Drahá ropa zmenšuje náskok pevninské Číny ve výrobě. ...
Celý podtitul:
Drahá ropa snižuje náskok pevninské Číny ve výrobě. Americký průmysl ale možná není připraven využít příležitosti.
Christina Lampeová-Onnerudová má trvanlivou, rychlonabíjecí baterii pro notebooky, o níž se domnívá, že způsobí revoluci v průmyslu. Její společnost Boston-Power by ráda tyto baterie vyráběla v USA, což je podle ní možné i přes vysoké americké mzdy. Avšak Lampeová-Onnerudová těžko hledala v USA někoho, kdo by zhotovil byť jen prototyp, natož aby baterii vyráběl ve velkém. Naproti tomu Čína je domovem více než 200 výrobců baterií. Při návštěvách pevninské Číny Lampeová-Onnerudová sjezdila desítky továren s dostatečně velkým počtem zaměstnanců a laboratoří a žádná nechtěla miliony dolarů předem, jež požadoval smluvní výrobce v USA. Vzpomíná si na jednu loňskou vyjednávací schůzku, která začala v devět hodin ráno a skončila půlnoční večeří. „Přestože Číňané odešli s 30 nevyřešenými otázkami, v 9:00 příštího rána tam byl celý manažerský tým v nažehlených bílých košilích a powerpointovou prezentací věnovanou každé záležitosti,“ uvádí. „Tak moc o tu práci stáli.“ Během šesti měsíců firma Boston-Power zvyšovala výrobu v továrně v Šen-čenu zaměstnávající 400 dělníků. Zdálo by se, že teď nastal vhodný čas pro renesanci americké výroby. Ekonomika globálního obchodu se začíná vychylovat zpět ve prospěch USA v míře, jakou nepoznala celá jedna generace. Od roku 2002 se dolar propadl oproti hlavním světovým měnám o 30 procent a klesá vůči jüanu. Mzdy v Číně stoupají ročně o deset až patnáct procent. A rostoucí ceny ropy tlačí vzhůru přepravní sazby. Náklady na poslání třináctimetrového kontejneru ze Šanghaje do San Diega prudce vzrostly od roku 2000 o 150 procent na 5500 dolarů. Torontská firma CIBC World Markets zabývající se finančními službami předpovídá, že když cena ropy vystoupí na 200 dolarů za barel, mohly by dosáhnout 10 000 dolarů. Jak ale zkušenosti firmy Boston-Power a bezpočtu společností jako ona ukazují, mapu globálního obchodu nelze překreslit ze dne na den. Americké továrny a dodavatelské sítě v mnoha odvětvích v éře globalizace chřadly, takže to bude vyžadovat spoustu času a kapitálu, než se USA budou moci znovu stát velkým hráčem. Například v elektronice došlo v minulém desetiletí k hromadné migraci výrobců součástek do Číny. Totéž platí o dodavatelích výrobců těžké stavební techniky na Středozápadě a nábytkářských podniků v Severní Karolíně. Podstatná část zboží vyráběného v Číně – oděvy, hračky, malé spotřebiče a podobně – se pravděpodobně nevrátí, protože jeho výroba vyžaduje hodně levných pracovních sil. Pokud k nějaké změně vůbec dojde, pak se tato výroba přesune do jiných zemí v Asii nebo Latinské Americe, kde jsou nízké mzdy. A v průmyslových odvětvích, počínaje výrobou strojního zařízení a konče motocykly, zvyšování produktivity v Číně téměř kompenzuje stoupající mzdy a ceny paliv. V oblastech, kde jsou Spojené státy v čele vývoje – obnovitelná energie, nanomateriály, světlo pevné fáze (SSL) –, musejí Američané soutěžit s asijskými a evropskými zeměmi, které jsou ochotné zahrnovat podnikatele počátečním kapitálem, hotovostními dotacemi a levnými úvěry. Aby se americké společnosti přiměly k budování kapacity, bude možná zapotřebí podobné pomoci.
