dovezené, protože ví, že importovaný vůz je problém. Je zpravidla nějak bouraný, obvykle opravovaný, s nepotvrzenými kilometry. Je tam větší riziko, že si člověk naběhne,“ shrnuje své zkušenosti majitel pražského autobazaru Autostart Jiří Faistauer. V Top-caru proto vozy prověřují nákladným digitálním zařízením, které odhalí „bouračky“ díky mikrotrhlinám v laku. Krédem autobazaru je doložit celou historii importovaného vozu a přen svědčit zákazníka o legálním původu automobilu. Náležitou pozornost kupujícím věnuje imajitel Autobazaru Petr Marek z Nového Jičína: „Člověk už musí být větší profesionál než kdysi. Také poptávka již není tak vysoká a je třeba si více vážit zákazníka.“ BÝT POCTIVÝ SE VYPLATÍ Čeho by se měl majitel autobazaru určitě vyvarovat? Především nepoctivosti a pochybných kšeftů s pochybnými lidmi. „Pokud máte autobazar, tak si ho musíte někam zařadit klientelou. Když jsem začínal, věděl jsem, kam nechci zajít. Přijde-li někdo s igelitovou tašku a nabídne poklice na felicii, které jsou evidentně kradené, vyhodím ho. Věřím, že zločin komunikuje a lidé se to dozvědí. Jinak bych měl igelitových tašek týdně deset. To samé kradená auta. Jedině tak se můžete dopracovat k relativně čistému bazaru,“ říká jeden z majitelů, ale nepřeje si uvádět jméno. Dobře ví, že řada jeho kolegů má jiná měřítka a nechce si zadělávat na problémy. N epoctivost lidí ovšem funguje i obráceně. „Začíná to tím, že při prodeji do komise »zapomenete« říci, že vám v autě něco bouchá, a pokračuje, když si vezmete auto na leasing a pak ho u nás prodáte,“ uvádí Jiří Faistauer z Autostartu. DŘE TO, ALE JDE TO
Těsno na trhu, malé marže, mnohdy problematické zboží. Vyplatí se tedy ještě dnes otevřít vlastní autobazar? „Přestože založení úspěšného autobazaru se může zdát na první pohled jednoduché, při současné konkurenci je to kumšt. Musíte tomu dát něco navíc,“ tvrdí Magdaléna Drsová z AAA Auto. S tímto názorem souhlasí i Zdeněk Frkal z Top-caru. Prodej vozidel proto doplňuje dalšími službami, třeba pneuservisem, aby se přibližoval úrovni prodeje nových aut. Stejnou cestou se vydalo také Auto Esa. „Za každoročním růstem tržeb stojí rozšiřování služeb,“ podotýká Jan Kiss. Snahu nabízet komplexní služby však podle dlouholetého majitele autobazaru Arho Ivo Hofmana komplikují takzvané evidenční kontroly. „Zákazník musí odjet s vozem do stanice technické kontroly, vrátit se zpět a teprve poté na něj můžeme na základě protokolu vůz převést,“ stěžuje si. Třebaže se v branži podle prodejců podniká určitě hůře než před lety, stále zde existuje prostor pro slušný výdělek. „Už delší dobu se mluví o tom, že hlavně malé autobazary s pouhými několika vozy zmizí. Jsou tu ale pořád,“ uzavírá Zdeněk Frkal.
KOMISE, NEBO VÝKUP? Zásluhou společnosti AAA Auto se v Česku rozšířil fenomén takzvaného výkupu ojetých vozidel. Je sice rychlý, ale také méně výhodný, což někteří zákazníci stále těžko chápou. Zatímco v běžném komisním prodeji vozu za sto tisíc korun si majitel autobazaru ponechá dejme tomu pět procent (klient však musí čekat, až se vůz prodá), ve výkupu nabídne peníze „na ruku“, ale třeba jen sedmdesát tisíc. V tomto případě totiž přebírá nový majitel riziko případného neúspěšného prodeje na sebe a za tuto službu si nechá zaplatit. Filozofie a přístup ke klientům se v jednotlivých autobazarech liší. Například AAA Auto provádí pouze výkup, což mnohým nevyhovuje. „Chytří a školení lidé z vás po telefonu vytáhnou, kolik byste si představoval. Částku vám slíbí, ale když tam přijedete, tak vás náležitě »zpracují« a cenu stlačí dolů. Na tom je to postavené - takto jsem tam cestoval dvakrát,“ popisuje své zkušenosti Petr Horák z Neratovic. „Cena, kterou udávají naši operátoři na bezplatné telefonní lince, je pouze orientační a odpovídá ceně, kterou by daný vůz měl, pokud by byl ve vynikajícím technickém stavu. Konečnou cenu vozu určuje specialista výkupního oddělení až po podrobné prohlídce a s přihlédnutím k reálnému stavu vozu,“ oponuje mluvčí AAA Auto Magdaléna Drsová. CO POTŘEBUJETE K PROVOZOVÁNÍ AUTOBAZARU?**
* živnostenský list (jde o živnost volnou, k vydání není třeba doložit doklad o odborné způsobilosti)
* výpis z trestního rejstříku (ti, kteří již podnikali, musí navíc dodat potvrzení o bezdlužnosti z finančního úřadu a správy sociálního zabezpečení)
* podnikat lze od data ohlášení a poplatek činí tisíc korun
* povolení k provozování od místního úřadu
