Češi mají snahu se v IT přeceňovat, říká šéf společnosti LogicaCMG
Na konci loňského roku odešel Pavel Kalášek z české pobočky společnosti Hewlett-Packard (HP), v níž posledních devět let působil jako generální ředitel. Od začátku letošního roku vede z pozice generálního ředitele českou pobočku společnosti LogicaCMG s působností pro celý region střední a východní Evropy. „O tom, že se vrátím do služeb, jsem přemýšlel minimálně tři roky. V HP vše fungovalo, naučil jsem se produktový byznys, ale služby mne stále přitahovaly. Navíc informační a komunikační technologie vnímám spíše z pohledu nalézání řešení pro zákazníka, ne tak, že někde postavíte sebevýkonnější počítač,“ říká Kalášek v rozhovoru pro týdeník EURO.
EURO: Jak ředitel české pobočky HP, nejsilnější počítačové firmy světa, dospěje k rozhodnutí odejít z takové pozice? KALÁŠEK: Ten hlavní důvod je v mé profesi. Původem jsem matematik a většinu svého profesionálního života jsem strávil v softwaru jako designér, programátor, analytik, ale i člověk zodpovědný za obchod. Do HP jsem přišel, abych pomohl založit divizi profesionálních služeb, což se podařilo. Zhruba před třemi lety mě začalo lákat, že svůj profesionální život zakončím ve službách. Poté přišlo spojení s Compaqem a možnost řídit integrační projekt, což je příležitost, která se neodmítá.
EURO: Fúze HP a Compaqu se v Česku poměrně vyvedla. Ani to vás nepřimělo zůstat i nadále v HP? KALÁŠEK: V rámci regionu rozšířené Evropy, což jsou země od Jižní Afriky po Rusko, Izrael a Turecko, Střední východ a vše mezi tím, byla Česká republika z hlediska Hewlett-Packardu dvakrát v posledních třech letech vyhlášena zemí roku. Jen jednou nám cenu „vyfoukl“ Izrael. Úspěch mi dal určitou možnost přemýšlet o tom, že bych začal dělat něco jiného, a do toho přišla nabídka od společnosti LogicaCMG, která byla zajímavá. Jednak to je obor služeb, který mě stále láká, za druhé to byla záležitost, která souvisela s expanzí LogicaCMG v rámci regionu. Víceméně všechny firmy, které jsou dnes našimi partnery či konkurenty, region centrální a východní Evropy již deset let bezezbytku pokrývají, což není náš případ. LogicaCMG je přítomna na trhu v České republice, na Slovensku a drobně také v Maďarsku. Dá se říci, že expanze, o kterou se snažíme, byla hlavní věcí, která mne na té nabídce zaujala. HP je perla v mém profesním životopise, ale říkal jsem si, že když nezměním práci teď, tak zůstanu v HP do penze. A potom bych si třeba říkal, zda mně náhodou někde něco neuniklo…
EURO: Zmínil jste expanzi LogikyCMG v rámci středoevropského regionu. Na jaké trhy se hodláte zaměřit především? KALÁŠEK: Na vše, co se nazývá centrální a východní Evropou. Zajímají nás všechny trhy, které jsou na východ od Prahy, včetně rakouského. Víc zatím nemohu komentovat. Budeme muset volit metodu chytré kombinace akvizic a přirozeného růstu. A v okamžiku, kdy se objeví slovo akvizice, musím mlčet jako hrob.
EURO: Byznys, který chcete dělat v dalších zemích regionu, vychází z toho, s čím jste uspěli v Česku? KALÁŠEK: Není to tak úplně přesné. My, jako Češi, máme trochu snahu se přeceňovat, že jsme na špici tohoto regionu. Ale není to tak. Existují země, od kterých by to málokdo čekal, které jsou dnes v určitých oblastech informačních a komunikačních technologií dále než my. Byznys není o tom, že když přijdete například do Bulharska s tím, co jste udělal v České republice, tak všichni „padnou na zadek“ a řeknou „hurá, to je super“. Samozřejmě je naší snahou využívat opakovaná řešení, která již fungují, ale v tomto směru máme poměrně velkou rezervu. LogicaCMG je dnes nejsilnější ve Velké Británii a Nizozemsku, což jsou země, z nichž pochází původní Logica a původní CMG. Na těchto trzích je firma silná, má tam spoustu zajímavých řešení, která se budeme snažit zopakovat v tomto regionu. Samozřejmě chceme využít i toho co se podařilo jak v Česku, tak na Slovensku, to bude základ.
EURO: Jaké míry penetrace konzultačními službami dosahují trhy, na které hodláte vstoupit, v porovnání s českým? KALÁŠEK: Odpověď na tuto otázku je stejná ať jde o Českou republiku, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko nebo kteroukoli jinou zemi z regionu. Prostor na trhu je vždy určitým způsobem pokryt. V některých zemích převažují zahraniční nadnárodní společnosti, v jiných zase lokální hráči. Vždy je to buď o snaze utrhnout kus koláče, který již někomu patří, nebo je potřeba v rámci rozšiřování trhu - tedy toho koláče - začít budovat svůj vlastní klín. Tedy jak se bude rozšiřovat trh, tak si na něm najít své místo.