ROZLEPTÁVÁNÍ „ČÍNSKÉ CENY“ Rozhodně se zdá, že globální průmyslová krajina je v počátečních fázích přeskupení. Závratný vzestup eura vůči dolaru pobídl evropské výrobce aut, oceli, letadel a dalších produktů k přesunu výroby do USA. Současná prudce stoupající cena paliv zdražuje posílání zboží přes Pacifik. Vezměte v úvahu japonské ocelářství, které závisí na dovozu železné rudy a uhlí pro výrobu vysoce kvalitního kovu pro japonské automobilky v USA. V roce 2003 stálo poslání tuny železné rudy v ceně 30 dolarů z Brazílie do Japonska 15 dolarů. Do loňského podzimu, kdy cena železné rudy vyskočila na 80 dolarů za tunu, přepravní náklady vzrostly na 90 dolarů. Společnost CLSA Asia-Pacific Markets odhaduje, že přeprava surovin dnes tvoří třináct procent ceny válcované oceli používané v automobilových karosériích. Hotová ocel se pak musí poslat do továren v USA, což cenu šroubuje ještě výš. Rostoucí náklady začínají rozleptávat to, čemu američtí manažeři se strachem říkají „čínská cena“ - kdysi úžasná čtyřiceti až padesátiprocentní cenová výhoda, kterou měli čínští výrobci – a vyžadovali ji zákazníci. „Ceny paliv prostě vyletěly tak rychle, že každý byl zastižen nepřipravený,“ prohlašuje Allen J. Delattre, který řídí poradenskou činnost společnosti Accenture v oblasti řízení dodavatelských řetězců. „Naprostou prioritou jsou teď logistické náklady.“ Richard Sinkin, konzultant ze San Diega, který pro nadnárodní společnosti pátrá po výrobních místech v USA, Mexiku a Číně, rovněž pociťuje důležitou strategickou změnu. „Mnoho klientů, kteří pomýšleli na to, že půjdou do Číny, teď říká 'ne při těchto cenách',“ uvádí Sinkin. „Vysoké ceny paliv zásadně přetvoří pohled lidí na zeměpis jejich výroby.“ Příkladů přesunů výroby je velké množství. Firma CIBC upozorňuje, že čínský vývoz oceli do Ameriky poklesl za poslední rok o 20 procent, kdežto americká produkce oceli prudce stoupla o deset procent i přes zpomalení ve stavebnictví. Velcí výrobci elektroniky rozšiřují montáž špičkového telekomunikačního, počítačového a zdravotnického vybavení v Mexiku a některých částech USA z důvodu větší blízkosti k firemním kupcům. Společnost Tesla Motors, která právě zahájila výrobu svého elektrického sportovního automobilu za 109 000 dolarů, přesunula montáž balíků baterií z Thajska do závodu blízko své centrály v kalifornském San Carlosu. Nízké mzdy v thajské továrně byly více než kompenzovány náklady na přepravu pětisetkilogramových balíků baterií přes Pacifik. „Viděli jsme, jak desítky milionů dolarů hodnoty trčí na vodě celé měsíce,“ uvádí Darryl Siry, viceprezident Tesly pro marketing. „Byla to jedna z těch věcí, které se najednou zdály očividné, a člověk si řekl: 'Proč tohle děláme?'“ Když se však podíváme na pozadí těchto příkladů, zřetelně se ukáží překážky široké migrace výroby. Toto dilema ilustruje firma Donsco, která na břehu řeky Susquehanna ve východní Pensylvánii vyrábí litinové odlitky. V posledních letech propustila stovky dělníků, protože zákazníci převedli výrobu převodovek, dílů ropných vrtných souprav a mnoha dalších výrobků na čínské konkurenty. V současnosti firma Donsco uvádí, že je zaplavena dotazy na možnosti objednání od klientů sídlících v USA. „Najednou naši zákazníci říkají: 'Jejda, nemusíme chodit na nákupy nikam daleko',“ uvádí Art Mann Sr., předseda společnosti Donsco. Společnosti se podařilo ve výrobě pokračovat, kdežto mnoho jejích amerických rivalů výrobu zastavilo, takže v současnosti schází kapacita.
