FORTUNA ALIAS MICHAL HORÁČEK: Svých patnáct let podnikání nechce bývalý majitel Fortuny Michal Horáček bilancovat. Jediné, o co se prý může opřít, je suma, za kterou svůj podnik prodal. A s ní je spokojen.
| |
|Michal Horáček. foto: Jan Schejbal |
FORTUNA ALIAS MICHAL HORÁČEK:
Svých patnáct let podnikání nechce bývalý majitel Fortuny Michal Horáček bilancovat. Jediné, o co se prý může opřít, je suma, za kterou svůj podnik prodal. A s ní je spokojen.
Michalu Horáčkovi snad nikdo nemůže upřít právo komentovat 15 let českého podnikání. Nejen proto, že patřil k úspěšným podnikatelům, ale především proto, že jeho Fortuna byla pravděpodobně vůbec první akciovou společností založenou po listopadu 1989 v Československu výhradně fyzickými osobami.
AŽ TEHDY JSME BYLI PLNOLETÍ
Podnikání v sázkovém byznysu upravoval speciální zákon, který nařizoval odvádět veškerý zisk státu. Ale to se chvíli po zrození Fortuny změnilo. „Fortunu jsme založili v březnu 1990 a v květnu už byl nový zákon, který tuto povinnost rušil,“ vzpomíná Horáček. Bývalý černý bookmaker vybudoval během patnácti let obří obchodní říši, rozkládající se na území s 55 miliony obyvatel.
Po roce 1989 se podle Horáčka všichni, bez ohledu na věk, stali svým způsobem plnoletými. „K právům, možnostem a svého druhu povinnostem plnoletých patří, aby se svým životem něco podnikli,“ vysvětluje Horáček. A tak začal spolu s dalšími společníky podnikat. Síť poboček sázkové kanceláře Fortuna překročila hranice Česka, Slovenska i Polska.
Za největší překvapení svého patnáctiletého působení považuje Horáček fakt, že on a jeho společníci sami překvapovali okolí. Třeba tím, že bankovní úvěry spláceli, a to dokonce v předstihu. „To byla tehdy vskutku raritní strategie,“ vzpomíná Horáček. A vyzdvihuje fakt, že cesta jejich podnikatelského úspěchu nestála na privatizaci už fungujícího podniku nebo založení investičního fondu, nakládajícího s penězi jiných lidí.
Při podnikání mu, jako u většiny dalších podnikatelů, stát příliš vstříc nevycházel. Naopak se musel se státními úředníky dohadovat při kontrolách na výkladu nejrůznějších pravidel. Na důkaz dobré morálky a čestného podnikání má ovšem Horáček výsledky hloubkových auditů, které před prodejem Fortuny provedli renomovaní auditoři: „Nic podobného kostlivci v našich skříních nezávislé kontroly neodhalily,“ říká.
LUXUS FINANČNÍ JISTOTY
Přes svou bohatou kariéru - nebo možná právě proto -Horáček příliš bilancovat nechce. Jediné, co prý nakonec může nabídnout, je konečná suma, za kterou svou firmu prodal. A ta suma ho prý nadmíru uspokojila. Podnik, který se třemi společníky kdysi založil, nakonec na sklonku loňského roku převedl na investiční skupinu Penta. Cena obchodu nikdy nebyla zveřejněna, ale spekulovalo se o sto milionech dolarů.
Okamžikem prodeje Fortuny a dalších s ní spřízněných společností se Michal Horáček podle svých slov přestal považovat za podnikatele. Plánoval, že nechá peníze pracovat za sebe a znovu se bude věnovat umělecké tvorbě. V prosincovém rozhovoru pro Profit prozradil, že by chtěl v nejbližší době napsat román. Ale to se zatím nepodařilo. „Nicméně první půlku roku jsem psaní věnoval. Napsal jsem libreto hry se zpěvy, jmenuje se to Zvláštní kurýři a je to komplet ve verších. Teď se s tím chvíli potěším, pak to zahodím a napíšu znovu. Ano, takový luxus poskytuje pěkné finanční zabezpečení,“ pochvaluje si Horáček.