EURO: Předpokládáte, že budete spíše budovat svůj vlastní díl koláče, nebo uvažujete v rámci expanze i o převzetí některého z potenciálních konkurentů? KALÁŠEK: Předpokládám obojí. Kdybychom si nevěřili, že jsme schopni konkurenci vzít určitou část trhu, tak bychom neměli právo na velký život. Přece jen, konzultační byznys není o tom, co vám někdo milostivě smete se stolu, když to znovu přirovnám k jídlu. Jde o to, zda se stanete u onoho stolu tím, kdo má právo, aby měl vlastní talíř a příbor. A mezi takové hráče na trhu se chceme dostat.
EURO: Kolik konzultačních firem, které mají svůj „talíř a příbor“, existuje v České republice? KALÁŠEK: Největší hráči na trhu služeb včetně nás mají v současnosti podíl od čtyř do osmi procent. Na právoplatné místo u stolu dnes stačí mít kolem dvou tří procent. To už můžete říci: „Já jsem tady taky.“
EURO: Zmínil jste se, že se občas přeceňuje technologická vyspělost České republiky V čem se z technologického pohledu liší Česko od ostatních středo a východoevropských zemí? KALÁŠEK: Pokud se vezme poměr investic do informačních a komunikačních technologií k hrubému domácímu produktu, je Česká republika určitě na špici centrální Evropy. A možná nejen tohoto regionu. Vzpomínám-li si dobře, procento investic do IT vůči HDP bylo nad průměrem Evropské unie ještě před rozšířením Evropské unie. Problém je však v tom, z jak velkého HDP se tento ukazatel vypočítává. Celkově vzato, Česká republika je pro řadu investorů, nejen z technologické branže, atraktivní. Máme výhodu v geografické poloze, máme krásnou Prahu, která sama o sobě spoustu investorů zajímá. Otázkou však zůstává, jak dlouho se nám tuto atraktivitu podaří udržet.
EURO: Proč by měla být ohrožena? KALÁŠEK: Na českém i slovenském trhu začíná být husto. Řada velkých firem na ně přesunuje své ICT aktivity, a my se můžeme „co nevidět“ dostat do situace, že to bude kontraproduktivní, protože cena odborné pracovní síly bude růst rychleji, než bychom si přáli. To je bohužel špatně, protože v návaznosti na to zkolabuje celý systém. Brzy se může stát, že Česko postihne to, co západní Evropu před pár lety. Tedy že se firmy budou stěhovat dál na východ, že z Česka bude jen tranzitní země. V souvislosti s tím si musím také položit otázku, zda naše školství bude produkovat tolik lidí, abychom vůbec byli schopni vše utáhnout.
EURO: Myslíte si, že Česká republika nemá dostatek schopných lidí? KALÁŠEK: Můj dlouhodobý názor je, že kapitál a pracovní příležitosti se budou stěhovat jen do oblastí, v nichž bude vybudovaná skutečně špičková infrastruktura a kde bude dostatečný počet vzdělaných lidí. A v tomto směru máme co dohánět. Vzpomeňme na případ, kdy do Česka stěhovala velká logistická společnost (DHL – pozn. red.) své obrovské datové centrum a potřebovala najednou stovky lidí. Řada osob, které za to byly zodpovědné, se těšila z toho, jak je bezvadné, že tu máme spoustu šikovných odborníků. Jenže když půjdete trochu do hloubky, zjistíte, že stavy zaměstnanců té firmy nebyly naplněny zejména z „univerzity“ X či Y, ale hodně z „univerzit“, jako je HP, IBM, či LogicaCMG. To je problém, protože potřebnou míru odbornosti vytvářejí IT firmy, a už ne tolik vysoké školství. A také dochází k neúnosnému přetahování zaměstnanců z jedné strany na druhou. Což zase roztáčí eskalační spirálu ohodnocení a mezd.
EURO: Co by měla Česká republika udělat, aby se nestala jen tranzitní zemí směrem na východ? KALÁŠEK: Musíme vytvořit atraktivní prostředí z hlediska infrastruktury a vzdělanosti našich lidí, aby pro firmy bylo zajímavé zde zakládat svá technologická centra, takzvané clustery. Někteří politici často hovoří o tom, že je Česká republika ohromně atraktivní i tím, že je levnější. Samozřejmě, je to výhoda, naše výhoda a příležitost začíná v nižších nákladech. Ale dál to musí být také o jiných výhodách, o oné infrastruktuře, o kultuře, o kvalitě života a samozřejmě o úrovni vysokého školství.
