Zájem o pořízení střešní solární elektrárny po letech útlumu znovu roste. Trh se rozhýbal díky dotacím ze státního programu Nová zelená úsporám. Podle vyjádření správce programu – Státního fondu životního prostředí – se letos u nás díky podpoře postaví nejméně 1173 střešních solárních elektráren, hlavně na rodinných domech. Pro srovnání: loni fond příspěvkem podpořil celkem 855 fotovoltaik a předloni 254.
Příspěvky od státu jsou poměrně velkorysé, v praxi lze díky nim uhradit okolo 40 procent z celkových nákladů. Dotace se pohybuje od 35 tisíc korun za jednoduchá zařízení na ohřev vody až po 150 tisíc korun u projektů kombinujících fotovoltaiku s baterií nebo tepelným čerpadlem. „Peněz je v programu stále dostatek, takže žadatelé se určitě nemusejí obávat, že by se na ně peníze nedostaly,“ dodává mluvčí SFŽP Lucie Früblingová.
Současně nehrozí, že by tyto dotace zatížily státní rozpočet, potažmo daňové poplatníky. Program je financován z výnosů prodeje emisních povolenek.
Polovina z těchto výnosů je dle pravidel Evropské unie účelově vázána na investice do obnovitelných zdrojů a energetických úspor. Současný růst cen povolenek na trhu je zárukou, že peněz k rozdělení bude dost.
Rekordní rok 2012
Letošní čísla jsou však vysoká jen na první pohled. Opravdový boom střešních fotovoltaik se odehrál v letech 2009 až 2013. Například v roce 2012 jich podle starších statistik Energetického regulačního úřadu přibylo zhruba 8900 a v následujícím roce něco přes šest tisíc. Celkový počet solárních elektráren všech velikostí na počátku roku 2014 dosáhl 28 tisíc (větších instalací od 100 kilowattů výše z toho bylo 1680). Jenže pak zazvonil zvonec a solární pohádky byl konec.
Růst oboru byl tehdy tažen hlavně vysokými výkupními cenami za elektřinu dodávanou do sítě; vlastní spotřebu v místě výroby tehdy nikdo moc neřešil. Ještě v roce 2010 státem garantovaná výkupní cena přesahovala 12 korun za kilowatthodinu – s platností po dobu dvou desetiletí. V roce 2012 stačila k novému boomu střešních fotovoltaik poloviční cena. S platností od ledna 2014 stát provozní podporu pro nově budované solární panely zcela zastavil.
Zájem o střešní instalace poté výrazně klesl. Podle statistik správce energetického trhu OTE se v letech 2014 a 2015 na celém území republiky postavilo jen 232 těchto zařízení (oproti 6154 v roce 2013). Od roku 2016 již tato statistika není vypovídající, protože je možné stavět malé energetické zdroje o výkonu do deseti kilowattů bez licence od Energetického regulačního úřadu.
Změnu přinesla novela energetického zákona. Malovýroba se od té doby nepovažuje za podnikatelskou činnost. Zákon současně stanovil několik podmínek, například omezení možnosti dodávat přebytečnou energii do rozvodné sítě. I díky tomu se začalo více dbát na využití vyrobené elektřiny přímo na místě, včetně ukládání přebytku do ohřevu vody či záložní baterie.
Malý hráč trumfl giganty
Novou vlnu zájmu o malé solární elektrárny urychlil vedle dotačního programu Nová zelená úsporám také aktivní přístup velkých energetických společností. Konkrétně ČEZ začal lidem nabízet instalaci solárních panelů před třemi lety. Ostatní velcí dodavatelé energií – innogy, E. ON a Pražská energetika – dříve či později přišli s vlastní nabídkou.
Souhrnné statistiky neexistují, ale z dostupných údajů lze vytušit, že největším dodavatelem této služby se stal někdo jiný – firemní skupina S-Power. „Loni jsme za celý rok instalovali celkem 417 domácích fotovoltaik. Letos toto číslo padlo už na přelomu července a srpna.
Do konce roku cílíme na 850 realizací, tedy v porovnání s předchozím rokem dvojnásobek,“ uvedl jednatel firmy S-Power Energies Jaroslav Šuvarský.
Podle něj je nyní největší zájem o sestavu Maxi+, tvořenou solárními panely o výkonu 3,6 kilowattu a lithiovou baterií s úložnou kapacitou 4,8 kilowatthodiny. Takové řešení vychází na 266 tisíc korun,
z toho dotace od státu může pokrýt 105 tisíc korun. „Řada lidí si fotovoltaiku s baterií pořizuje před odchodem do důchodu, kdy si touto investicí zajistí výrazné snížení budoucích nákladů na energie,“ dodává Šuvarský.
ČEZ je méně konkrétní, hovoří o stovkách realizovaných projektů v tomto roce. Známé je číslo za loňský rok, kdy zájemcům nainstaloval 307 střešních fotovoltaik. „Soudě podle reakcí našich zákazníků je určující především snaha zajistit si energetickou soběstačnost a bezpečnou dodávku. Pokud má zákazník volné finanční prostředky, které chce investovat, je fotovoltaika mnohem výhodnější než řada klasických finančních produktů,“ poznamenal mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík.
Stejnou motivaci zmiňuje také mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec. Současně zmínil rostoucí zájem firem, které – s výjimkou hlavního města Prahy – mohou žádat o dotace z evropských fondů. „V současné době máme uzavřeno 120 smluv a dalších zhruba 50 je před podpisem. Do konce roku počítáme s instalací 200 až 250 fotovoltaických elektráren,“ říká Petr Holubec. Energetická skupina innogy ČR uvedla, že v letošním roce zvládne nainstalovat více než stovku těchto zařízení.
Problematické eurodotace
Oslovení si shodně pochvalují efektivitu národních dotací z programu Nová zelená úsporám. Nevýhodou je snad jen omezující podmínka v podobě vlastní střechy, což omezuje okruh zájemců na majitele rodinných domů. Obyvatelů bytových domů se projekty na využití energie slunce prozatím netýkají.
Problematická zůstává situace u podniků, které mají na výběr. Buď vše zaplatí ze svého, nebo se pustí do administrativně a finančně náročné žádosti o čerpání peněz z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Jak uvedl týdeník Euro na konci srpna, prvních padesát žadatelů již dotaci získalo. Zpravidla se jedná o kombinaci fotovoltaika – baterie, někdy ji doplňuje ještě dobíjecí stanice pro elektromobily.
Také zde platí, že vše špatné je pro něco dobré. Současný růst cen elektřiny na burzách zkracuje délku návratnosti investice do pořízení solární elektrárny s akumulací. Stejně tak budou zájem o fotovoltaiku zvyšovat zpřísňující se podmínky na energetickou náročnost novostaveb. Střechy českých domů se tedy budou i nadále barvit domodra.
S platností od ledna 2014 stát provozní podporu pro nově budované solární panely zcela zastavil.
O autorovi| David Tramba, tramba@mf.cz