Téměř tři čtvrtiny domácího odpadu končí v Česku na skládkách. Podle Bruselu je to příliš. Stát má nyní plán, jak finančně podpořit obce, aby místo skládek raději stavěly moderní spalovny.
Autor: Martin Siebert
Evropská unie požaduje radikální omezení skládkování bioodpadu. „Ukládá to evropská směrnice 99/31/ES, za jejíž neplnění nám hrozí kromě mezinárodní ostudy také velké finanční postihy,“ připomíná Stanislav Cieslar ze společnosti AF Power Agency. V roce 2010 by mělo být skládkováno o čtvrtinu méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995. V roce 2013 o polovinu, a v roce 2020 dokonce o 65 procent méně.
Česká republika tyto požadavky bohužel neplní. Na skládkách končí 71 procent odpadů z českých domácností, bioodpad přitom zůstává nevyužit. Švýcarsko naopak skládkuje méně než 2,5 procenta svých odpadů. Více než stovka specialistů z oboru, investorů, dodavatelů technologií a dalších slyšela na nedávné pražské konferenci o komunálním odpadu silnou kritiku stávající situace. „Ve využívání odpadu jsme bohužel hluboce pozadu za vyspělými státy. Nyní recyklujeme 21 procent komunálního odpadu. Německo, Rakousko, Nizozemí a Belgie jsou dlouhodobě nad padesáti procenty,“ vysvětluje Daniel Vondrouš z ministerstvaživotního prostředí a šéf poradců dosavadního ministra Martina Bursíka.
Poplatky snížívýhodnost skládkování
Ministerstvo už má představu o možném vývoji nakládání s komunálním odpadem. V roce 2020 by se měl komunální odpad využívat materiálově ze 40 procent (v roce 2007 to bylo 21 procent), ve stávajících spalovnách se energeticky využije ze 13 procent (oproti8 % v roce 2007) a skládkování neupraveného odpadu klesne ze 71 procent na čtvrtinu. Zbývajících 22 procent komunálního odpadu bude nutné zpracovat v nových kapacitách – například v zařízeních pro mechanicko-biologickou úpravu odpadu a ve stávajících energetických kotlích upravených pro spoluspalování odpadu nebo ve spalovnách.
„Pokud zvýšíme poplatky za skládkování, využití odpadu bude, věřím, výhodnější než nyní,“ představuje plány ministerstva Vondrouš. Poplatky bude podle něj odvádět provozovatel skládky a stanou se příjmem obcí se skládkou, krajů a Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Výnosy se budou reinvestovat zejména do zlepšování nakládání s odpady. Příjem poplatků ze skládkování komunálních odpadů nyní činí 500 korun za tunu a finance jdou ve prospěch obcí se skládkou, kterých je zhruba 150. V roce 2011 až 2012 by měly navíc dostat 100 korun za tunu SFŽP a další stokorunu konkrétní kraj, kde skládka leží. V roce 2015 by již ale kraj měl dostat 400 korun za tunu odpadu a fond taktéž 400 korun za tunu odpadu uloženého na skládce. „Toto by měl být podle ministerstva impulz k tomu, že odpad se bude skládkovat méně a efektivnější bude jej využít,“ říkáVondrouš.
Obce se skládkami by měly mít výnosy ve výši asi dvou miliard korun, což je kompenzace za dopady provozu skládky. Kraje by si mohly přijít na 700 milionů až 2 miliardy korun a budou mít povinnost využít finance pro oblast životního prostředí, zejména nakládání s odpady. Totožné výnosy by měl zase SFŽP rozdělit na projekty pro zlepšení nakládání s odpady. „Ministerstvo dále vyčlenilo na podporu těchto projektů 13,8 miliardy korun z evropských fondů a z prostředků SFŽP pro období 2007 až 2013,“ říká Vondrouš.
V zahraničí odpad hřejei svítí tisícům lidí
„Zkušenosti ze států s vyspělým odpadovým hospodářstvím ukazují, že růst množství odpadů lze stabilizovat a lze nalézt funkční ochranu životního prostředí před antroposférou. Spalování odpadů spojené s výrobou energie je rozšířený a akceptovaný způsob jejich využívání, a je to vedle látkového či materiálového využívání odpadů významný nástroj ke zmenšení množství odpadu určeného k uložení na skládku za účelem odstranění,“ vysvětluje Jaroslav Hyžík z E.I.C. (Ecological and Industrial Consulting).
„Spalování komunálního odpadu bychom se neměli bát,“ naznačuje Jiří Čenský z firmy AVE CZ odpadové hospodářství. Výhod termického využití odpadů je podle něj mnoho. Nejde přitom jen o zisk energie v podobě tepla a páry. „Snižuje se i množství plynů vznikajících skládkováním. Přínosem je i hygienické zpracování odpadů. Řeší se tím problematika využití frakcí z mechanicko-biologické úpravy komunálního odpadu a lze zpracovat nevyužitelné odpady bez potřeby dalších úprav, odstranit, respektive cíleně zachytit škodliviny, kontrolovat produkce emisí,“ dodává.
