Když přijde na dovolenou v zahraničí, mají turisté z Ruska tak trochu omezené možnosti. Kvůli napadení Ukrajiny před dvěma lety jim celá řada evropských i mimoevropských států zavřela dveře, a tak většina z nich tráví volné dny doma, nebo na místech, jako je Turecko, Gruzie či Spojené arabské emiráty. Tedy ve státech, které je na vlastním území vítají i přes stále trvající konflikt. Nově však dveře svým klíčovým spojencům tento měsíc otevřela i Severní Korea.
Země, jež Moskvě dříve dodala rakety a další vojenský materiál k použití proti sousední Ukrajině, nyní nabízí ruským občanům místo, kde mohou strávit „zimní dovolenou“. Konkrétně byl do Severní Koreje umožněn vstup zhruba stovce z nich, přičemž turisté strávili den v hlavním městě Pchjongjang a tři další v tamním, jinak opuštěném lyžařském areálu Masikrjong.
Izolovanou zemi bylo v únoru možné navštívit poprvé od vypuknutí pandemie. Fakt že tuto příležitost poskytl severokorejský režim jen Rusům, svědčí o jejich rostoucí popularitě. Ještě před covidem totiž tvořili největší podíl turistů Číňané.
Teleport do minulosti
Obecně je cestovní ruch, jehož zisky putují na podporu vlády diktátora Kim Čong-una, v KLDR ze strany úřadů přísně kontrolován. Takzvaně na vlastní triko tedy turisté do země vycestovat nesmějí, vstup je možný pouze v rámci organizovaných zájezdů s průvodci. Další turnus je podle CNN plánovaný na březen.
Cestování do diktaturou sužované země navíc není bez rizik. Za připomenutí stojí třeba příběh amerického studenta Otty Warmbiera, který byl v roce 2016 v Severní Koreji zadržen údajně kvůli pokusu o krádež politicky laděného plakátu. Zpět do USA se vrátil o 17 měsíců později ve vegetativním stavu a pár dní poté zemřel.
Obavy z cesty měl i ruský cestovní bloger Ilja Voskresenskij, který se do jinak uzavřené země vydal ze zvědavosti. Chtěl zjistit, jak se současná Severní Korea liší od tehdejšího Sovětského svazu, o němž mu vyprávěli členové jeho rodiny. „Když se podíváte na Severní Koreu, uvědomíte si, že vaše babička a dědeček žili kdysi stejně, jako žijí lidé tady. Je to jako teleport do minulosti. Ve městě nejsou absolutně žádné reklamy. Jediné, co je vystaveno, jsou stranická hesla, vlajky a podobně,“ říká pro CNN.
Čtyřdenní výlet do KLDR stál každého zhruba ze sta vybraných návštěvníků kolem 750 dolarů (asi 17 500 korun). V zájezdu byla kromě lyžování zahrnuta třeba návštěva Velkého památníku Mansudae, jenž je tvořený bronzovými sochami zesnulých vůdců Kim Ir-sena a Kim Čong-ila. Pro turisty bylo přichystané také vystoupení dětí z veřejného zařízení pro mládež v Mangyongdae.
Pozor na to, jak skládáte noviny!
Po celou dobu museli Rusové dodržovat přísná pravidla. Ta se týkala převážně focení a natáčení. „Byli jsme požádáni, abychom nefotili armádu nebo obecně lidi v uniformách, abychom nefotili staveniště ani žádnou z budov ve výstavbě,“ vysvětluje další z turistů Lena Bychcová s tím, že dostali přesné instrukce, jak zacházet se sochami, portréty a fotografiemi vůdců. „Pokud máte noviny nebo časopis s obrázkem vůdce, nemůžete noviny skládat tak, aby se portrét pomačkal,“ zdůrazňuje.
Cesta Bychcové do KLDR prý neměla nic společného s politickou situací, do země se vydala, aby poznala tamní lidi a navázala kontakty. Po návratu však nevěří, že je něco podobného v severokorejském systému vůbec možné. Minimálně ne bez něčí kontroly. „Cítili jsme, že se snaží vytvořit určitý obraz toho, jak pro nás Severní Korea vypadá. Ale některé detaily prozrazovaly, že to není tak úplně pravda, že ve skutečnosti tam žijí jinak,“ dodává.
Ostatně, na rozdíl od kritiky režimu Vladimira Putina, komentování diktatury Kim Čong-una ve své zemi Bychcová zakázané nemá. Zrovna minulý týden byl v ruském Jekatěrinburgu zatčen 33letý dvojí občan Ruska a Spojených států a obviněn z toho, že cizí zemi poskytl finanční prostředky, jimiž podpořil jeho aktivitu proti bezpečnosti Ruska. To jinými slovy v překladu znamená, že daroval 51 dolarů na ukrajinskou charitu.