PROZATÍM NA MÍSTĚ Navzdory vzrůstající poptávce Mann prohlašuje, že společnost Donsco bude „opravdu opatrná“, až bude vynakládat 30 milionů dolarů a věnovat dva roky, jež jsou třeba k vybudování nové slévárny. Dopad tohoto zdráhání je citelný v Belenu v Novém Mexiku, kde se společnost CEMCO, která vyrábí zařízení na drcení kamene a zemědělské vybavení, snaží snižovat náklady a řešit logistické problémy. Firma v současnosti dováží mnoho kovových dílů z Asie, ale kvůli rostoucím přepravním sazbám a slabému dolaru by raději kupovala na domácím trhu. „Americké slévárny teď mohou konkurovat přímo v nákladech, ale sléváren, svářečů, strojníků a techniků kontroly kvality není mnoho,“ konstatuje James B. Turk, finanční ředitel CEMCO. „To, co jsme měli před deseti lety, je pryč.“ Kam všechna ta kapacita zmizela? Hlavně do Číny, kde se rychle množí moderní slévárny. Podobnou přeměnu prodělal nábytkářský průmysl. Stovky továren po celém americkém Jihu zavřely své brány, zatímco na průmyslových plochách rozprostírajících se na mnoha kilometrech u čínských měst jako Tung-kuan těsně na sever od Hongkongu se vynořují obří závody produkující postele, šatníky a kávové stolky ve velkém. Je sice pravda, že mzdy jsou vyšší, že čínské závody dovážejí většinu dřeva ze Severní Ameriky a že rozměrné rámy postelí a matrace zabírají hodně prostoru v přepravních kontejnerech. Přesto se komplex společnosti Stylution Group s 1600 pracovníky v Tung-kuanu nikam nestěhuje. Firma Stylution chrlí každý rok milion matrací a 300 000 ložnic a asi polovinu z nich vyváží. „Není snadné se sebrat a přestěhovat,“ přiznává marketingový manažer firmy Stylution Frank Masiello. Kromě toho, jak podotýká, většina zásobovacího zázemí až po barvu a i ten nejmenší šroubek se přesunula do Číny a čínský pevninský trh rychle roste. „Centrem bývalo město High Point (v Severní Karolíně),“ uvádí Masiello. „Ale během posledních osmi let se prakticky všechno přestěhovalo sem.“ Totéž platí o osvětlovacích tělesech, domácích spotřebičích a dalších výrobcích. Naprostá většina řady těchto výrobků se vyrábí v Číně. A zatímco některé společnosti přesunují výrobu do Vietnamu nebo Indonésie, tyto země nemají dosti kvalifikovaných pracovníků, aby se vyrovnaly čínské kvalitě a výkonnosti. Porostou-li globální přepravní náklady i nadále, některé podniky by nakonec mohly přestěhovat své továrny zpět do USA, ale tento proces potrvá léta. „Krátkodobě je Čína nenahraditelná,“ tvrdí Sü Tung-šeng, náměstek generálního tajemníka Čínského sdružení pro domácí elektrické spotřebiče. Jak se Číně podařilo udržet si náskok i přes stoupající náklady? Jedním velmi přehlíženým faktorem je její rostoucí produktivita. V posledním desetiletí činil růst produktivity výroby v USA v průměru 4,8 procenta. Pro průmyslovou zemi to je pozoruhodné a je to dobrým znamením pro americký průmysl, až se ekonomika vzchopí. Avšak produktivita u středních a velkých čínských výrobců – páteře exportního boomu země – rostla ve stejném období průměrně o téměř 19 procent, říká Bart van Ark, hlavní ekonom odvětvové výzkumné skupiny Conference Board. Zatímco si američtí výrobci utahují opasky, výrobci v Číně pumpují peníze do větších a modernějších závodů, které mají náskok před svými americkými protějšky. Douglas Bartlett, předseda společnosti Bartlett Manufacturing, jež v illinoiském městě Cary vyrábí špičkové obvodové desky používané v obranných a zdravotnických systémech, se nedomnívá, že by mělo dojít k velkému zvratu. Před deseti lety se Spojené státy podílely na celosvětové výrobě obvodových desek jednou třetinou. Dnes je to pouhých deset procent a Čína vyrábí 80 procent. Čínské desky jsou pořád ještě o 40 až 50 procent levnější než ty, které Bartlett vyrábí v USA, a sice zčásti proto, že tamní výrobci mají lepší technologii. „Když se továrny stěhovaly do Číny, totéž se dělo s výzkumem a vývojem,“ podotýká Bartlett, který je rovněž v čele Americké rady pro obchod a průmysl (U.S. Business & Industry Council), lobbistické skupiny výrobců. „Nedovedu si představit scénář, podle něhož by se cenový rozdíl někdy brzy výrazně snížil.