nádraží Rohový dům na Václavském náměstí památkovou ochranu nepotřebuje, budova na žižkovském nádraží si ji naopak zaslouží, rozhodla statečně ministryně kultury Alena Hanáková předtím, než položila funkci. „Jen pro představu – ta budova zahrnuje 65 tisíc metrů čtverečních a je větší než centrála ČSOB v Radlicích. Dlouhá je jako Václavák od Národního muzea po Vodičkovu ulici, šířku má dokonce dvojnásobnou,“ podotýká Leoš Anderle.
O památkovou ochranu funkcionalistického objektu požádalo v roce 2010 občanské sdružení Tady není developerovo. Sekyra Group bude muset objekt Českých drah koupit za cenu z roku 2006, která s tím nepočítala.
„Pro nás je to svízelná situace, soudit se ale nebudeme,“ dodává Anderle. Věří, že se mu podaří s památkáři domluvit v zájmu životaschopnosti budovy kompromisní řešení.
Nejmodernější kanceláře už v něm nikdy nevzniknou, obchody si uzurpuje konkurence, možná tedy sídlo nějaké státní instituce.
V úvahu přichází třeba nedaleký Státní filmový archiv, který přežívá v nevyhovujících prostorech. Rozsáhlý vnitřní dvůr budovy by mohl podle nápadu developera fungovat jako náměstí, kterým by projížděla tramvaj – čelní křídla budovy jsou nejméně hodnotná. Tramvajová trať tvoří osu celého území.
Tramvaj projede památkou Tuto ideu ostatně převzala také podkladová studie pro změnu územního plánu. Vytvořil ji Útvar rozvoje města (odborné pracoviště města) a je mimochodem už třetím podkladem v pořadí. A až nápadně se podobá první studii, kterou začal v roce 2005 vypracovávat architekt Jan Sedlák na popud radnice Prahy 3.
Když ji měl o rok později hotovou, vymínila si radnice, že chce vést středem území místo zklidněného bulváru čtyřproudovou silnici pro až 25 tisíc aut, tzv. Jarovskou spojku. Po dalším politickém otřesu se radnice proti zavádění dopravy dovnitř území ostře postavila. Developerovi mentální obrat v hlavách politiků nevadí – Žižkov pojal jako ryze rezidenční lokalitu a ta je náročná na splnění hlukových limitů. Studii, která počítá mimo jiné s parkem velkým zhruba jako Karlovo náměstí a školou, by měla nyní projednat městská část. A nemusí jít jen o formalitu. Žižkovské nádraží vyvolává velké vášně, přičemž představitelé sdružení Tady není developerovo mají své zástupce i ve vedení radnice. Sekyra Group optimisticky předpokládá, že by změna územního plánu mohla projít do voleb. Pokud se tak nestane, možná už bude muset počkat až na nový metropolitní plán v roce 2016.
Vykradené území Proměnu pozůstatku z dob, kdy byla Praha zásobována po železnici, komplikuje navíc majetková rozdrobenost. Už v roce 2005 prodaly České dráhy 4,1 hektaru společnostem Discovery Group a Grainger Trust za 136 milionů korun. O rok později firmy přikoupily ještě 7,1 hektaru. Menší část území ve východním cípu drží společnost RailReal – společný podnik Sudop Group (projekční kancelář s řadou zakázek pro dráhy) a Českých drah. Discovery Group se aktuálně chystá postavit na Žižkově obří nákupní centrum s administrativní nástavbou. Pokud se ale investorovi podaří monstrózní monolit zhmotnit, zbytek lokality půjde urbanizovat jen těžko. Nákupní centrum by území vykradlo kapacitně i komerčně. Město si uvědomuje, že lapsus je v tomto případě na jeho straně, a snaží se záměr zablokovat. Společnosti Discovery Group (známá je z odposlechů RoŽižkovské mana Janouška, který žádá vlivného úředníka města Petera Ďuricu o zavření oka nad obchodní transakcí firmy s dopravním podnikem na Palmovce) se podařilo před třemi lety překonat stavební uzávěru platící pro celé území. Ta měla zajistit právě koordinaci různých záměrů jednotlivých vlastníků. Jenomže ředitel Útvaru rozvoje města (ÚRM) Bořek Votava změnil v roce 2010 názor a následně rada města v čele s Bémem povolila developerovi výjimku. Dnes už drží Discovery Group v ruce územní rozhodnutí.
Pokud stavební úřad zamítne odvolání, které proti němu podal ÚRM, městská část Praha 3 a České dráhy, zbývá jen soud. „Nemám pocit, že se Žižkov rozvine krásným směrem.
Z možných řešení byly vždy zvoleny ty horší varianty. Nepodařilo se plány Discovery Group začlenit do revitalizace území, zároveň bez památkové ochrany nádražní budovy by se území dalo lépe vyřešit,“ konstatuje primátor Tomáš Hudeček.
Proměnu bývalého nákladového nádraží zkomplikovala ministryně kultury Alena Hanáková a obří „nákupák“
