PODNIKATELSKÝ DOROSTJeště chodí do školy a už obracejí miliony. Mají zdravou drzost a odvážné plány, které vycházejí. Takoví jsou mladí čeští podnikatelé. Donedávna byli turbomotorem, který vháněl do tuzemského byznysu čerstvý vítr. Nyní ale odborníci bijí na poplach: Mladí dravci začínají být v českém podnikání ohroženým druhem!
PODNIKATELSKÝ DOROST Ještě chodí do školy a už obracejí miliony. Mají zdravou drzost a odvážné plány, které vycházejí. Takoví jsou mladí čeští podnikatelé. Donedávna byli turbomotorem, který vháněl do tuzemského byznysu čerstvý vítr. Nyní ale odborníci bijí na poplach: Mladí dravci začínají být v českém podnikání ohroženým druhem!
Mladí podnikatelé jsou živlem, který je pro ekonomiku v jistém ohledu nenahraditelný. Nebojí se riskovat, mají spoustu energie, přinášejí neotřelé nápady. O to nebezpečnější je trend posledních let. Lidí mladších 25 let začíná v českém podnikání rapidně ubývat. Zatímco v roce 1998 jich bylo ještě 58 tisíc, k loňskému roku klesl jejich počet na méně než polovinu. Zbylo jich už jen 25 tisíc. „Naopak roste počet podnikatelů v nejvyšším věku,“ doplňuje Jaroslav Novák z Českého statistického úřadu.
VLASTNÍ ŽIVNOST? RADĚJI FIREMNÍ AUTO
Podnikatelským asociacím dělá odliv mladé krve těžkou hlavu. Co situaci způsobilo? Zčásti jde prostě o odraz demografického vývoje. Česká populace stárne, takže stárne i podnikatelská veřejnost. Hlavní příčina je ale jinde. „Ano, mladí lidé opravdu nemají o podnikání zájem. Důvod? Ten je jasný. V této zemi jsou pro podnikání stále ještě velmi špatné podmínky. Mladí do něj nepůjdou, dokud nebudou mít šanci si na volné noze kloudně vydělat,“ říká předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda. „Proto se teď raději nechávají zaměstnat u někoho jiného za auto, služební telefon a dvacet tisíc měsíčně,“ dodává.
Příčinou je také to, že začít vlastní byznys je dnes složitější než dřív. „Prohlubuje se konkurence a je potřeba větší startovní kapitál,“ upozorňuje Jaroslav Novák. „V devadesátých letech byl boom, všichni se hnali do podnikání. Byla to výjimečná doba, která se už nikdy nebude opakovat,“ připojuje Karel Havlíček, místopředseda Asociace malých a středních podniků. Ten vidí k odlivu mladých lidí z podnikání ještě další příčinu. „Jdou raději pracovat do velkých firem, protože cítí, že tam čeká kariérní růst. Když podnikáte, jste sice na svém, ale vlastně už nikam nerostete,“ míní Havlíček.
STUDENT S PRIVÁTNÍM HOLDINGEM
Úbytek mladých štik je pro podnikání každopádně špatným trendem. Do byznysu totiž vnášejí mnoho potřebných impulzů.
„Pro ekonomiku je tato část podnikatelů nezbytná.
Mají elán, mají chuť, mají originální nápady. Jsou ochotni podstoupit daleko větší riziko, protože nemají co ztratit. Půjčí si víc peněz, jdou do nejistých projektů,“ říká Havlíček. „Vyučuji na vysokých školách a někdy se nestačím divit. Znám třeba studenta, který si po dvacítce doslova na koleně založil internetovou firmičku. Stále ještě studuje, ale po pár letech má vlastní holding pěti společností,“ vypráví s respektem.
Ani nedostatek zkušeností nemusí být jen nevýhodou.
„Mladistvou nezkušenost nelze a priori vnímat jako handicap. Právě díky ní jsou totiž lidé méně spoutáni svými předsudky. To je někdy důvodem, proč jsou pak velmi kreativní a originální,“ vysvětluje poradkyně Iva Moravcová z konzultační společnosti IQI.