“ Někteří analytici tvrdí, že výhoda „čínské ceny“ nad USA se udrží ještě alespoň deset let. Přestože se Spojené státy kvůli propadu dolaru staly pro západní Evropu „střední cenovou“ alternativou, jak uvádí Harold L. Sirkin, vedoucí partner firmy Boston Consulting Group, jejich cenová struktura ve vztahu k Číně se změnila jen minimálně. Sirkin poukazuje na průmyslové kompresory, které se používají k pohánění takových zařízení jako kancelářské klimatizační systémy. Před třemi lety stála výroba jedenapůltunového kompresoru v čínské továrně o 38 procent méně než v americkém závodě. Významnou hnací silou byly čínské mzdy a dávky, které byly o 65 procent nižší než v USA. I při započítání rostoucích mzdových nákladů v Číně, posilujícího jüanu a vyšších přepravních sazeb Sirkin odhaduje, že kompresory vyráběné v Číně jsou pořád ještě zhruba o 30 procent levnější. „Ačkoli se díky tomu Mexiko dostává na dosah jako konkurenční místo, nestačí to k tomu, aby došlo ke změně a tato výroba se přesunula zpátky na americkou domácí půdu,“ tvrdí Sirkin. „A patrně už neexistuje žádná továrna ani zařízení, do nichž by bylo možné se vrátit,“ dodává. Očekávání, že USA získají zpět ta odvětví, která se už přestěhovala do Číny, není možná realistické. Ale nová rovnice nákladů pravděpodobně ovlivní mnoho rozhodnutí týkajících se umístění výroby v budoucnosti. Amerika konec konců zůstává největším světovým výrobcem, protože je stále největším trhem pro všechno, od léků přes balené potraviny po špičkové zdravotnické vybavení. Spojené státy pravděpodobně mají stejně dobrou šanci jako kdokoli jiný, aby byly silným hráčem v rodících se odvětvích, ať jsou to větrné turbíny příští generace, zdravotnické přístroje s nanosenzory nebo elektrické automobily. Úkolem bude přesvědčit zdráhavé podnikatele a firmy investující rizikový kapitál, aby znovu vkládali peníze do moderních amerických výrobních zařízení. Co by bylo například třeba, aby se USA opět staly hráčem v bateriích? Vždyť je to odvětví na hrotu radikální technologické změny, které by mohlo uspíšit vývoj budoucích ekologicky přívětivých vozidel, mobilních telefonů a domácích spotřebičů. Lampeová-Onnerudová ze společnosti Boston-Power má návrhy, ale je možné, že Amerika na ně není připravena. Například Washington by mohl slibným nově založeným společnostem půjčit až 50 milionů počátečního kapitálu a vlády států Unie by mohly postavit průmyslové parky s nízkonákladovými zařízeními a službami, které by soupeřily s těmi čínskými. „Kdybychom dostali státní a federální podporu,“ tvrdí, „spolupracovali bychom ruku v ruce s dalšími a rozvinuli bychom celé odvětví.“
(str. 43)
SOUVISLOSTI
Čistší plavba
Je možné, že nákladní lodě budou brzy mít při odplouvání od kalifornského pobřeží podnět, aby spalovaly pohonné hmoty s menším obsahem síry. List Los Angeles Times 19. března napsal, že provozovatelé přístavů budou námořním přepravcům hradit cenový rozdíl mezi takzvaným lodním palivem, viskózním destilátem používaným velkými plavidly, a dražší, ale dokonaleji spalovanou alternativou. Toto opatření, jehož vstup v platnost se očekává 1. července, by mělo snížit znečišťování vzduchu oxidem síry v přístavní zátoce Los Angeles o jedenáct procent.
(Box 42-43)
HLAVNÍ PRÁCE PRO McCAINA NEBO OBAMU: PRACOVNÍ MÍSTA
Správná politika by mohla změnit situaci
