Stěží by se našlo čtení nudnější a nezáživnější. Přesto bylo očekáváno s napětím hodným bestselleru sezony. A zatím je to jen čistě právnický dokument, je to jen akcionářská smlouva SPT Telecom. Když byla minulý týden oficiálně zveřejněna, zjistilo se, že skutečně neobsahuje nic víc a nic míň než to, jaké jsou povinnosti a jaká jsou práva dvou největších akcionářů firmy, tedy Fondu národního majetku a nizozemsko-švýcarského konsorcia TelSource, a co se od firmy do konce roku 2000 očekává. Protože smlouvu podepsali zástupci obou těchto stran plus představitelé SPT Telecom a protože žádný z účastníků si nikde nestěžoval, že smlouva není plněna, lze ji bezpochyby pokládat za platnou. A protože Fond národníh o majetku je v principu státní organizací, zdá se být absurdní tvrzení, že by o dokumentu a o jeho plnění nechtěl informovat orgán, pod který oblast telekomunikací patří. Tedy ministerstvo dopravy a spojů.
Přesto se o věhlas tohoto nudného čtiva postaral právě Antonín Peltrám, ministr telekomunikací, právě takovými absurditami. Svými výroky o tajemstvích, skrytých v právnických kličkách, vyvolal málem očekávání, že smlouva snad ve speciální m paragrafu určuje úplatky, které TelSource v Česku rozdával, jen aby se dostal k tak tučnému soustu jako je třetina Telecomu. Než však bude Telecom skutečně sousto tučné, je ho třeba ještě vykrmit: výživnou dietou bylo i těch asi pětačtyř icet miliard korun, které mu do žlabu nasypal, sotva přišel, sám TelSource.
Stal se tak vůbec největším přímým zahraničním investorem v této zemi. Tak velkým, že na něj připadá zhruba desetina všech zahraničních přímých investic, které dosud do České republiky přišly. Teprve za TelSource se řadí Volkswagen, který do Mladé Boleslavi přinesl 31miliard korun. Sice to zdaleka není tolik, kolik při námluvách sliboval, ale automobilce se pod jeho velením daří slušně. Stejně jako SPT Telecom, také Škoda Auto vydělává, stejně jako SPT Telecom, také Škoda Auto nabízí více a l epších produktů než dříve. A stejně jako je zatelefonování do Horní Dolní dražší než včera (pokud tam včera vůbec bylo možné telefonovat), tak se také za octávii platí víc než za škodovku 120 LS.
Najít důvod, proč si ministr Peltrám a potažmo celá sociálnědemokratická vláda zasedla na TelSource, není snadné a zřejmě nemá smysl hledat v něm racionální jádro. Peltrámovy obžalovávací formulace typu „Telecom mohl dosáhnout podstatně lepších výsledků totiž nelze ani zpochybnit. Je možné, že náš telekomunikační monopolista skutečně mohl dosáhnout lepších výsledků, ale stejně tak platí, že nemusel dosáhnout ani tak dobrých, jakých dosáhl. Lepších výsledků mohla dosáhnout koneckonců i Škoda Auto, což - na rozdíl od TelSourcu - její šéfové připouštějí. Škoda se omlouvá (nebo se snad vymlouvá) málo příznivou hospodářskou situací v této zemi: lidi neměli peníze, a tak auta nekupovali. Stejná argumentace by mohla posloužit i Telecomu: lidi (a firmy) neměli peníze, a tak netelefonovali.
Zdá se, že Peltrámovo soptění na TelSource bude mít nakonec kořen pouze v tom, že on sám ani nikdo ze stranických soudruhů nebyl u toho, když se rozhodovalo, zatímco Grégr při každé vhodné i méně vhodné příležitosti tvrdí, že nebýt jeho, smlouva s Volkswagenem by nebyla. Nebyla by s ním, byla by s jiným, protože - paralela se opět přímo vnucuje - stejně jako o Telecom, také o mladoboleslavský podnik se zajímal relativně velký počet zahraničních firem z oboru. Podle chování vládních činitelů to však vypadá tak, jako by ve frontě na Mladou Boleslav byli samí vzorní, zatímco zájemci o Telecom byli ochotni uplácet.
Dnes ovšem ani ministři české vlády nemohou očekávat, že ať už vzorní, nebo ke korupci náchylní zájemci budou stát ve frontě, jen aby mohli v Česku investovat. Hrozinky jsou vyzobány (pokud tu nějaké byly), v optimálním případě jsou k mán í firmy snad s perspektivou, ale jistě s dluhy. Přitom všechny předvedené i očekávané varianty revitalizačních vládních programů ve finále za tu skutečnou revitalizaci pokládají jen vstup zahraničního partnera. Neexistuje partner, který by šel do země, kde může očekávat iracionální slovní útočení. České přísloví říká, že mlčeti zlato. Němci mají jiné úsloví: Kdyby osel mlčel, byl by zůstal filozofem.