Příkladem neotřelého přístupu je třeba nápad mladičké studentky Lindy Vavříkové. Ta založila firmu, která „prodává zážitky“. Můžete u ní koupit takové kuriozity, jako je projížďka bagrem nebo výuka vaření piva. „Teprve později jsme při průzkumy trhu zjistili, že podobné firmy už v různých částech světa dlouhodobě působí. Po krátkém zklamání se dostavila radost, že jdeme správnou cestou,“ říká Linda Vavříková. Její nápad se v Česku uchytil a obrat firmy letí v posledním roce raketově vzhůru. „V první polovině loňského roku byl obrat společnosti 121 tisíc korun. Letos to bylo za stejné období už 3,5 milionu. A to největší nárůst přichází teprve od září do prosince, tedy před Vánocemi,“ říká podnikatelka.
Mezi výhody mladých lidí patří podle Karla Havlíčka také to, že pro ně není nepřekonatelný problém, ani pokud firma zkrachuje: „Pokud se před třicítkou vrhnete do podnikání a nevyjde to, nic se neděje. Necháte se prostě někde zaměstnat a jdete dál. Horší je to pro člověka, kterému je padesát, ten už pak jen tak jednoduše nemusí práci najít.“
SUNDEJTE RŮŽOVÉ BRÝLE A NEVYHOŘTE Mladí nadšenci ale mají v podnikání i některé nevýhody. Jejich elán je dvojsečnou zbraní. „Někdy podstupují snad až přílišnou míru rizika. Nasadí si růžové brýle a pak si natlučou nos,“ upozorňuje Havlíček. Nevýhodou je také určitá netrpělivost. „Mají skvělé kreativní nápady, ale příliš velká uspěchanost jim nedovoluje zpracovat je do podoby podnikatelského plánu a začít podnikat. Mají často pocit, že vše trvá dlouho,“ vysvětluje Iva Moravcová.
Mladí byznysmeni také pracují s extrémním nasazením. Například devatenáctiletý majitel firmy Redboss Jan Řežáb, který letos získal titul Začínající podnikatel roku, přiznává, že někdy pracuje i šestnáct hodin denně. Podobné vypětí může podle Moravcové mladému člověku podlomit zdraví. „Typickým příkladem je syndrom vyhoření, který často následuje po velmi intenzívním dlouhodobém pracovním nasazení.“
Může pak také skomírat soukromý život a studium mladých podnikatelů. Moravcová ale uklidňuje: „Zdá se téměř nemožné zvládnout tolik věcí najednou. Je to ale pouze otázka efektivního plánování času.“
PODNIKATELÉ ZE ZÁKLADKY
I když mladých byznysmenů ubývá, rozhodně je v pelotonu českých podnikatelských osobností nepřehlédnete. Zejména generace, která vstoupila do byznysu v druhé půli devadesátých let, přinesla některé výrazné postavy.
Ikonou jejího úspěchu je zakladatel internetového portálu Seznam Ivo Lukačovič. Jeho firma se stala rychle lídrem trhu a sám Lukačovič se zařadil mezi nejbohatší muže České republiky. Hodnota portálu Seznam.cz v současnosti přesahuje miliardu korun. Mezi další webové guru patří také provozovatel portálu Lupa.cz Marek Antoš, který napsal knihu o internetu již v 16 letech.
Výraznou postavou je také jiný internetový podnikatel Robert Němec. Ten byl aktérem zajímavého právního precedentu. U soudu si vymohl osvědčení, které mu umožňovalo získat živnostenský list, přestože nebyl zletilý. V současnosti se Němec věnuje marketingu a pozornost na sebe poutá zejména sebevědomou inzercí svých služeb.
Příznačné je, že někdejší poloamatérští nadšenci z této generace se pomalu přehoupávají do středního věku a sami se stávají etablovanými profesionály. Další vlna podnikatelského dorostu, která by jim měla dýchat na paty, je už ale trošku prořídlá. A navíc, nynější junioři to mají těžší: útočí do plných. Trh je už obsazen.
V EGYPTĚ JE LÍP
Jak tedy zajistit, aby podhoubí nadějných podnikatelských talentů úplně nevymizelo? „Kouzelnou mastičku na to nemám. Opakuji, existuje jedině řešení. Stát musí vytvořit příznivější podmínky pro podnikání, aby mladé lidi lákalo. Pokud zůstaneme v tabulkách podnikatelského prostředí stále za Egyptem nebo Bulharskem, tak bude mladých soukromníků i nadále ubývat,“ shrnuje Bedřich Danda.
Karel Havlíček ale připojuje na závěr optimistickou poznámku: „Mladí talentovaní naštěstí nezmizí. Jdou sice do velkých firem, ale pomáhají tak rozjet ekonomiku, odvedou spoustu peněz na daních. Takže ani tam se z pohledu ekonomického přínosu pro Českou republiku neztratí.“