Zatímco se Barack Obama a John McCain dostávají do další fáze prezidentské kampaně, existuje jedna ekonomická otázka, jíž se nebudou moci vyhnout: co by měl Washington dělat, aby zvrátil úbytek pracovních míst ve výrobě? To, jak každý kandidát na tuto otázku odpoví, by mohlo pomoci rozhodnout, který z nich zvítězí. Politický význam výroby při této volbě závisí zčásti na zeměpisných poměrech. V rozhodujících státech, které v minulosti hlasovaly střídavě pro republikánskou i pro demokratickou stranu, a sice v Indianě, Michiganu, Ohiu a Pensylvánii, výrobní základny implodovaly. Jen v posledních dvou letech tyto státy přišly o 200 000 pracovních míst v továrnách. Pro prezidentské kandidáty je stejně významné to, že pomoc výrobě se zdá být snazší možností než řekněme řešení zdravotní péče. Výhoda Číny v nákladech byla dosud tak velká, že Washington toho mohl dělat málo s výjimkou přehnaně tvrdých obchodních omezení, aby úbytek pracovních míst v továrnách zastavil. Avšak kombinace padajícího dolaru a rostoucích přepravních nákladů vytvořila prostředí, v němž by vládní politika mohla konečně změnit situaci. McCain preferuje rozsáhlé snížení daní, aby vzpružil všechny korporace, nejen výrobce. „Je nutná seriózní reforma, aby se americkým společnostem pomohlo soutěžit na mezinárodních trzích,“ prohlásil McCain v projevu 10. června. Jeho program zahrnuje snížení daně z příjmů podniků a možnost, aby si společnosti rychleji odepisovaly své investice do vybavení. „Americká výroba prostě potřebuje to, co potřebuje každý jiný sektor: zlepšené prostředí pro podnikání,“ tvrdí Daniel T. Griswold, odborník na obchod z konzervativní nadace Cato Institute. Obama navrhuje na pomoc výrobě aktivnější přístup. V projevu 16. června v Michiganu hájil „program konkurenceschopnosti vybudovaný na vzdělání a energii, inovaci a infrastruktuře, slušném obchodování a reformě“. Tento dlouhý seznam odráží rozmanitost myšlenek demokratických politických expertů. Nedávná zpráva liberální skupiny odborníků Brookings Institution doporučuje vládní podporu růstu regionálních „klastrů“ společností ve stejném odvětví. Washington by poskytl dotace, aby existujícím společnostem pomohl spolupracovat na nových výrobcích a technologiích, aby mohly lépe soutěžit v celosvětovém měřítku. Kromě toho by se vynaložily peníze na zlepšení infrastruktury a školení pracovníků. Další myšlenkou ve prospěch výroby, jež se objevila v demokratické kampani, je financování vývoje „zelených“ technologií jako jednoho způsobu tvorby pracovních míst. Obamova webová stránka vytrubuje jeho podporu „pomoci domácímu automobilovému průmyslu, aby se zajistilo, že nová úsporná vozidla budou vyrábět američtí dělníci“. Kromě toho, co oba kandidáti podporují, zaznívá mnoho dalších návrhů včetně zvýšení dotací a úvěrů nově zakládaným firmám z oboru špičkových technologií, většího celonárodního financování výzkumu a vývoje a využívání ekologických předpisů ke zpomalení dovozu od zámořských výrobců znečišťujících životní prostředí. Ovšem bez ohledu na to, kdo v listopadu vyhraje, jedna věc je jistá: Washington se pravděpodobně pokusí něco dělat pro zvyšování počtu pracovních míst v továrnách.
/popisek v pravém dolním rohu foto na s. 40/
Firma Stylution nemá v plánu stěhovat svou továrnu na nábytek z Tung-kuanu
/červená citace na s. 40/
„AMERICKÉ SLÉVÁRNY TEĎ MOHOU KONKUROVAT PŘÍMO V NÁKLADECH, ALE SLÉVÁREN NENÍ MNOHO… TO, CO JSME MĚLI PŘED DESETI LETY, JE PRYČ“
/popisek v pravém dolním rohu foto na s. 41/
Pensylvánské firmě Donsco se velmi zvýšil počet dotazů na možnosti objednání
/text v černém boxu s grafy na s. 42; shora dolů a zleva doprava; čísla na obou osách všech tří grafů stejná jako v originále s výjimkou vodorovné osy pod 3., 4. a 5. sloupcem prvního grafu, kde je tento text: SOUČASNÉ ROPA ZA 150 $* ROPA ZA 200 $*/
ZVRAT ŠTĚSTĚNY Přepravní náklady jsou vysoké…
TISÍCE DOLARŮ
NÁKLADY NA POSLÁNÍ 13METROVÉHO KONTEJNERU ZE ŠANGHAJE NA VÝCHODNÍ POBŘEŽÍ USA
● LODNÍ PŘEPRAVA ○ VNITROZEMSKÁ DOPRAVA
* CENA ZA BAREL LEHKÉ ROPY WEST TEXAS INTERMEDIATE
Pramen: CIBC World Markets; Conference Board (podle Čínského národního statistického úřadu); Úřad pro ekonomické analýzy USA; Úřad statistiky práce USA
…mzdy v Číně rostou…
INDEX: 1995 = 100
PRŮMĚRNÉ PRACOVNÍ NÁKLADY
● ČÍNA ○ USA
…ale produktivita stoupá ještě rychleji
INDEX: 1995 = 100
● ČÍNA ○ USA
/popisek pod foto na s. 43/
Lampeová-Onnerudová ze společnosti Boston-Power nemohla najít v USA továrnu na výrobu nové baterie pro laptopy
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
PŘEKLAD: Jiří Kasl