Realisté v kampani zdůrazní bezpečnostní hrozby. Když uspějí, nakrmí české zbrojaře
Michal Moroz už nepůsobí tak mladě jako před sedmi lety. Tehdy třicetiletý byznysmen z bezpečnostní branže nastupoval za Věci veřejné na ministerstvo vnitra jako klíčový náměstek ministra Radka Johna. Svůj „smysl pro informace“, který ho živí od vysoké školy, ale zjevně neztratil. Během našeho rozhovoru pečlivě sleduje, jaké poznámky si z jeho řeči zapisuji. Dnes je Moroz tajemníkem, tedy „centrálním mozkem“ nové politické strany Realisté.
Ta vznikla na sklonku loňského roku za výrazné podpory jednoho z nejbohatších Čechů, spolumajitele investiční skupiny Penta Marka Dospivy.
Moroz s nápadem založit novou stranu koketoval už od roku 2012, kdy se za tímto účelem začal scházet s několika dalšími lidmi. Společně potom založili politický think tank Institut 2080, předstupeň regulérní politické strany. Vedle Moroze tvořili páteř skupiny exministryně informatiky Dana Bérová a předseda správní rady ruské Alfa Banky a spolumajitel investiční firmy Enern Petr Šmída. Právě oni dva posléze oslovili hamburského politologa Petra Robejška, aby se stal tváří celé iniciativy.
Robejšek pak svými euroskeptickými názory výrazně ovlivnil Michala Moroze.
O svém návratu do politiky začal Moroz uvažovat prakticky hned po odchodu z ministerstva vnitra, kde dělal v letech 2010 a 2011 náměstka Radku Johnovi. Dalo by se očekávat, že bude pokračovat ve spolupráci se superguru Věcí veřejných Vítem Bártou, který ho do exekutivy prosadil a už dlouho předtím patřil se svou ABL mezi Morozovy obchodní partnery. Nový Bártův politický projekt Úsvit však bývalého ministerského náměstka neoslovil. Proto Moroz začal vynakládat čím dál více energie na zatím neurčitý projekt s Robejškovou tváří. Na debatu do Florentina
Představy o nové pravicové politické síle, která by mohla reagovat i na stále důležitější téma bezpečnosti v české společnosti, začaly nabírat reálné obrysy zhruba před čtyřmi lety. Tehdy se totiž ke skupině Moroz-Bérová-ŠmídaRobejšek připojil Marek Dospiva.
Nikdo z uvedených lidí si však dnes přesně nevzpomíná, jak a kdy se Dospiva o projektu dozvěděl.
Moroz nepopírá, že ho s nabídkou spolupráce oslovil on sám.
„Těžko říct přesné datum, kdy se pan Dospiva začal o projekt zajímat.
Myslím, že to bylo někdy v průběhu roku 2013“ tvrdí Moroz s tím, že se s Dospivou vídal už delší dobu předtím „společensky“.
S příchodem Dospivy a jeho milionů se zvýšily i ambice celého projektu. Miliardář se účastnil přípravných debat skupiny ještě před vznikem samotného Institutu 2080. Skupina se scházela přímo v kancelářích Penty. Existenci institutu Dospiva také finančně podpořil. Proč jednoho z nejdůležitějších českých investorů tento politický projekt tak zaujal? „Hledá rovnováhu. Chce zabránit obrovské koncentraci moci, která hrozí, pokud letos Andrej Babiš vyhraje volby. Dospiva nechce, aby si Babiš tak jednoduše zprivatizoval stát,“ sdělil týdeníku Euro člen vedení Realistů, který si nepřál být jmenován.
Zhruba měsíc od založení evidují Realisté kolem stovky členů. Ovšem dalších asi 1500 lidí už jim zaslalo žádost o vstup do strany. Podporovatelů mají Realisté celkem 2500. Strana je přitom ochotna všechny tyto lidi přijmout ještě před podzimními sněmovními volbami.
„V nadsázce se podobáme startupu.
Jsme sice noví a malí, ale jsme dynamičtí a pohotoví. Rosteme velmi rychle a organicky, každý pomáhá, s čím se dá, dělá pro nás spousta dobrovolníků. Všichni investujeme svůj čas, znalosti i peníze do toho, aby byli Realisté úspěšní,“ říká Moroz. Svůj čas investuje i další člen nově vytvořeného „sboru zakladatelů“ Daniel Bartek, reklamní manažer s dlouholetou zkušeností. V minulosti stejně jako Moroz pracoval pro Věci veřejné. Bartek připravuje kampaň, která odstartuje na přelomu února a března. Cílem Realistů jsou zejména nerozhodnutí pravicoví voliči a také ti, kteří si podle Moroze „zaexperimentovali s Andrejem Babišem“ a on je zklamal.
Bezpečnostní hrozba
Úspěch hnutí ANO je pro Realisty velkou motivací. Například v tom, že české společnosti dnes tolik nevadí střet zájmů.
Právě konflikt vlastního byznysu s působením v exekutivě byl ještě před sedmi lety v případě Michala Moroze obrovským problémem, který se řešil mediálně několik měsíců, a tehdejší premiér Petr Nečas kvůli tomu dokonce Moroze označil za „bezpečnostní hrozbu“.
Nyní je ale atmosféra odlišná. Moroz při dotazu na svůj střet zájmů poukazuje právě na to, že velké části voličů nevadí působení Andreje Babiše ve vládě. Moroz už dnes navíc nevlastní bezpečnostní agenturu Moroz & Partner, kterou před sedmi lety právě kvůli působení na ministerstvu vnitra prodal. V bezpečnostním byznysu však stále podniká Morozův otec Ivan, mimochodem bývalý elitní rozvědčík Státní bezpečnosti ve švýcarské Ženevě. V branži se živí i Morozův bratr Petr. Ivan i Petr Morozovi působí ve společnosti Screening Solutions, která prověřuje zaměstnance firem a odhaluje různé podvody.
V potenciálním střetu zájmů ovšem není z vedení Realistů pouze Michal Moroz. I druhý nový tajemník strany Jiří Hynek přichází z bezpečnostního byznysu. Je prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, mezi jejíž klíčové členy patří mimo jiné Aero Vodochody ovládané Pentou Marka Dospivy nebo Česká zbrojovka, s níž v minulosti spolupracoval Michal Moroz. „S Michalem Morozem se znám dlouho. Ale nevím, kdo přesně mě oslovil, abych se zapojil do Institutu 2080,“ říká Hynek. Jeho hlavní motivace ke vstupu do politiky je přitom přímo esencí možného střetu zájmů. Hynek chce především pomoct k novým zakázkám českému zbrojnímu průmyslu, který jako prezident asociace zastupuje.
„Strašně dlouho se snažím v Česku prosadit věci, které ve světě běžně fungují. Třeba postavení domácího obranného průmyslu jako bezpečnostního prvku obranyschopnosti země. Aby se přihlíželo k tomu, že v případě krize musíte mít ihned kam sáhnout a těžko ty věci pak budete vozit přes hranice,“ přibližuje nový tajemník strany Realistů, s jakým programem jde do politiky. Zvýšené výdaje armády by přinesl i další Hynkův nápad. „Je také potřeba v nějaké formě obnovit povinný základní vojenský výcvik,“ je přesvědčen zástupce zbrojařů.
Současný strach Čechů o bezpečnost zvýšeným armádním výdajům nahrává, což přiznávají i sami Realisté. A strana neopomene tyto obavy v kampani ještě přiživovat.
Je navíc pravděpodobné, že strana do kampaně nasadí dva výrazné kritiky současného dění: egyptologa Miroslava Bártu, kritizujícího Evropskou unii a migraci, a klimatologa Václava Cílka, který varuje před mnohem masivnějšími vlnami uprchlíků hrozícími v budoucnu kvůli klimatickým změnám. Tyto hrozby už Realisté artikulují na sociálních sítích.
Podrobnější program chtějí Realisté představit v březnu. Nejpozději do května pak bude jasné, kdo se stane volebním lídrem strany do sněmovních voleb.
Realisté nepočítají s klasickým předsedou strany. Nahradí ho „mentor“, jakýsi ideový vůdce, kterým zůstane hlavní tvář strany Petr Robejšek. Zda bude i on kandidovat do Poslanecké sněmovny, se rozhodne v příštích týdnech. Jasné je, že do kampaně Realistů se zatím nijak nezapojí dva zakládající členové Institutu 2080 Dana Bérová a Petr Šmída. Vedení Realistů podle informací týdeníku Euro Bérovou přemlouvalo, aby i ona do sněmovny kandidovala, ale bývalá ministryně prozatím návrat do politiky odmítla.
Dospiva hledá rovnováhu. Chce zabránit obrovské koncentraci moci, která hrozí, pokud Andrej Babiš vyhraje volby. Nechce, aby zprivatizoval stát.
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
