Zapomenuty jsou špalek a sekerka na štípání polínek. Ten, kdo ve vyspělých státech chce topit dřevní hmotou, může začít topit biopeletkami, kterých se uživatel nemusí ani dotknout. V yrobeny jsou průmyslově a k zákazníkovi je například v Rakousku doveze cisterna, z níž putují přímo do sklepa.
Zapomenuty jsou špalek a sekerka na štípání polínek. Ten, kdo ve vyspělých státech chce topit dřevní hmotou, může začít topit biopeletkami, kterých se uživatel nemusí ani dotknout.
V yrobeny jsou průmyslově a k zákazníkovi je například v Rakousku doveze cisterna, z níž putují přímo do sklepa. Zde jsou šnekovým podavačem automaticky dopravovány do kotle. „Topné biopeletky jsou vysoce perspektivním, sypným fytopalivem s vysokou výhřevností,“ tvrdí Václav Sladký z V ýzkumného ústavu zemědělské techniky, který je předním českým odborníkem na využití biomasy. Biopeletky se vyrábějí lisováním z čisté dřevní hmoty, pilin, někdy s malým přídavkem organických pojiv, průměr mají od 6 do 20 mm s délkou do 40 mm. Piliny od katru se musí sušit, protože obsahují kolem 45 procent vody. V e výhodě jsou dřevozpracující podniky s truhlářskou výrobou, které do peletek zpracovávají suchý odpad. K předním tuzemským výrobcům patří firmy Pelletia Hradec Králové, Biomac T rade Uničov nebo V erner-Ekostar Zbytniny. „Peletky splňují nejvyšší požadavky na kulturu a pohodlí vytápění objektů, při nákladech srovnatelných s ušlechtilými fosilními palivy a vysokým ekologickým efektem,“ dodává Sladký. Odborníci podle něho přijali před několika lety možnost topení peletkami s nedůvěrou a spíše sázeli na dřevní štěpku, polínka, případně luxusnější dřevní brikety. Během několika let se ale trend vytápění dřevní hmotou obrátil k peletkám. V loňském roce například Rakousko vyrobilo 90 tisíc tun peletek a v roce 2005 jich má spalovat 350 tisíc tun. V e Švédsku se vyrábí asi 700 tisíc tun peletek. V e Spojených státech se spalují i ve velkých teplárnách. V České republice se vloni vyrobilo asi 20 000 tun peletek, většinu z nich firmy exportovaly do Rakouska, částečně Německa. T uzemské firmy mají zkušenosti také s výrobou kotlů na spalování peletek. Například již před deseti lety zkoušeli v Agrostroji Jičín poprvé zařízení na spalování peletek dovezených ze Švédska. Na letošním Aqua-thermu firma Ponast V alašské Meziříčí představí první v tuzemsku vyrobený speciální automatický kotel na spalování peletek. Kotel může být napojen na prostorový termostat, dosahuje účinnosti 85 procent a vyznačuje se jednoduchou obsluhou.
Bodové porovnání vhodnosti, tržních a užitných hodnot dřevních paliv
Druh paliva
Ukazatel vhodnosti Polena, Dřevní Brikety Pelety
polínka štěpka
Pohodlí při využívání 1 2 1 3
Spolehlivost dodávek 2 1 2 2
Spolehlivost kvality 1 1 3 3
Náklady na kotel 2 2 2 3
Provozní náklady 3 3 1 2
Venkovská výtopna 1 3 1 2
Venkovský domek 3 3 1 2
Městský domek (ústřední topení) 3 1 1 3
Městský domek (lokální topení) 3 1 2 3
Městská výtopna (dálkové vytápění) 1 3 1 3
Celkem vhodnost 20 20 15 26
POZNÁMKA: PŘIDĚLENÍ TŘÍ BODŮ ZNAMENÁ NEJLEPŠÍ HODNOCENÍ
PRAMEN: VÝZKUMNÝ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY
