Menu Zavřít

Moderní stát potřebuje moderní systém

2. 4. 2013
Autor: Euro.cz

Czech POINT je projektem, jehož cílem je zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa

Czech POINT slouží jako asistované místo výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa tak, aby „obíhala data, ne občan“. Czech POINT je projektem, jehož cílem je zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa.

Cílem projektu Czech POINT je vytvořit garantovanou službu pro komunikaci se státem prostřednictvím jednoho univerzálního místa, kde je možné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi a podat podání pro zahájení řízení správních orgánů.

Jde tedy o maximální využití údajů ve vlastnictví státu tak, aby byly minimalizovány požadavky na občany.

Projekt Czech POINT přináší značné ulehčení komunikace se státem.

Tři komponenty syst ému Systém poskytuje celou řadu služeb daných legislativou, rozdělených zatím do tří základních částí.

1. část Kontaktní místo veřejné správy je ta část systému, která je určena pro komunikaci občanů s veřejnou správou za pomoci asistenta (úředníka). Zde mohou občané získat výpisy z různých informačních systémů veřejné správy (ISVS), jako jsou např. rejstřík trestů, katastr nemovitostí, obchodní rejstřík, ale i základní registry a další služby, např. autorizovanou konverzi dokumentů.

2. část CzechPOINT@office je část systému určena pro úředníky orgánů veřejné moci (OVM), notáře a exekutory. Zde se zachoval správce systému MV ČR jako vzorný hospodář, když využil již existující systém s řadou služeb i pro využití úředníky OVM. Nemusel budovat opět zcela nový nákladný systém, stačilo pouze doplnit rozhraní pro přístup úředníků a správu uživatelských účtů a přístupových rolí.

Na mnoha OVM totiž dochází k situaci, kdy úředník např. dopoledne vykonává činnosti asistenta na kontaktním místě veřejné správy (vydává výpisy na žádost občanů) a odpoledne týž úředník pracuje v pozici úředníka a využívá ke své práci CzechPOINT@office.

Škála služeb poskytovaných v rámci CzechPOINT@office se neustále rozrůstá.

Zpočátku měli úředníci k dispozici výpisy a opisy z rejstříku trestů. Od 1. 7. 2009 mají k dispozici službu autorizované konverze z moci úřední.

V konvertování dokumentů jsou vůbec nejpilnější exekutoři. Byli to právě oni, kdo „zastavili papír na vstupu“ a dál v rámci svého úřadu již pracují s elektronickými originály. Zde má veřejná správa pořád co dohánět. Je až s podivem, že některé OVM (a není jich málo) platí za zřízení služby konverze z moci úřední svým dodavatelům, když tuto službu poskytuje všem OVM systém Czech POINT zcela ZDARMA! Kromě evidentního plýtvání penězi daňových poplatníků všechny konverze dokumentů, které neprobíhají prostřednictvím Czech POINT, nejsou v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb.

3. část Další službou je hlášení matričních událostí, které představují celou řadu agend matrik, ohlašoven a soudů. Agendy matrik zahrnují zápis údajů o narození, úmrtí, manželství a registrovaném partnerství, agendy ohlašoven pak zahrnují zápis doručovací adresy a adresy místa trvalého pobytu a agendy soudů zahrnují zápis neplatnosti, zrušení, neexistenci manželství či registrovaného partnerství nebo způsobilosti k právním úkonům.

Od okamžiku startu základních registrů poskytuje CzechPOINT@office jeden z důležitých kanálů přístupu k referenčním údajům jednotlivých ZR. Velká většina OVM nebyla na start systému ZR připravena, neměla připraveny své agendové informační systémy (AIS) pro přímé propojení s vnějším rozhraním informačního systému základních registrů (ISZR). Czech POINT nabídl uživatelům těchto OVM možnost přístupu k referenčním údajům ZR prostřednictvím inteligentních formulářů. Nezanedbatelným faktem je, že tato služba je OVM k dispozici ZDARMA.

Na rozdíl od některých komerčních řešení.

K čemu slo uží HelpDesk Součástí systému Czech POINT je samozřejmě HelpDesk pro zajištění podpory všech uživatelů. S postupným rozvojem systému, nárůstem agend a vybudováním JIP se stal HelpDesk významnou součástí projektu. Navíc v období příprav systému základních registrů bylo rozhodnuto o využití HelpDesku Czech POINT i pro zajištění podpory základních registrů. Pilot byl spuštěn v květnu a od 1. 7. 2012 ostrý provoz. Autentizace uživatelů při hlášení servisních požadavků s sebou přinesla novinku ve světě eGov a ISVS. Ohlašovatel servisního požadavku už není anonymní. Řešitelské týmy se už nemusejí zabývat řešením neexistujících incidentů, které jim mohli anonymně hlásit „vtipálci“. Dnes jednoznačně vědí, kdo požadavek nahlásil, s kým mají komunikovat při jeho řešení, a především, začala vznikat kvalitní znalostní databáze se všemi statistickými údaji.

Po užité technologie Základními stavebními kameny systému Czech POINT jsou SUSE Linux Enterprise Server, Software602XML Form Server, Novell Identity Manager a Novell Vibe.

Operační systém SLES byl zvolen jako základní platforma celého systému zejména pro zajištění kompatibility systému s ostatními agendovými systémy veřejné správy a současně jako podpora využívání otevřených technologií ve veřejné správě. Správnost volby byla prokázána později při rozvoji systému. SLES je dostatečně robustní a škálovatelná platforma.

Charakteristika formuláře Nelehkým úkolem byla volba základní architektury systému Czech POINT. Základním požadavkem bylo jednoduché ovládání pro obsluhu – při zajištění co nejvyšší kvality dat. Pro splnění těchto požadavků bylo vybráno osvědčené řešení Software602XML Form Server. Je to formulářový server, zajišťující centrální správu 602XML formulářů, sběr dat do databáze a koloběh elektronických dokumentů s možnostmi přesného rozhodování ve schvalovacích procesech. Uživatelé pracují se sadou předem vytvořených formulářů, do kterých vyplňují data (například z dokladů občanů). V systému Czech POINT jsou využívány tzv. inteligentní formuláře, které dovolí zadat do daného pole pouze povolené znaky. Formulář přitom hlídá celý řetězec znaků, například na výskyt mezer. (Nevěřili byste, kolik chyb vznikalo v minulosti v ISVS právě kvůli tomu, že data byla zapisována do ISVS jako volný znakový řetězec bez jakékoli kontroly.)

Vybudování systému s pomocí inteligentních formulářů a formulářového serveru s sebou přineslo další významnou vlastnost systému Czech POINT. V systému nejsou nikde ukládána data z jednotlivých výpisů z ISVS, které systém poskytuje. Czech POINT se chová a pracuje v podstatě jako transportní vozík, který vyzvedne na přepážce kontaktního místa požadavek, ten předá příslušnému primárnímu poskytovateli dat (příslušnému agendovému informačnímu systému). Od něj převezme výstup v zašifrované podobě a doručí jej zpět na příslušnou přepážku kontaktního místa. Tam je šifrovaný výstup vytištěn na tiskárně spolu s ověřovací doložkou a předán klientovi. Po vytištění je šifrovaný soubor automaticky smazán a na pracovišti kontaktního místa ani v samotném systému Czech POINT nezůstávají žádná data. Systém loguje pouze uskutečněnou událost, kdo a kdy ji provedl, o jaký typ výpisu (podání) se jednalo.

S využitím této základní vlastnosti – neuchovávat žádná data klientů – je celý systém snáze spravovatelný a současně bezpečný.

S rozvojem systému postupně dochází k nárůstu uchovávaných dat, ale pořád se jedná o data typu logů (například přístup do systému, transakce). Kdo hlídá uživatele Pro zajištění identifikace, autentizace a autorizace uživatelů přistupujících k systému byl nasazen Novell Identity Manager (IDM) a Novell Identity Manager Roles Based Provisioning Module. Identity Manager je použit pro správu identit osob oprávněných k přístupu do systému Czech POINT. Identity Manager Roles Based Module tvoří nedílnou součást řešení jednotného identitního prostoru systému Czech POINT, která umožňuje třídit uživatele podle předem definovaných rolí. Na základě těchto rolí lze následně přidělit přístup celým skupinám uživatelů, kterým je daná role přidělena v rámci IDM. Tím se dosáhne cíleného rozdělení přístupových práv uživatelů na základě rolí k jednotlivým agendám, případně funkcionalitám systému.

V systému byl vytvořen jednotný identitní prostor (JIP), kde jsou spravovány údaje všech uživatelů systému po celou dobu životního cyklu. Je nutno si uvědomit, že v tomto jednotném identitním prostoru jsou nejen uživatelé z oblasti veřejné správy, ale i z dalších v legislativě uvedených subjektů, které provozují kontaktní místa systému Czech POINT. Mezi takové subjekty patří Česká pošta, Hospodářská komora ČR, Notářská komora ČR a úředníci OVM.

Po prvním roce provozu bylo rozhodnuto pro zvýšení bezpečnosti systému využít tzv. vícefaktorové autentizace. Od 1. 3. 2009 je přístup do systému umožněn pouze uživatelům s platným certifikátem.

Správu uživatelů subjektů zapojených do systému Czech POINT provádějí lokální administrátoři, kteří jsou zodpovědní za celý životní cyklus uživatele v systému. Administrátor je odpovědný za vedení uživatelských účtů, to znamená, že zřizuje a přiděluje uživatelské účty oprávněným osobám. Docházíli k převedení zaměstnance – uživatele systému Czech POINT – do jiného oddělení nebo odboru, lokální administrátor zajistí, že je v systému správy identit a služeb eGovernment MV ČR provedena změna statusu uživatele. V případě odchodu zaměstnance zajistí, že je mu odebrán tzv. token s certifikátem, aby nemohlo dojít k jeho neoprávněnému použití nebo zneužití. Počet uživatelů Czech POINT překročil ke konci března 96 000. Největší část tvoří uživatelé systému CzechPOINT@office a Czech POINT, další významnou, téměř desetitisícovou skupinou jsou lokální administrátoři jednotlivých subjektů registrovaných v Jednotném identitním prostoru, kteří jsou plně odpovědní za správu svých uživatelů. Všichni administrátoři jsou autorizováni statutárním zástupcem daného subjektu, přičemž k autorizaci je využit potenciál ISDS, když autorizační formulář zasílá statutární zástupce z DS subjektu do technologické datové schránky Czech POINT. A v neposlední řadě je zde i početná skupina uživatelů, která nepřistupuje k agendám/službám Czech POINT, ale má v JIP svůj uživatelský účet kvůli autentizaci pro přístup k ZR.

Cena výpisu Každá služba něco stojí. Kolik stojí konkrétní výpis, si nevymýšlejí úředníci na kontaktních místech, ale je to dáno zákonem o správních poplatcích. Cena za výstup z ISVS je stanovena maximální částkou 100 korun za první stranu a částkou 50 korun za druhou a další stránku výstupu. Za výpis z rejstříku trestů se platí jednorázová částka 100 korun. Za přijetí podání kontaktním místem se platí částka 50 korun.

Zde je potřeba uvést, že poplatek zůstává (až na výjimku výpisu z katastru nemovitostí, který je jediným reliktem odvodu poplatků) příjmem samotného kontaktního místa. Pokud tedy využíváte služeb Czech POINT v místě svého bydliště, poplatky jdou přímo vaší obci, a ne do nějaké společné bezedné pokladny.

Definice kontaktního místa veřejné správy (KM VS) vychází ze zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (ISVS). Takto definovaným kontaktním místem je pouze Czech POINT. Jednoduše řečeno, je to místo, prostřednictvím kterého může občan komunikovat s orgány veřejné moci (OVM), získat ověřené výpisy z rejstříků, učinit podání, konvertovat dokumenty apod.

Kontaktní místa Czech POINT jsou dostupná na obecních, městských a krajských úřadech, pobočkách České pošty, Hospodářské komory, zastupitelských úřadech a u notářů. Nově může být Czech POINT zřízen i v bance.

Ke konci února bylo občanům k dispozici celkem 6962 těchto středisek. Je důležité si uvědomit, že všechna kontaktní místa jsou definována legislativou. To se týká rovněž obecních úřadů, které byly postupně zapojovány do projektu na základě jejich uvedení ve vyhláškách, které taxativně vyjmenovaly, které obecní úřady a zastupitelské úřady jsou KM VS.

Koli k na cel ém projektu ušetřil st át Odpověď na tuto otázku není jednoduchá.

Nejde totiž snadno postavit proti sobě na jednu stranu náklady na vybudování systému a na druhou úspory, které přinesl. Úspory se totiž projeví na několika místech, nejenom u samotného správce systému, tedy Ministerstva vnitra ČR.

Jak tedy stát ušetřil? Především zavedením efektivní služby občanům. Už jenom zvýšení dostupnosti služby lze vyčíslit. A to nejenom hrubým odhadem ušetřeného času obyvatel (viz odstavec Čísla o projektu). Pozitivním prvkem systému je skutečnost, že vybrané poplatky za služby Czech POINT zůstávají příjmem kontaktního místa.

Správce systému ušetřil zejména tím, že postavil základní kámen ekosystému označovaného jako eGovernment. Služby, které nabídl občanům, v dalším kroku nabídl všem úředníkům státní správy, a to vše přesně dle legislativy a především ZDARMA.

V září 2009 byla zpracována analýza nákladů a přínosů (CBA) projektu, která prokázala plnou opodstatněnost projektu. Realizace projektu má celospolečenský smysl a pozitivní celostátní i skupinový dopad. Výsledky provozu prokázaly, že je realizován velice přínosný projekt, který je integrální součástí státní strategie elektronizace veřejné správy v ČR.

