Jednou z možností, která může vytvořit podmínky pro větší flexibilitu pracovních sil, je přizpůsobení pracovněprávní legislativy právu Evropské unie. Jde o právní úpravu činnosti a působnosti soukromých agentur práce.
Návrh nového zákona snad vytvoří legislativní podmínky pro praxi při pronajímání pracovních sil
Jednou z možností, která může vytvořit podmínky pro větší flexibilitu pracovních sil, je přizpůsobení pracovněprávní legislativy právu Evropské unie. Jde o právní úpravu činnosti a působnosti soukromých agentur práce.
Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 181, k níž ČR přistoupila, klade největší důraz na úseku dočasného zaměstnávání na soukromé agentury práce. Stanoví státům, jež k Úmluvě přistoupily, celou řadu povinností. Podle Úmluvy se „soukromou agenturou práce“ rozumí jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, nezávislá na veřejných orgánech, která poskytuje jednu nebo více ze služeb trhu práce: služby pro sblížení nabídek a žádostí o zaměstnání, aniž by se soukromá agentura práce stala účastníkem pracovního poměru, který by z nich mohl vzniknout; zaměstnávání pracovníků s cílem je dát k dispozici třetí straně, kterou může být právnická nebo fyzická osoba, jež stanoví jejich úkoly a dohlíží nad provedením; jiné služby, které se vztahují k hledání zaměstnání, jako např. poskytování informací o zaměstnání.
Dočasné zaměstnání
Soukromé agentury práce působí zejména v oblasti dočasného zaměstnávání. Jde o obor, který zahrnuje agentury působící v oblasti pronajímání pracovní síly, náboru pracovníků a zajišťování úkonů s tím spojených. Podniky tohoto sektoru pracují s lidmi, kteří jsou vybaveni speciálními dovednostmi nebo pracují pro agentury jen dočasně. Dočasné zaměstnávání se prudce rozvíjí v nových oblastech, jako jsou vzdělávací a výcvikové kurzy, telemarketing, dispečinky pracovní síly, pracovní umísťování v zahraničí, řízení restrukturalizačních projektů a firmy působící podle potřeby také jako partneři pro zabezpečení služeb. Jinou formou pronajímání je zakládání rezervoárů pracovníků. Do nich zařazené osoby si zachovávají své místo u běžné firmy, ale jsou zapůjčovány jiným zaměstnavatelům. „Rezervoáry“ lidi nevyhledávají a nevybírají, jen usnadňují kontakt mezi zaměstnavatelem a zákazníkem.
Právní úprava působnosti agentur v České republice
Legislativní úprava činnosti soukromých agentur práce v ČR je v zákoně o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb. Agentury ovšem daleko více využívají ustanovení § 38 odst. 4 zákoníku práce pro tzv. dočasné zapůjčování zaměstnanců. Zákon o zaměstnanosti v ustanovení § 4 vymezuje zprostředkování zaměstnání jako činnost zaměřenou na vyhledávání zaměstnání pro občana a zaměstnanců pro zaměstnavatele. Součástí zprostředkování zaměstnání je též informační a poradenská činnost. Povolené zprostředkování zaměstnání živnostenský zákon za živnost nepovažuje. Není k ní tedy třeba povolení živnostenského úřadu. Inzerát není zprostředkování práce Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje zveřejňování nabídek zaměstnání ve sdělovacích prostředcích nebo prostřednictvím elektronických médií, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost mezi zaměstnavateli a občany. Rovněž se za něj nepovažuje zveřejnění inzerce o volných pracovních místech v tiskovinách, v rozhlase, televizi a kinech. Součástí zprostředkování zaměstnání je poradenská a informační činnost úřadů a zprostředkovatelen práce, jak o pracovních příležitostech, tak o možnostech rekvalifikace nebo o zaměstnávání v zahraničí.
Povolení ke zprostředkování
Ke zprostředkovatelské činnosti musí mít zájemce povolení od ministerstva práce a sociálních věcí. Povolení se vydává na tři roky a lze ho vydat opakovaně. Fyzická osoba, která o něj požádá, musí být bezúhonná, a prokázat odbornou způsobilost i trvalý pobyt na území ČR. U právnické osoby, která žádá o povolení ke zprostředkování zaměstnání, musí uvedené podmínky splňovat fyzická osoba, která plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání nebo statutární orgán či jeho člen. U zahraniční právnické osoby plní funkci odpovědného zástupce vedoucí organizační složky umístěné v České republice.
Praxe v rozporu s právem
Právní úprava činnosti agentur práce při dočasném zaměstnávání a pronajímání pracovní síly v ČR zatím neumožňuje agenturám, aby přijaly do pracovního poměru občana a „pronajaly“ ho do dočasného zaměstnání k jinému zaměstnavateli. Tato úprava není tedy v souladu s uvedenými právními akty Evropské unie. Ovšem agentury si v praxi „vypomáhají“ jinými aplikačními způsoby, zejména využitím ustanovení § 38 odst. 4. Občana přijmou do pracovního poměru, aby ho na základě dohody „dočasně přidělily“ k jinému zaměstnavateli. Mezi agenturou a uživatelem, k němuž byl zaměstnanec dočasně přidělen, se pak uzavírá smlouva o vzájemných podmínkách. Její součástí bývá i ujednání o výši odměny za „pronájem“ pracovní síly. Tento postup je v rozporu s účelem ustanovení § 38 odst. 4 zákoníku práce a pronajímanému zaměstnanci agentura není povinna zaručit srovnatelné pracovní podmínky, včetně mzdy, jaké mají zaměstnanci uživatele, k němuž byl zaměstnanec dočasně přidělen.
Jdeme do Evropy
Praxe agentur práce již dávno předběhla současnou legislativu v ČR a „samovolně“ se dostává do souladu s právem Evropské unie. V současné době je v legislativním procesu návrh nového zákona o zaměstnanosti a novely zákoníku práce, který vytvoří legislativní podmínky pro praxi agentur při dočasném zaměstnávání i pronajímání pracovních sil. Podle návrhu zákona vznikne na tomto úseku trhu práce smluvní trojúhelník mezi agenturou práce a zaměstnancem, mezi agenturou práce a zaměstnavatelem, u něhož bude občan vykonávat dočasnou práci, a mezi uživatelem a zaměstnancem. Agentura sjedná pracovní poměr se zaměstnancem a poté ho může dočasně přidělit k jinému zaměstnavateli k dočasnému výkonu práce. Po dobu přidělení bude uživatel ukládat zaměstnanci agentury pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci, dávat mu pokyny, vytvářet příznivé pracovní podmínky, zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Agentura i uživatel budou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance.
Příklad:
Zaměstnavatel projeví zájem u agentury práce, aby mu zajistila na dočasnou výpomoc účetní. Agentura vybere z řady uchazečů nejvhodnější, s níž sjedná pracovní poměr. Pokynem pak tuto účetní dočasně zapůjčí uživateli a musí spolu s uživatelem zajistit stejné pracovní podmínky (včetně mzdových), jako mají srovnatelní zaměstnanci u uživatele.