Například zařízení s fluidním spalováním využívá vytříděné a jinak nevyužitelné obalové materiály, dále pak absorpční činidla, odpadní dřevo a kaly z čistíren. Kapacita činí až 300 tisíc tun ročně a zařízení vytváří 110 megawattů tepelného výkonu. Spalovna navíc produkuje páru pro přímé procesní průmyslové využití.
Spalovna komunálního odpadu typu WAV zase termicky využívá zbytkový domovní odpad po primárním vytřídění využitelnýchsložek, průmyslový odpad s charakterem domovního odpadu a velkoobjemového odpadu. Roční kapacitu má dokonce více než 300 tisíc tun a produkuje 45 megawattů tepelného výkonu, výrobu elektrické energie zhruba pro 60 tisíc domácností. Jde o nejmodernější spalovnu odpadů ve střední Evropě.
OBCE ZLIKVIDUJÍ ODPAD
Nakládání s komunálním odpadem je od tohoto měsíce levnější. Snížení ceny obcím za likvidaci odpadků obyvatel přineslo vyjasnění výkladu zákona o dani z přidané hodnoty (DPH). Předcházející zákon totiž přesně neurčoval, jaké náklady se smí nebo nesmí do snížené sazby započítávat. Podle novely, která je účinná od 1. dubna, jde kromě zpracování odpadků i o jejich sběr, svoz v rámci obce a také převoz ke zpracovateli. Svaz měst a obcí České republiky ve spolupráci s Českou asociací odpadového hospodářství prosadil toto rozšíření činností v rámci nakládání s komunálním odpadem, na které se vztahuje snížená sazba daně z přidané hodnoty. Faktury za dubnové odpadové hospodaření už tak budou v příštím vyúčtování levnější o deset procent.
Zemský odpadový svaz Horního Rakouska vypsal výběrové řízení na odstraňování domácího odpadu a velkoobjemového odpadu zhruba 55 tisíc domácností z Horního Rakouska. Střednědobě jsou téměř všechny objemy domovního a velkoobjemového odpadu z Horního Rakouska tepelně upravovány v zařízení WAV. „Krajské odpadové svazy dodávají po smluvně zaručenou dobu 17,5 let své objemy do WAV za pevnou cenu za tunu. Dodání do WAV organizují krajské odpadové svazy autonomně s regionálními odpadovými firmami,“ vysvětluje princip Čenský.
Severní Morava jde příkladem
„Neexistuje žádný rozumný důvod, proč bychom neměli využívat obnovitelnou energii, která je obsažena ve zbytkovém, jinak nevyužitelném komunálním odpadu,“ říká Miroslav Novák, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje a předseda komise Asociace Rady krajů pro životní prostředí a zemědělství. „Část veřejného mínění zmanipulovaná různými aktivisty s podporou skandalizujícího přístupu médií přes zřejmou absenci logických argumentů bude neústupně proti, přestože široká veřejnost řešení jako nutnost, myslím, akceptuje,“ dodává Novák. Ten je zároveň představitelem Krajského integrovaného centra, které si klade za cíl podporovat výstavby spaloven v kraji. Memorandum podepsalo pět velkých měst v tomto regionu.
Tuny odpadků mohou vyhřátstovky domácností
„Současný postoj ministerstva životního prostředí ke spalovnám je neudržitelný, a proto při dostatečně silném politickém tlaku by měla být prosazena výstavba spalovny jako nejlepší řešení pro Moravskoslezský kraj,“ říká Novák. Podle něj by bylo dosaženo poklesu o zhruba 180 tisíc tun ročně skládkovaných komunálních odpadů. Dalším ziskem budou teplo a elektřina ve výši 1,136 milionu gigajoulů za rok, což představuje asi 23 tisíc megawatthodin ročně. „Přizpůsobovat projekt v hodnotě několika miliard korun současným názorovým postojům vedení ministerstva s sebou ale nese zásadní provozně ekonomická a další dlouhodobá rizika pro investora i občany a tyto dopady daleko přesahují funkční období ministerských vedení,“ připomíná Cieslar. Šéf Bursíkových poradců Vondrouš ale v minulých dnech zopakoval stanovisko ministra, že rezort je připraven ještě letos změnit nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství ČR a následné závazné dokumenty tak, aby se projekty spaloven mohly ucházet o podporu z Operačního programu Životní prostředí. „Je to zásadní a revoluční posun ve výchozích podmínkách pro realizaci projektu,“ dodává Novák.