Jakmile potřeboval stát identifikovat občana pro zřízení datové schránky, měl takový systém prakticky připravený. Stačilo občana poslat na Czech POINT. A od července 2012 poskytuje Czech POINT rovněž výpisy ze základních registrů.

Nesmíme zapomenout ani na Jednotný identitní prostor, jehož autentizační služby jsou dostupné všem OVM opět ZDARMA, stejně jako konverze dokumentů.

A teď mi řekněte, zda jste schopni vyčíslit, kolik na celém projektu ušetřil stát. Rozhodně to nejsou malé peníze.

Kolik stojí provoz systému? Přesné číslo by poskytl správce systému MV ČR. Nicméně lze konstatovat, že to nejsou žádné horentní sumy, jak bývá nezřídka prezentováno různými škarohlídy. Projekt byl od začátku spolufinancován z fondů Evropské unie, takže procházel každoročně pečlivou kontrolou vynaložených nákladů.

Pokud bychom chtěli spočítat poměr cena/ /výkon různých informačních systémů, kde cena jsou provozní náklady a výkon znamená součet všech poskytovaných služeb a funkcionalit

systému, troufám si tvrdit, že by Czech POINT dosáhl nejpříznivějšího poměru.

Na tomto projektu se uplatnil princip postupného financování. Co to znamená? Zadavatel zvolil sice obtížnější cestu budování systému – po částech, na druhou stranu nemusel do projektu investovat hned v prvním roce všechny finanční prostředky. Důsledkem toho bylo mimo jiné, že budoval agendy a funkcionality podle skutečné potřeby a pořizoval pouze tolik výpočetního výkonu, kolik systém skutečně vyžadoval. Vyhnul se tak zavedené praxi nákupu velkého množství HW a SW, který pak většinu doby své životnosti pouze čeká na své využití. A takových projektů máme v ČR nemálo.

Při výpadku systému nelze zapsat žádný matriční údaj do Informačního systému evidence obyvatel. Občané mohou služby Czech POINT využít již na 6962 kontaktních místech.

bitcoin_skoleni

Centrála Czech POINT Základem systému je centrála Czech POINT. Je to v podstatě technologické centrum v prostorách provozovatele, kde je soustředěn hardware i software potřebný k provozu, včetně nezbytné technologické infrastruktury. Centrála systému Czech POINT zajišťuje systémové funkce – zejména důvěryhodnou identifikaci, autentizaci a autorizaci uživatele (asistenta Czech POINT nebo úředníka používajícího vnitřní terminál Czech POINT), konektivitu na ostatní ISVS poskytující informace, centrální správu uživatelského rozhraní Czech POINT včetně inteligentních formulářů, audit, bezpečnost a další funkce. V centrále Czech POINT byl s výhodou využit operační systém SLES pro zajištění vysoké dostupnosti systému, všechny kritické části aplikace jsou provozovány v klastrovém režimu. Samozřejmostí je zálohování systému. Provoz centrály Czech POINT zajišťuje pro správce systému MV ČR smluvní partner, kterým je společnost newps.cz s.r.o.

Čísla o projektu Nejžádanější službou na kontaktních místech jsou stále výpisy z rejstříku trestů. Vždyť měsíční průměr vydaných výpisů za uplynulý rok je zhruba 60 000. Pokud by každý výpis z RT představoval úsporu byť jenom jedné hodiny času žadatele, pak za rok je to 90 000 pracovních dnů! Hned v závěsu jsou výpisy z katastru nemovitostí s průměrem 34 000 měsíčně a výpisy z obchodního rejstříku s 28 000 měsíčně. Přesto nejvíce využívanou agendou se stala konverze z moci úřední. V uplynulém roce bylo konvertováno každý měsíc průměrně 600 000 listinných dokumentů do elektronické formy. Ze statistiky vyplývá, že počty takto konvertovaných dokumentů neustále rostou. K zamyšlení je i fakt že pořád existuje měsíčně asi 140 000 konverzí z elektronických originálů do listinné formy. Tuto konverzi „mají na svědomí“ zejména OVM, které se dosud nenaučily pracovat s elektronickými originály a pracně vše převádějí do papíru. Co se podařilo za rok 2012 Systém Czech POINT za tu dobu zprostředkoval: 739 960 výpisů z rejstříku trestů 407 478 výpisů z katastru nemovitostí 348 492 výpisů z obchodního rejstříku 84 273 výpisů z bodového systému řidiče 8 887 517 konverzí z mocí úřední … k datu vydání článku bylo vydáno více než 8 500 000 výpisů

  • Našli jste v článku chybu?